Hrad Karlštejn zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Karel IV. ho budoval jako nedobytnou pevnost, která měla chránit korunovační klenoty Svaté říše římské. Ty byly doslova jako v bezpečnostním trezoru uloženy ve Velké věži v kapli sv. Kříže.
Tato jedinečná sakrální památka byla Karlem IV. - panovníkem, který určoval dějiny Evropy - zásadně koncipována. Karlštejn byl pro něj symbolem moci i reprezentativním sídlem, kde přijímal významné státnické návštěvy. Karlštejn byl založen v roce 1348 nedaleko Prahy a při jeho stavbě využil zkušenosti ze svých pobytů ve západní Evropě a v Itálii.
Rok 1348 byl pro něj zlomový: stal se římským císařem, založil Karlovu Univerzitu a vydal zakládací listinu Nového Města pražského. Karlštejn budoval celkem 17 let jako nedobytnou pevnost pro korunovační klenoty. Strategickým místem se stala šedesátimetrová Velká věž, a říšský poklad byl uložen do kaple sv. Kříže, která sloužila jako pokladnice.
Karel IV. přivezl korunovační klenoty na Karlštejn v roce 1358, ale už od roku 1355 na hradě pobýval a osobně dohlížel na dostavbu i výzdobu interiérů. Dnes můžeme obdivovat nejen velkolepost hradu, ale i důmyslnost, s jakou tento panovník koncipoval obytné i reprezentativní místnosti.
Schodištěm přímo do nebes: Karel IV. věnoval velkou péči už samotnému vstupu do Křížové kaple. Úzké schodiště vede do druhého patra. Už cestou návštěvník vidí krásné původní fresky ze 14. století, které v 28 výjevech zobrazují legendu o sv. Václavovi. Sytá modrá barva na stropě s množstvím malých zlatých hvězd prozrazuje panovníkův záměr. Cestou do kaple má člověk získat pocit, že stoupá přímo do nebes.
Obdobně bylo koncipováno i schodiště výstupní, které z kaple vede na druhou stranu. To návštěvníka svým vyobrazením legendy sv. Ludmily zase vrací zpátky na zem. Bezpečí korunovačních klenotů v samotné kapli bylo pak zajištěno nejen silnými zdmi, ale celkem čtyřmi dveřmi. Ty poslední do kaple se otevírají původním a na svou dobu velmi propracovanými bezpečnostním klíčem.
Ačkoliv byl Karlštejn ve své historii dvakrát obléhán, kaple sv. Kříže nikdy nebyla poškozena. O to silnější je zážitek z její návštěvy. I když má především mimořádnou duchovní symboliku, uchvátí každého návštěvníka její bohatá výzdoba. Po celém obvodu kaple jsou na zdech velké polodrahokamy umístěné tak zvanou inkrustací v pozlaceném štuku a plátkovém zlatě. Zajímavé je jejich uspořádání do tvaru křížů. Při pohledu na celou kapli vzbuzují pocit hradby, což byl ostatně i Karlův záměr. Mají být totiž zpodobněním hradeb kolem Božího hrobu v Jeruzalémě.
Důležitý detail najdeme i pod celým obvodem polodrahokamů. V dlouhých řadách jsou zde poměrně velké ostny, které symbolizují trny Kristovy koruny.
Kapli stráží nebeské vojsko: v horní části zdí si pak můžeme prohlédnout jedinečnou původní nástěnnou výzdobu ze 14. století. Soubor deskových obrazů Mistra Theodorika, největší gotickou sbírku od jednoho umělce na světě, zahrnuje 129 obrazů světců, které představují nebeské vojsko ochránců kaple. Původní záměr přitom zřejmě byl vyzdobit interiér kaple freskami. Časová náročnost jejich přípravy ale nejspíš Karla IV. vedla právě k objednávce obrazů od mistra Theodorika.
Klenba kaple je pak zpodobněním skutečného nebe. Dvě pole křížové klenby jsou poseta několika stovkami hvězd z benátského skla. Okolní štuk je pozlacený. Na hvězdné klenbě nechybí ani slunce a měsíc, které jsou vyobrazené už v samotném presbyteriu, které je oddělené původní okrasnou mříží znázorňující sluneční bránu. Do samotného prostoru presbyteria vstupoval pouze císař nebo arcibiskup.
Kaple sv. Kříže tak nebyla pouze bedlivě střeženou pokladnicí. Byla vybudována jako silné duchovní místo, a Karel IV. se zřejmě podílel na jejím záměru i spolu s řadou rádců - Arnošt z Pardubic a Jan ze Středy. Pohled od vstupu k severní oltářní stěně ukazuje, že východní stěnu pomáhal koncipovat arcibiskup Arnošt z Pardubic a Jan ze Středy, zatímco na západní stěně je patrnější program Karla IV. Historici Jiří Fajt a Jan Royt se domnívají, že nástěnná malba byla zavržena jako příliš „standardní“ a že s vizí „mnoha deskových obrazů“ přišel Mistr Theodorik, dvorní malíř Karla IV.
Některé obrazy jsou patrně dílem Mistra Lucemburského rodokmene, jenž namaloval unikátní rodokmen Lucemburků počínaje Noemem. Na jiných obrazech mohl jako Theodorikův učněk participovat Třeboňský mistr. Kaple byla vybudována údajně v letech 1652-1669 holešovským měšťanem Janem Ležatkou na základě návrhu Filiberta Lucheseho, a její podoba s kaplí svaté Brigity ve Vídni odráží raně barokní styl. Kaple svatého Kříže je drobná osmiboká stavba s dřevěnou lucernou na vrcholu a čtyřmi náhrobky ve sklepě, z nichž nejvýznamnější pochází z roku 1703.
Nahoře nad vchodem do kaple je latinský nápis ze Starého zákona: „Blahoslavení mrtví, kteří v Pánu umírají.“ Kaple prošla mnoha proměnami a její nejvyšší místo je otevřeno z pohledu připomínajícího nebeské Jerusalem, kde místnost slouží jako symbolická brána ke světům víry a historie. Kaple sv. Kříže na Karlštejně je tedy nejen pokladnicí říšského pokladu, ale i mistrovským dílem gotické a raně barokní výzdoby, které ztělesňuje snahu Karla IV. spojit duchovno s panovnickou mocí.
Okolí Karlštejna doplňuje moderní nabídka: okruh „Celým hradem“ umožňuje prohlédnout si celé intriéry a vybrané části pater nad kaplí sv. Kříže, zatímco Malá hradní obrazárna se sbírkou grafiky a Velká obrazárna představují další skvosty a svědectví o bohatství kunstního dědictví. Na Karlštejně se rovněž konají prohlídky a programy, které dovolují návštěvníkům nahlédnout do interiérů, které bývaly veřejnosti nepřístupné.
Rekonstrukce a výstavy se pravidelně konají i v dalších částech hradního areálu a městys Karlštejn nabízí spojení historických památek s moderními službami - muzea, prohlídkové okruhy, možnosti navštívit i Muzeum betlémů. Představuje tak komplexní pohled na gotický skvost a jeho historické kontexty v rámci české i evropské historie.
Kaple sv. Kříže a Karlštejn zůstávají jedinečným svědectvím o spojení moci, spirituality a kultury v středověké Evropě, o tom, jak císařská rodina a její poradcové vytvářeli monumenty, které přetrvaly staletí a dnes lákají návštěvníky z celého světa.