Kardinál Dominik Duka dnes večer sloužil v Lánech bohoslužbu, při které prosil za prezidenta Miloše Zemana a za vlast. Modlil se také za oběti teroristických útoků. V lánském kostele, který je součástí zámeckého areálu, se tak stalo za přítomnosti hlavy státu poprvé, řekl novinářům na Pražském hradě šéf hradního protokolu Jindřich Forejt.
Návrh na bohoslužbu v kostele Nejsvětějšího jména Ježíš vzešel podle Forejta od katolické církve a prezidentská kancelář jej přivítala jako velmi „přátelské gesto“. Někteří lidé, kteří se hlásí ke katolické víře, zaměření bohoslužby kritizovali. Katolickou mši je možné zvlášť zaměřit k nějakému dobrému úmyslu, často je to například prosba o požehnání v nějaké významné životní situaci, při životním jubileu, jako poděkování, prosba o pomoc v obtížích nebo za zemřelé.
„Říká se tomu úmysl nebo intence,“ řekl Milan Badal, osobní sekretář arcibiskupa Duky. V souvislosti s nepřesným zněním zprávy ČTK, že kardinál D. Duka odslouží mši na počest prezidenta Zemana, se vznesla otázka, jak se takové prohlášení projevuje v diplomatickém a veřejném kontextu.
Ty mu podle Forejta náleží z kardinálského titulu, na základě kterého je v diplomatickém protokolu vnímán jako zástupce vladaře a následník trůnu. Na primase českého v Lánech čekala čestná stráž i historické prapory a zástupci obce.
Odpoledne také byla na jeho počest stažena na Pražském hradě prezidentská standarta a ve stejnou dobu naopak zavlála nad lánským zámkem. To se děje jen velmi výjimečně, podotkl Forejt.
Zeman a Duka v červenci podepsali memorandum o převedení Jiřského kláštera a Nového probošství církvi. Stát by se tak mělo do konce ledna. Podmínkou dohody je, že obě památky budou do pěti let opraveny a církev se vzdá nároků na další budovy v areálu Hradu. Forejt řekl, že na dokončení dohody pracují na pravidelných schůzkách týmy právníků obou stran.
Kontext a důsledky pro veřejné mínění
Božská služba byla prezentována jako gesto přátelství a spojení mezi státními institucemi a církví, avšak vyvolala i diskuse o tom, zda politické či náboženské akce mají místo v státních prostorách a jaký mají dopad na veřejnou debatu.
Podobná témata bývají v historii České republiky diskutována jako otázka míry náboženské neutrality státu a role církví v ceremoniálních okamžicích.
Zároveň memorandum o převedení historických objektů ukazuje snahu o konkrétní dlouhodobou spolupráci mezi státem a církevními institucemi, která zahrnuje opravy a jasné vymezení nároků na majetek.