Novogotickou červenou kapli u Žabovřeské ulice v Brně obklopilo lešení.
Restaurátoři začali s obnovou zchátralé památky, která stojí u právě rozšiřovaného velkého městského okruhu.
Kaple svatého Antonína Paduánského z 19. století se stala symbolem této dvouapůlmiliardové stavby.
„Bude to trošku hodinářská práce v některých částech, hlavně teda doplňování cihel, aby nebyly vidět rozdíly mezi doplňkem a opravdovou cihlou. Ty poškozené doplníme umělým kamenem ve stejné barvě,“ říká restaurátor Martin Číhalík a ukazuje na místa ve zdech kaple se čtvercovým půdorysem, odkud jsou původní červené cihly vyštípnuté.
Modlitebna je obklopená lešením, kolem projíždí jedno auto za druhým po jedné z nejrušnějších silnic ve městě.
Restaurátoři obnoví i černé horizontální pruhy na zdi a černé kříže pod římsou.
Nad ni se teď dá snadno vylézt po lešení až k dřevěné špici.
Při pohledu na stříšku kaple je patrné, že dřevěné trámy jsou ve špatném stavu.
„Krovová konstrukce je havarijní, hlavně ty nosné prvky, ty se budou vyměňovat stoprocentně.
Originál, co bude zachován, jsou zdobné řezbářské prvky, tedy zvonice a profily vikýřů,“ popisuje Číhalík stav hroutící se stříšky.
Čtěte také Rekonstrukci kaple a jejího okolí navrhoval architekt Jaroslav Kaněk.
„Našla se od ní jediná historická fotografie, kde jsou ještě vidět hodiny. Tak se dohodlo, že ještě ve střeše ve vikýři budou hodiny a že se doplní i zvon, který tu taky není, protože ta kaplička je ve strašně zbídačeném stavu.
Vůbec je zázrak, že doteď vydržela,“ říká architekt.
Původní zvon se nezachoval a tak bude odlitý nový.
„Z jedné staré fotky známe zhruba velikost zvonu, což se odvíjí od zvonice.
Zvonář navrhl i ladění zvonu, které by se tam hodilo,“ doplňuje Číhalík.
Kaple sv. Antonína Paduánského byla postavená v roce 1884 podle návrhu Aloise Franze.
Na jejím místě stála kaple od roku 1617, která byla součástí osady Kamenný Mlýn.
Zrušená byla v roce 1787 a nedlouho poté zbořena.
Na špici kaple se vrátí i původní kříž, který restaurátoři sňali a teď opravují.
Celé okolí kaple bude po dostavbě okruhu v roce 2024 přístupnější díky novým stezkám pro pěší.
„Kaplička je identitou místa, kdysi zde byla původní kolonie na Kamenomlýnské, kterou vedla jen cesta, po které jezdily koňské povozy, a chodilo se na lodičky na řeku.
Pohled z kapličky na ulici Žabovřeskou|foto:, Český rozhlasKaple sv. Antonína Paduánského je zasvěcená i svaté Barboře.
Schválil to už dřív brněnský biskup Vojtěch Cikrle na žádost pracovníků a nadšenců Dopravního podniku města Brna.
Díky jejich úsilí tak tramvajový tunel ve skále pod Wilsonovým lesem, bude první v republice, na který bude svatá Barbora dohlížet nejen jako malá soška u portálu, ale i z vlastní kaple.
Kaple je hranolová orientovaná sakrální stavba čtvercového půdorysu s mírně segmentově vystupující apsidou na východní straně opatřená v nárožích nakoso orientovanými jednostupňovými trojbokými opěráky krytými kamennými pulty.
Kaple je umístěna na nízké terase, která vyrovnává terénní nerovnost na západní straně.
Průčelí kaple vyrůstají z předstupujícího soklu ukončeného oblounem, jediný otvor tvoří segmentově zaklenutý vstup na západní straně přístupný kamenným schodištěm o třech stupních s bočními zídkami (severní je nedochovaná).
Průčelí kaple z režného červeného cihlového zdiva člení dekorativní pásy z černých cihel horizontálně obíhající stavbu, nad vstupem linie černých cihel sleduje segmentový tvar záklenku.
Fasády ukončuje korunní římsa s plasticky vystupujícím zubořezem z červených cihel na podkladu tvořeném pásem cihel černých, níže obíhá fasády ornamentální sled křížů vyskládaných z černých cihel, další dva obdobné kříže doprovází po stranách vstup.
Stanová střecha je prolomená na severu a jihu dvojicí vikýřů krytých sedlovými stříškami, ze stanu diagonálně vyrůstá sanktusník krytý opět stanem završeným vysokým polygonálním jehlanem ukončeným makovicí a latinským křížem.
Vikýře a otevřený sanktusník jsou konstruovány z dřevěných trámků zdobených vyřezávanými dekorativními prvky (výžlabky, zkosení), otvory sanktusníku mají naznačené segmentové záklenky zdobené opět dřevořezbou.
Střešní krytina je plechová.
Z vnitřního omítaného prostoru půdorysu čtverce se zkosenými rohy vystupuje půlkruhová apsida zaklenutá konchou.
Loosova, Kaple sv. Kaple sv. Kaple sv. Původní jednoduchá bílá kaple byla postavena v roce 1849 z podnětu místodržitele hraběte Lažanského údajně v místech staré poustevny při studánce, o níž se říkalo, že má léčivou vodu.
Poustevnu s malým obrazem sv. Antonína Paduánského si tam měl, dle pověsti, zbudovat ve skalním výklenku sám mnich z kartuziánského kláštera v Králově Poli, zrušeného v roce 1782.
Kaple se proto záhy stala poutním místem a poté i místem různých dobročinných slavností (např. v roce 1888 pro podporu české mateřské školy v Králově Poli aj.).
Současnou kapli postavil v roce 1924 stavitel Jos. Karel Říha ze Židenic a prostranství kolem kaple se časem stalo také oblíbeným výletním místem, kde stávaly i malé krámky s občerstvením.
V letech 1948-1970 kaple zcela zchátrala a ač byla v roce 1972 částečně opravena, zůstala neudržovaná a v 80. letech 20. století byla dokonce těžce poničená vandaly.
Z iniciativy P. Pavla Hověze, duchovního správce královopolské farnosti a za přispění farníků a sponzorů byla kaple v roce 1995 znovu opravena včetně celého areálu i s novou kanalizací a blízkým okolím.
Dnes slouží nadále při každoročních poutích a pobožnostech o svátku sv. Antonína (13. Místu se lidově říkalo a říká "U sv. 22. 6. 2017 Instalace panelu z projektu Brno poetické - kaple sv. Původní podoba kaple sv. Antoníčka Paduánského postavené v roce 1849.)
Původní podoba kaple sv. Antonína Paduánského postavené v roce 1849. Fotografie z počátku 20. století.
Kaple sv. Antonína Paduánského, listopad 2022. Zdroj: Sochařské Brno.
Kaple sv. Antonína Paduánského, listopad 2022. Kaple sv. Antonína Paduánského, listopad 2022.
Kaple sv. Antonína Paduánského. Fotografii z ledna 2024 pro naši encyklopedii poskytla paní Zuzana Řezáčová Lukášková, děkujeme.
Kaple sv. Antonína Paduánského. Nahoru • Zpět • Tisk • Aktualizováno: 22. 04.
Historie a architektura kaple
Poutní kaple sv. Antonína se vypíná na stejnojmenném kopci nad řekou a je působivým objektem poutajícím ze široké vzdálenosti pozornost návštěvníků města.
Kaple je zavřená a přístupná pouze během pouti v červnu. Je od ní však krásný výhled na celé město a do širokého okolí.
Historie kaple sv. Kaple sv. Antonína jako dřevěná byla postavena v r. 1654.
O sto let později pak byla nahrazena stavbou zděnou, neboť nestačila velkému počtu poutníků.
Náklady na stavbu hradil kníže Karel Maxmilián z Dietrichsteina.
Kaple byla postavena brněnským stavitelem Františkem Antonínem Grimmem, který žil v letech 1710 až 1784.
Tento barokní stavitel a architekt projektoval např. Zábrdovický zámek a zámek v Napajedlech.
Je pohřben i se svým otcem v brněnské kapucínské hrobce.
Podle jeho projektu byl také stavěn zámek v Kupařovicích. Byl dvorním stavitelem knížat z Dietrichsteina v té době.
Budova kaple má velkou klenutou kopuli a tři vchody - hlavní a dva boční.
Ke stavbě přispěly okolní obce Pravlov, Němčičky, Kupařovice, Malešovice, Odrovice a další z kounického knížecího panství.
Kapličky - jednotlivá zastavení křížové cesty - byly vybudovány někdy na počátku 19. století.
Roku 1899 byly do jednotlivých zastavení pořízeny z Blanska litinové plastiky, každá o hmotnosti padesát kilogramů.
Původně tam byly obrazy staré křížové cesty z kostela u řeky, jenž byl po povodni roku 1862 zbourán.
Staré obrazy ze zastavení se poděly neznámo kam.
V roce 1948 byla kaple, poškozená válečnými událostmi, opravena.
Další generální oprava začala roku 2013.
Práce začaly vysekáním dřevin a od července probíhaly hlavní práce na střeše.
Rekonstrukce kaple pokračovala v roce 2015 opravou fasády.
Tradiční pouť ke svatému Antonínovi se koná každoročně v červnu.