První mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14. 1. 993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Břevnovská bazilika sv. Markéty a románská krypta z 11. století tvoří ústřední část bohatého areálu, který se spolu s prelaturou a konventem stal významným duchem i architekturou baroka.
U příležitosti 1000. výročí založení kláštera byl rok 1993 významně slaven a klášter byl povýšen na arciopatství. Zakladatelé Boleslav II. a sv. Vojtěch se údajně setkali u pramene Brusnice, kde jelena napájejícího vodou bránilo ve vodě prutové břevno; tato legenda dala klášteru jméno a symboliku. Dnešní barokní budovy pocházejí z let 1708-1740 a vytvořili je Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové pod vedením Otmara Zinke.
Architektura a interiéry kláštera
Hlavní chrám, bazilika sv. Markéty, je románská krypta z 11. století a barokní prelatura s Tereziánským sálem. Kostel byl vysvěcen roku 1715, stavba trvala do roku 1740, a interiéry zdobí fresky a plastiky z dílen významných umělců té doby. Hlavní oltář z roku 1718 vytvořil Kryštof Dienzenhofer a sochy benediktinských světců doplňují prostor; v rokokovém relikviáři je uložena ramenní kost sv. Markéty. Fresky na klenbě má na svědomí Jan Jakub Stevens, stropní malba pavilonu Vojtěška byla dílem Asamů, Schefflera a dalších.
Konvent, zvaný Sartoriův konvent, vznikl během 60. let 17. století a dnes tvoří součást hotelu Adalbert. V prelatuře se nachází slavný Tereziánský sál, který je největší a nejznámější částí, a jeho výzdoba byla dílem malířů a řezbářů 18. století. Zvláštní význam má krypta románské baziliky z počátku 11. století. V horní části zahrady stojí letohrádek Vojtěška s pramenem Brusnice a gotickou křížovou klenbou nad pramenem, která je posledním pozůstatkem gotického kláštera.
Zahrady, vodovod a hospodářský život
Zahrady kláštera, rozkládající se na ploše zhruba 12 hektarů, byly koncipovány jako součást hospodářství: horní sad, terasy s oranžerií, zelinářská a bylinářská část, květinová výzdoba a herbarium. Zahrady sloužily k obživě mnichů a jejich údržba byla prováděna již v raném středověku; od poloviny 17. století k nim patřily i vinice. Oranžerie byla postavena podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera a sloužila k pěstování choulostivějších rostlin. V 19. století prošla oranžerie četnými opravami a v letech 2009-2012 byla realizována rekonstrukce zahrady s obnovou horního sadu, kaple Josefky a oranžerie. Kostely a konventy byly v 50. letech 20. století dočasně zprovozněny a poté navráceny řádu po roce 1990.
V zahradách stojí také gloriet Josefka, kaple Lazarka a sakrální kaple; hřbitov u kostela sv. Markéty je místem odpočinku řady známých osobností, například Karla Kryla. Dolní část zahrady zahrnuje terasy, fontány a vodní prvky; v minulosti zde bývala i oranžerie s vodovodem taženým ze štoly. Archiv ministerstva vnitra, který zde sídlil po období znárodnění, byl po 1990 klášteru vrácen.
Prohlídky, návštěvníci a služby
Návštěvníci mají možnost prohlídek barokní baziliky sv. Markéty, románské krypty a prelatury, které bývají vedeny odborným průvodcem v určených časech. Prohlídky propojují historii s atmosférou místa a trvají zhruba 90 minut. Areál nabízí také výhled na klášterní zahrady a návštěvník se může projít po klášterní zahradě i bez průvodce, kdy jsou volně přístupné některé části.
V areálu působí také Břevnovský pivovar - součást tradičního klášterního života, který byl doložen již v 13. století a pokračuje v dnešní době. Pro návštěvníky je připraven infocentrum, prodej suvenýrů a klášterních produktů, restaurace Klášterní šenk a rychlá a neformální možnost občerstvení v Klášterní výčep v barokní sýpce. Ubytování poskytuje Hotel Adalbert přímo v areálu kláštera, nabízející klidné prostředí a historickou atmosféru.
Supervizní a historická hodnota
Břevnovský klášter, plným názvem Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze-Břevnově, je nejstarší český mužský klášter benediktinského řádu na území dnešních Čech; založen byl roku 993 knížetem Boleslavem II. a biskupem Vojtěchem. V roce 1993 jej papež Jan Pavel II. povýšil na arciopatství, klášter i bazilika jsou chráněny jako národní kulturní památka a pivovar pokračuje v tradici vaření piva. Základní stavební podoba kláštera vznikla na starších základech, románský kostel a krypta vznikly již v 11. století, později byla celá stavba rozšířena a přestavěna do vrcholného baroka v letech 1708-1745 podle projektů Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce.
Klášter byl během husitských válek poškozen a v roce 1420 byl zničen Tábority; mniši přežili a odešli do Broumova. Později byl klášter obnoven a po dalších historických etapách prošel rekonstrukcemi a úpravami, mj. v letech 1708-1740 a později ještě v následujících desetiletích. Břevnovský klášter je známý výtvarnými díly, mezi nimiž jsou obrazy Petra Brandla a další malířské a sochařské práce. Procesy a změny po roce 1950 vedly k dočasnému uzavření areálu, avšak po roce 1990 se klášter vrátil do původní role duchovního a kulturního centra.
Historie zahrad a architektury ukazuje, jak se baroko manifestovalo v českých zemích: Tereziánský sál a prelatura s bohatými štukami a freskami; hlavní oltář, oltářní stěny a malby v chóru; a scény ze života sv. Vintíře na stropní malbě v salónu. Zahrady a oranžerie dodnes reprezentují vztah kláštera k přírodě a hospodářství a ukazují, jak se klášter stal současně i veřejným prostorem pro kulturní akce a služby pro návštěvníky.
Pro návštěvníky je zpřístupněna barokní bazilika sv. Markéty, románská krypta z 11. století a barokní prelatura s Tereziánským sálem. Prohlídková trasa trvá přibližně 90 minut.
Na obrazech zakladatelů kláštera jsou zobrazeni Boleslav II. a sv. Vojtěch, a vedle nich i drobnosti jako hanlivý erb u Boleslava II., což zaujme znalce historie.
V zahradách stojí barokní pavilon Vojtěška s pramenem Brusnice a gotická klenba nad pramenem; jedná se o jedinečný pozůstatek gotického kláštera.
Břevnovský klášter – Tisíc let víry
Pro hlubší pochopení architektonického vývoje kláštera lze využít video o barokní architektuře v Břevnovském klášteře.
Kontakty a praktické informace pro návštěvníky
Pro návštěvníky je připravené infocentrum a prohlídkové trasy s odborným výkladem; doporučujeme si prohlídky rezervovat předem a počítat s omezenou kapacitou v některých dnech. Přijďte s časovou rezervou a sledujte aktuální dostupnost termínů, protože kapacita bývá pravidelně naplněna. Areál se nachází v Praze 6 - Břevnov, s výbornou dostupností MHD (tramvaj 22 a 25 - zastávka Břevnovský klášter) a blízkostí Letiště Václava Havla.
Součástí služeb je i Klášterní šenk s moderní českou kuchyní, Klášterní výčep s lokálním pivem z Břevnovského pivovaru a hotel Adalbert pro ubytování přímo v areálu. Návštěvníci mohou vyhledat i další možnosti pro setkání a koncerty v reprezentačních prostorech prelatury a Tereziánského sálu.
tags: #karlin #brevnovsky #klaster