Pohřeb kardinála Miloslava Vlka bude v sobotu 25. března v 11.00 v pražské katedrále svatého Víta. Tělo zesnulého bude vystaveno ve čtvrtek a v pátek. Sobotní zádušní mši bude sloužit arcibiskup Dominik Duka. Ostatky kardinála Miloslava Vlka budou po pohřbu uloženy v arcibiskupské kapli svatovítské katedrály, uvedl Zeman. Arcibiskupská kaple je jedinou kaplí nové části katedrály s ostatky pražských arcibiskupů minulého století.
Miloslav Vlk se narodil 17. května 1932 v Líšnici na Písecku. V roce 1968 byl vysvěcen na kněze. Po 10 letech mu ale komunisté odebrali tehdy požadovaný státní souhlas k výkonu kněžského povolání. Vlk pak sloužil mše tajně v malých skupinách věřících. Na začátku 90. let byl Vlk jmenován biskupem v Českých Budějovicích, poté se na jaře 1991 stal hlavou českých katolíků. Od října 1994 byl kardinálem.
Úřadu pražského arcibiskupa se ujal 1. V posledních měsících Vlk trpěl rakovinou plic, kterou u něj lékaři diagnostikovali po kardinálově částečném kolapsu na Štědrý den loňského roku. Lítost nad úmrtím kardinála Vlka vyjádřila řada českých politiků a osobností veřejného života. Můžete neomezeně číst iDNES.cz, Lidovky.cz, Expres.cz a Antiyoutuber.cz. K tomu dostanete také noviny a časopisy v elektronické podobě. Zachováme vám vše tak, jak jste zvyklí a reklamu přizpůsobíme vašim zájmům.
V sobotu 18. března 2017, zemřel ve věku 84 let kardinál Miloslav Vlk. Pohřeb bude v sobotu 25. března v 11.00 v pražské katedrále svatého Víta. Tělo zesnulého bude vystaveno ve čtvrtek a v pátek. Pohřební obřady a rozloučení s kardinálem Miloslavem Vlkem (ZDE)Životopis kardinála Miloslava Vlka:Miloslav Vlk se narodil 17. května 1932 v jihočeské Líšnici (okres Písek).
Po maturitě v roce 1952 mu nebylo dovoleno studovat. Pracoval tedy jako dělník v továrně Motor Union v Českých Budějovicích. Vojenskou základní službu absolvoval v letech 1953-55 ve Dvorech u Karlových Varů. Po absolvování vojenské služby byl v době částečného politického uvolnění přijat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor archivnictví. Studia zakončil promocí v roce 1960. Poté pracoval jako archivář v Okresním archívu v Třeboni, v Jindřichově Hradci, Okresním a Městském archívu v Českých Budějovicích, kde se později stal ředitelem. V této době publikoval řadu odborných článků v různých časopisech.
V roce 1964 se mu podařilo zahájit studium na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Na kněze byl vysvěcen 23. června 1968 v Českých Budějovicích. Vzápětí jej tehdejší českobudějovický biskup Josef Hlouch, který se po osmnácti letech směl vrátit do diecéze, jmenoval svým sekretářem. Jeho vliv a pastorační působení však vadilo tehdejším politickým autoritám, proto byl v roce 1971 přeložen do malých farností, nejdříve na Šumavu - Lažiště a Záblatí (roku 1971).
Po šestnácti měsících v roce 1972 se za trest stěhuje do Rožmitálu pod Třemšínem, kde působí sedm let. Zde mu byl v roce 1978 odňat tzv. 'státní souhlas' k veřejnému výkonu kněžské služby. Byl proto nucen hledat si „civilní“ zaměstnání. Jako jiní potrestaní kněží přijal práci umývače výkladních skříní u pražského podniku Úklid a později si ze zdravotních důvodů našel práci archiváře ve Státní bance československé. Deset let žil v Praze, jako kněz tajně pracoval v malých skupinách věřících.
Dne 1. ledna 1989 mu byl vrácen 'státní souhlas' a stal se farářem na Klatovsku - v Žihobcích a Bukovníku, později v Čachrově, Javorné, Železné Rudě, Běšinách a Strážově na Šumavě. 14. února 1990 byl jmenován českobudějovickým biskupem (biskupské svěcení 31. března 1990), 27. března 1991 pražským arcibiskupem a českým primasem, nástupcem kardinála Františka Tomáška. Od roku 1991 do roku 2000 byl předsedou biskupské konference, nejprve ČSFR, později České biskupské konference.
Dne 26. listopadu 1994 jej papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem. V letech 1993 - 2001 byl předsedou Rady evropských biskupských konferencí (CCEE). Od roku 1994 je členem Papežské rady pro sdělovací prostředky a Kongregace pro východní církve. V dubnu 2005 se účastnil konkláve ve Vatikánu, kdy sbor kardinálů zvolil nového papeže Benedikta XVI.
V květnu roku 2007 dosáhl kardinál Vlk 75 let věku a v souladu s církevním právem nabídl do rukou papeže Benedikta XVI. svou rezignaci. Papež mu prodloužil výkon funkce pražského arcibiskupa na další dva roky. Dne 13. února 2010 přijímá papež Benedikt XVI. rezignaci kardinála Vlka na pastorační vedení pražské arcidiecéze z důvodů dosažení stanovené věkové hranice.
Kardinál Miloslav Vlk je nositelem řady ocenění. V roce 1999 obdržel vysoké státní vyznamenání Spolkové republiky Německo 'Velký kříž za zásluhy' (Grosses Verdienstkreuz). Roku 2002 mu prezident Václav Havel propůjčil řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. V roce 2001 obdržel čestnou medaili Tomáše Garrigua Masaryka od Masarykova demokratického hnutí a mezinárodní cenu města Görlitz - 'Brückepreis'. V roce 2006 obdržel ocenění organizace Ackermann Gemeinde, která pracuje pro uzdravení paměti Čechů a Němců, na jejich vzájemném smíření a spolupráci. Kardinál Vlk je nositelem řady dalších ocenění a uznání mnoha dalších institucí.
Kardinálu Vlkovi byla udělena také řada čestných doktorátů. V letech 1992 - 93 mu byly uděleny 3 čestné doktoráty: na Illinois Benedictine College, na University of St. Thomas v USA a čestný doktorát teologie na univerzitě v bavorském Pasově. V roce 2001 obdržel čestný doktorát Papežské teologické akademie v polském Krakově a v roce 2002 čestný doktorát Opolské univerzity rovněž v Polsku. Obdržel čestné občanství měst Rožmitál pod Třemšínem (1992), Cedar Rapids/USA (1992), Baltimore/USA (1992), Třeboň (1996) a Klodzko/PL (1996), Roudnice nad Labem (1997), Mníšek pod Brdy (1998) a Brandýs nad Labem - Stará Boleslav (2010).
Kardinál Miloslav Vlk napsal meditace o smrti a zmrtvýchvstání Krista. Ve svých zamyšleních nad jednotlivými zastaveními Ježíšovy křížové cesty nás přivádí k hlubšímu vědomí o nekonečné Boží lásce a o smyslu nejrůznějších podob utrpení v lidském životě. Křížová cesta - 14. Hrob je místem vzkříšení. Proč hledáte živého mezi mrtvými? ať se s tebou setkáme tváří v tvář na prahu nového života.
Kardinál Miloslav Vlk — vzpomínka
Zdroj: Arcibiskupství pražské