Arnošt Vojtěch z Harrachu O.Cr. byl katolický duchovní, biskup tridentský, 13. arcibiskup pražský, 28. velmistr řádu Křižovníků s červenou hvězdou a také kardinál.
V pražské katedrále korunoval tři české krále a dvě královny.
Hrabě z Harrachu založil Arcibiskupský seminář a gymnázium.
Za jeho působení vznikly v Čechách další dvě samostatné diecéze (= biskupství): litoměřická (1655) a královéhradecká (1664); podle původního plánu, schváleného papežskou kurií, měla být nová biskupství v Čechách celkem čtyři, ale městské rady Českých Budějovic i Plzně s uvedeným záměrem Říma nesouhlasily, neboť se obávaly s tím spojených nákladů, na nichž by se patrně musely podílet.
V témže roce, kdy mu byl horažďovickým soudem postoupen spor nezamyslické a volenické fary (1655), byl shodou okolností jmenován také knížetem biskupem tridentským, aby byl ekomicky odškodněn za za oddělení nových českých biskupství od pražské arcidiecéze, kterou následně nově rozdělil na vikariáty, jež umožňovaly lepší správu než dřívější arcijáhenství.
Bezpochyby největšího uznání ze strany katolické církve se hrabě Arnošt Vojtěch z Harrachu dočkal 18. ledna 1626, kdy byl papežem Urbanem VIII.
Po dlouhých diplomatických jednáních byly dne 3. prosince 1626 z původního hrobu v chrámu Panny Marie v Magdeburku slavnostně vyzvednuty tělesné ostatky zakladatele řádu premonstrátů sv. Norberta a dopraveny do klášterního kostela v Doksanech, kde zůstaly uloženy přes zimu.
Koncem dubna 1627 prohlásil kardinál Harrach sv. Norberta českým patronem a 1. května bylo jeho tělo převezeno do pražského chrámu Matky Boží před Týnem.
Z titulu pražského arcibiskupa a primase českého kardinál Harrach dne 21. listopadu 1627 korunoval druhou manželku Ferdinanda II. Eleonoru coby českou královnu a o čtyři dny později jeho devatenáctiletého syna Ferdinanda III.
V roce 1629 byla slavnostně zahájena obnova pražské katedrály.
V témže roce oslavil Harrach 700. výročí smrti sv. Václava a zavedl u nás svátek Neposkvrněného početí Panny Marie (8.
Dne 5. srpna 1646 kardinál Harrach korunoval dalšího českého krále Ferdinanda IV.
Česká církev přitom byla jednou z mála, které takto mohly zmíněný majetek vymáhat, neboť v jiných zemích říše se edikt nikdy neprosadil (Ferdinand II.
Po nástupu do čela arcidiecéze se H. rekatolizace země s problémy, které vyplývaly z vyhoštění nekatolického duchovenstva.
Po porážce českého stavovského povstání fakticky vedl rekatolizaci v Čechách rekatolizaci a společně s olomouckým biskupem Františkem kardinálem z Ditrichštejna zastával funkci rádce císaře Ferdinanda II.
Nutno zdůraznit, že osobně se stavěl proti násilné rekatolizaci i vyhánění nekatolíků z Čech, ovšem oficiální rozhodnutí královského dvora nemohl změnit.
Arnošt Vojtěch z Harrachu byl druhým synem hraběte Karla z Harrachu a Marie Alžběty hraběnky ze Schrattenbachu.
Jako druhorozený syn byl v souladu s dobovými zvyklostmi automaticky předurčen duchovní kariéře.
Po studiích na jezuitské koleji byl koncem roku 1616 v doprovodu preceptora vypraven rodinou do Říma, kde vstoupil do mariánské družiny kostela sv. Apolináře.
V roce 1621 ho papež Řehoř XV. jmenoval komořím a o něco později svým tajemníkem.
Po porážce českého stavovského povstání byl Arnošt Vojtěch důvěrně rádce císaře Ferdinanda II.
Arnošt Vojtěch z Harrachu se stal arcibiskupem v 1623 a byl jmenován kardinálem v 1626.
Hrabě z Harrachu založil Arcibiskupský seminář a gymnázium, a to v Čechách.
Po nástupu do čela arcidiecéze se Harrach rekatolizace země snažil řídit i když čelil problémům s vyhoštěním nekatolického duchovenstva.
V rodové historii Harrachů sehrál významnou roli také jako diplomat a mecenáš kultury, zejména v Krkonoších a Čechách.
Poprava člena rodiny Rothschildů, kterého nacisté pověsili na hák a nazvali ho "morčetem"
tags: #kardinal #harrach #kancler #wisensteiner