6. ledna se přicházejí poklonit tři králové Ježíškovi - Kašpar, Melichar a Baltazar. Je to tedy důležitý den pro hospodyňky a hospodáře - uklízíme vánoční výzdobu. Vánoce nám nedělí po Třech králích definitivně končí a tak by se měla poctivě sklidit veškerá vánoční výzdoba. Odstrojíme stromeček a spálíme jej. Pokud nemáme možnost, můžeme jej odvést do kompostárny nebo věnovat do útulku pro zvířátka. Je třeba tam ale zavolat, jestli je chtějí. Pro zvířátka musí být stromek opravdu důkladně odstrojen, aby si zvířata neublížila a nesežrala třeba kus staniolu nebo háček. Jediné co necháme z výzdoby až do dalších Vánoc je jmelí. Tříkrálový den vyjde na den pracovní. Měli bychom si popovídat o tom jak jsme prožili celé vánoční svátky a třeba se něco zajímavého dozvědět nebo probrat věci, které se nám nelíbili a příští rok je vylepšit.
Král Kašpar, Melichar a Baltazar přišli k jesličkám uctít a obdarovat Jezulátko. Přinesli zlato, kadidlo a myrhu, vešli do domu, padli na kolena a klaněli se Ježíši. Zlato nemusím vysvětlovat. Kadidlo ještě většina lidí zná z kostela. Je to pryskyřice, která se pokládá na rozžhavený uhlík, čímž se docílí voňavého bílého a očistného kouře. Ke Třem králům patří Obchůzka duchovního, která má nejméně od třicetileté války stejnou podobu. Domy ve vsi i ve městech obcházel duchovní s ministranty, často i s kostelníkem, učitelem a žáky. S modlitbou a zpěvem se dům vykuřoval kadidlem a vykropoval svěcenou vodou. Původně se nad dveře psalo C+M+B+ a někteří badatelé tvrdí že může jít o zkratku „ Christis mansionem benedicat“ což je česky „Kristus ať požehná tomuto příbytku“. Tak či tak jde vlastně o převzetí pohanského obřadu, který se dělal na ochranu domu před zlými silami. Později místy převzal tuto povinnost kantor, který za ni dostával výslužku. Tři králové také chodívali na koledy sami, původně je představovali mladíci, později starší děti. Masky byly jednoduché, papírová koruna, vousy z koudele nebo vaty, místo vzácného roucha bílá košile nebo prostěradlo opásané provazem, červeným šátkem nebo stuhou a pochopitelně začerněné tváře třetího krále. Tam kde byla krajina kopcovitá, chodívali se třemi králi ještě „pastýři“. Při koledě se někdy rozdávaly „tříkrálové lístky“ byly to svaté obrázky zobrazující sv. Tři krále. O jejich rozdávání se píše koncem 18. Nevím jak u Vás, ale ve velkých městech, kde jsem přebývala, již Tříkrálové obchůzky s kadidlem a svěcenou křídou nechodí a je to škoda. Nicméně můžeme si maličko pomoci sami. Místy však chodí tříkrálová sbírka na charitu a tři králové jsou požehnáni v kostele a nosí si svěcené křídy.
Naši předci prováděli ještě další zvyky. V předvečer sv. Tří králů zapalovali v některých krajích všichni členové domácnosti stejně veliké svíce. Koho svíce zhasla jako první, ten prý první z rodiny zemřel. Svatí Tři králové, byly vlastně mudrcové. K záměně mudrců za krále došlo ve středověku ve 12. století, kdy se obnovila a rozšířila úcta v ně po té, co roku 1194 družina římského císaře přinesla z milánského kostela sv. Eusrogia do chrámu v Kolíně nad Rýnem ostatky, považované za ostatky Tří králů. Pořad Zpívánky si nejspíš pamatujete ze svého vlastního dětství i vy. Také děti, které se narodily v jednadvacátém století, se mohou seznámit s lidovými písněmi, zvyky, tradicemi a způsobem života, který naši předkové žili. V krátkých příbězích představíme písničky i dobový kontext, ve kterém vznikly. Pojďme společně vyrábět ozdoby nejen na stromeček. Budou to Tři králové. Figurky si vyrobíme z lahviček od Actimelu. Je to skvělá příležitost, jak využít věc, kterou bychom normálně vyhodili. Dne 6. ledna slavíme svátek Tří králů. Dozvíte se, odkud pochází tradice Tříkrálové sbírky a jaké dary přinesli tři králové Ježíškovi. Ke každému svátku patří nějaký slavnostní pokrm. Ve Francii na oslavu svátku Tří králů pečou koláč, ve kterém je zapečená figurka. Ten, kdo ji najde, může si celý den hrát na krále nebo na královnu. Kdo byli tři králové? Děti se seznámí s tradicí svátku Tří králů i s jeho historií a také uvidí, jak probíhá oslava na jejich počest.
Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Pohádka je vhodná také jako doplňkový materiál k výuce češtiny pro cizince. Jako charita se označují dobrovolné dobročinné akce na pomoc lidem. Jejich jména znají už malé děti a téměř všechny vědí, že to byli právě oni, kteří Ježíškovi přinesli vzácné dary a přivítali ho na tomto světě. Víte, proč Kašpar, Melichar a Baltazar přicházejí vždy 6. ledna, kdo ve skutečnosti byli a proč někdo slaví Vánoce právě v tento den? Pokud se zeptáte dětí, kdo jsou Tři králové, pravděpodobně vám neřeknou jejich krkolomná jména, ale něco budou vědět s jistotou. Jsou to tři mudrci, kteří malému Ježíškovi přinesli tři dary - zlato, kadidlo a myrhu. Jejich příchod je však opředen legendami a dodnes není jisté, zda vůbec byli tři.
Říká se, že Tři králové, pocházející pravděpodobně z tehdyjší Persie, uviděli na východní obloze zářivou hvězdu, betlémskou hvězdu, a rozhodli se ji následovat v domnění, že jim ukáže cestu k novému židovskému králi. Po příjezdu do Jeruzaléma se podle Bible krále Heroda zeptali: „Kde je ten právě narozený král Židů? Panující král je poslal do Betléma, ovšem s tím, že mu pak musí říct, kde se Ježíš nachází. Ne vždy však lidé věřili, že mudrci, kteří navštívili Ježíška pár dní po jeho narození, byli tři. V Bibli, konkrétně v Evangeliu podle Matouše, se nezmiňují jména králů, ani jejich přesný počet. Na jejich označení se dokonce používá slovo Magoi, resp. Magi - ten, co se věnuje astrologii a magii. Až mnohem později, v 14. století, se objevily první informace, že byli tři a jmenovali se Kašpar, Melichar a Baltazar. Tvrdí to však pouze tradice západní církve a důvodů může být několik. Jedním z nich je skutečnost, že přinesli Ježíšovi tři dary, jiní se přiklánějí ke spojitosti se Svatou Trojicí. Nejčastěji se zobrazují v trojici jako starý muž, muž ve středním věku a mladý muž. V západní ikonografii je tradicí zobrazovat jednoho z nich jako černocha. Jisté je také to, že 6. leden je dnem, během kterého někteří lidé slaví Vánoce. Konkrétně jde o věřící pravoslavné církve, kteří se řídí starším, juliánským kalendářem. Ti v podstatě oslavují narození Ježíše Krista a Vánoce také 24. prosince, avšak při pohledu do nejpoužívanějšího gregoriánského kalendáře je již 6. leden. Podobně jako věřící římskokatolické a řeckokatolické církve, i u pravoslavných trvají Vánoce více dní. Štědrý den připadá na 6. leden, během 7. ledna si věřící připomínají narození Spasitele, 8. leden je svátkem Sboru přesvaté Bohorodičky a 9. Na území naší země jsou také pravoslavní věřící, ale pravda je taková, že mnozí z nich se kloní ke zbytku České republiky a stále více z nich začíná Vánoce oslavovat podle gregoriánského kalendáře. Důvod je zejména praktický - když se svátky pravoslavných věřících teprve začínají, ty naše už končí a svět se opět vrací do koloběhu práce a školy. Samozřejmě, i dnes se z přibližně 20 tisíc lidí, kteří u nás vyznávají toto náboženství, najde mnoho takových, kteří si svátky Vánoc užívají právě v lednu. Krása světa je právě v jeho rozmanitosti, což nám připomínají i Vánoce a mnohé svátky, které po nich následují. Rádi vám upravujeme nabídku na míru, ale abychom to zvládli, používáme k tomu soubory cookie. Aktualizováno: 21. 5. Šestého ledna se loučíme s Vánocemi - sklízí se stromeček i výzdoba a podle lidové tradice začíná masopust, čas zabijaček, koblih a maškarních průvodů. K tomu patří koledníci, kteří křídou píšou na dveře tajemné K✝M✝B✝.
6. O třech bezejmenných mudrcích se dozvídáme z Matoušova evangelia “Když narodil se Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili …”. Na základě Žalmu 72 “...Všichni králové se mu budou klanět..." jim poté byl “zvýšen status” právě na krále. Ale ani jednou se neobjevuje jejich přesný počet, ten byl nakonec z nejistých 2 až 12 mudrců stanoven podle počtu darů na 3. Trojka je také klíčové číslo křesťanství. Údajně také tito mudrcové pocházeli z Persie, což se později projevovalo na jejich oděvu ve kterém byli vyobrazováni. Tito králové byli pohanští hvězdáři, jež do Betléma přivedla právě hvězda zvěstující narození spasitele. Kdy však došli do Betléma je stále otázkou. V den Ježíšova narození by to nestihli, neboť hvězda se objevila až právě v ten den. Tito tři králové zřejmě dostali jména až někdy v 7. století. Jsou považováni za patrony poutníků a hříšníků. Každý král představuje určité období života a také zastupuje jeden kontinent. Kašpar - Casparus, je považován za nejmladšího z výpravy. Bývá vyobrazován s černou pletí, oblečen do širokých kalhot, dlouhého pláště a na hlavě má šátek s korunou. Symbolizoval africký kontinent a jeho jméno znamená nosič či strážce pokladů - přinesl zlato. Melichar - Melchior/ Melkon, představuje stáří. Symbolizuje evropský kontinent a bývá tradičně oděn do červeného pláště s korunou na hlavě. Baltazar - Balthasar, zastupoval asijský kontinent a jeho jméno znamená ochraňuj život králi. Je opravdu velmi obtížné zařadit jednotlivé krále, protože jejich podoba i stáří byla často v různých legendách a pověstech zaměňována. U nás se za nejstaršího považoval Kašpar a Melichar byl nejmladší. Do Betléma poklonit se Ježíši Kristu, a tím mu vzdát nejvyšší čest, jakou Židé prokazovali jen Bohu, nepřišli mudrcové s prázdnou. Kašpar přinesl zlato. To symbolizovalo královskou důstojnost. Dalším darem bylo kadidlo které přinesl Melichar, to bylo znakem božství. K + M + B a aktuální rok, to píšou koledníci posvěcenou křídou na dveře. Ale nenechte se mýlit. Nejen, že písmena K, M, B nestojí místo jmen Kašpar, Melichar, Baltazar ale navíc ani znaménko “+” tam nepatří. S tradicí koledování je spojená také Tříkrálová sbírka Arcidiecézní charity. Ta na území České republiky probíhá již od roku 2000. Alespoň tři dobrovolníci, zpravidla děti, oblečené za Tři krále chodí v doprovodu dospělé osoby opatřené průkazem koledníka a zapečetěnou kasičkou s logem sbírky a vybírají peníze na dobročinné účely. Každoročně se této akce účastní desetitisíce dobrovolníků a peníze ze sbírky putují k potřebným (nemocným, handicapovaným, seniorům, matkám s dětmi v tísni, pomoc do zahraničí). Na této sbírce se každoročně vybere několik desítek milionů korun. Jakmile sklidíte stromeček, můžete se rovnou pustit do masopustu - a ten se u nás odjakživa pojí s pečením a smažením. Na pravé tažené koblihy potřebujete hladkou mouku s vyšším podílem lepku, aby těsto pěkně nakynulo, kvalitní cukr na zaprášení a olej s vyšším bodem zakouření na smažení. Koblihy smažte ponořené v dostatku tuku při zhruba 170 °C - při nižší teplotě nasáknou tukem, při vyšší zůstanou uvnitř syrové. Po vyndání je nechte okapat na papírové utěrce a teprve potom obalte v cukru.
Co znamená K✝M✝B✝ napsané na dveřích? ⌄ Jde o iniciály latinského požehnání Christus mansionem benedicat - „Kristus ať žehná tomuto domu“. Tři křížky mezi nimi symbolizují Svatou trojici, Otce, Syna a Ducha Svatého, a doplňuje se k nim aktuální letopočet. Správně se proto píšou křížky, ne znaménka plus. Kolik bylo Tří králů a odkud pocházeli? ⌄ Evangelium počet mudrců neuvádí vůbec - odhady se pohybovaly od dvou do dvanácti. Na tři je ustálil počet darů: zlato, kadidlo a myrha. Trojka je navíc klíčové číslo křesťanství. Podle tradice přišli z Persie, byli to pohanští hvězdáři a do Betléma je přivedla hvězda zvěstující narození spasitele.
Kdy končí Vánoce a začíná masopust? ⌄ Svátkem Tří králů 6. ledna končí dvanáct dní Vánoc; v římskokatolické církvi doznívá vánoční období až následující nedělí, svátkem Křtu Páně. Copywriterka se zaměřením na němčinu Kristýna vyrostla a žije přímo u německých hranic na Domažlicku, takže německé zboží i tamní zvyky zná z každodenního života. S příchodem nového roku se nám nedávné Vánoce ještě jednou připomínají. Na 6. ledna připadá slavnost Zjevení Páně, lidově známá jako svátek Tří králů, kteří se přišli poklonit narozenému Ježíškovi. Dospělí i děti chodí v převleku za tři krále po domech s koledou a na dveře píší iniciály K, M a B. Jenže původ mužů známých pod jmény Kašpar, Melichar a Baltazar možná vůbec nebyl královský. Svá jména dostali až během středověku a iniciály K, M a B odkazují k něčemu zcela jinému.
Tři králové 7 Pobozny strelec
Příběh tří králů prošel od počátků křesťanství dynamickou transformací. V učení Matoušově Evangelia se uvádí že mudrci přišli z východu, vedla je betlémská hvězda a cílem jejich cesty bylo poklonit se Ježíšovi. Podle žalmu 72 se mu budou klanět všichni králové. Objevil se také názor, že mudrcové pocházeli z Persie a do Betléma je přivedla hvězda zvěstující narození spasitele. V umění bývají mudrci zobrazováni jako orientální králové, často s velbloudy. Role králů se ujala až kolem 3. století a jejich původ bývá spojován s magií a astrologií. Dary, které s sebou nesli, mohou symbolizovat královský původ, kněžskou funkci a předzvěst jeho smrti, anebo sloužit praktické účely jako léčení.
Východní a západní křesťanství pojalo svátek Tří králů různě. Západní tradice obvykle počítá tři mudrce s dary; východní tradičně uvádí až dvanáct mudrců. Dnešní praxí zůstává, že Tři králové často chodí s koledou a zapisují K+M+B a letopočet na dveře. V Česku je tradice Tříkrálové sbírky s Arcidiecézní charity, která probíhá od roku 2000. Alespoň tři dobrovolníci chodí s průkazem koledníka a zapečetěnou kasičkou a vybírají peníze na dobročinné účely. Každoročně se této akce účastní desetitisíce dobrovolníků; sbírka každoročně vybere několik desítek milionů korun a putují na podporu potřebných.
Po domovech chodí Tříkrálová obchůzka a často s sebou nesou kořeny starých zvyků. 6. ledna se slaví den Tří králů, který je zároveň dnem ukončení vánočního období a zahájením masopustu. Vlastní program v různých městech zahrnuje průvody, koledy, živé betlémy, a doprovodný program pro děti. Králové se prosazují v různých regionech Čech a Moravy, a jejich slavnosti se liší podle místních zvyklostí a tradic.