Současná katedrála Neposkvrněného početí Panny Marie stojí na místě staré kaple z roku 1252, která byla zasvěcena svatému Mikuláši, patronovi rybářů a obchodníků. Tato kaple byla vůbec prvním monackým farním kostelem a v roce 1874 byla zbořena, aby uvolnila místo na stavbu mnohem honosnější katedrály. Základní kámen byl položen v roce 1875 za vlády knížete Karla III. Stavba byla dokončena v roce 1903 a vysvěcena o osm let později. Katedrála je vystavěna v románsko-byzantském slohu a ještě v průběhu stavby se stala sídlem monackého arcibiskupa.
Původně gotická katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele byla vybudována na přelomu 13. a 14. století na půdorysu latinského kříže. Monumentální katedrála byla po dlouhá staletí největší sakrální stavbou na území dnešní České republiky. Zároveň je jednou z nejsvětlejších gotických katedrál vůbec, což je dáno 106 okny, kdy největší čtrnáctimetrové, je umístěné v západním průčelí chrámu. Právě západní průčelí, kde se nachází hlavní vstup do kostela, je z hlediska svého architektonického řešení nejzajímavější.
Jeho autorem je barokní architekt Jan Blažej Santini Aichel, který jej na počátku 18. století obogatil o německé katedrální prvky ve světově ojedinělém stavebním stylu tzv. barokní gotiky. Do stavby také vetkl světově unikátní samonosné stavební prvky - klenbu zvanou „česká placka“ a točité schodiště. Vstupenky do Sedleckých památek zakoupíte jen online nebo v Informačním centru Sedlec, Zámecká ulice 279. V nabídce je také kombinace se vstupenkou do Chrámu sv. Sedlecké památky lze navštívit individuálně bez průvodce během otevírací doby. Pokud se však rozhodnete využít průvodcovských služeb, je nutná rezervace průvodce na webových stránkách.
Sedlecká katedrála je nejstarší sakrální stavba katedrálového typu ve střední Evropě, nejdelší v České republice a její interiér je svědkem bohaté renesance a baroka. Při rekonciliaci kaple Náštěvování Panny Marie byly naděleny nové malby a oltáře; náhrobky Břetislava I. a Spytihněva II. byly přeneseny a zrestaurovány, a katedrála získala novou podobu pod vedením arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi a kapituly. Na severovýchodní stěně kaple se dnes nachází výzdoba s vyobrazeními Neposkvrněného početí Panny Marie a Zvěstování; na jihovýchodní stěně Klanění Panně Marii a Narození Páně, s prastarým motivem následované korunovací Panny Marie.
V roce 1783 byl klášter zrušen a došlo k úpravám kostela, kdy byla změněna barevnost stěn i podlahy na současnou. Většina barokního mobiliáře byla po zrušení kláštera prodána, ale část děl se podařilo ponechat a dodnes je zdobí. Nad presbytářem se nachází barokní mříž s působivým zdobením a poprsími svatých Václava a Víta. Oltář Navštívení Panny Marie z roku 1903 má kamennou menzu a bohatě zdobený architektonický nástavec s fiálami a baldachýny, vyřezaný Václavem Mrázem.
Sochy a reliéfy v oltáři jsou dílem Jana Kastnera, reliéfy polychromoval Jakub Schikaneder. Uprostřed oltářní skříně je zobrazeno setkání Panny Marie s Alžbětou; v horním nástavci stojí sv. Josef a sv. Jan Křtitel s Ježíškem. Po stranách jsou sochy rodičů Panny Marie - sv. Anny a sv. Jáchyma. Na křídlech oltáře jsou malebné tabulové obrazy od Antonína Krisana a dřívější fresky; okenní vitráže nahradil Bedřich Milde a J. Scheiwl. Oltář Navštívení Panny Marie z roku 1903 má bohatě zdobené detaily, které odrážejí gotickou architekturu a marijánskou úctu, a na ochozu je 14 náhrobných desek se jmény biskupů původně pohřbených v románské bazilice, přesunutých sem v roce 1374 na pokyn arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi.
Na jihu kaple je náhrobní kámen Zdeňka Lva z Rožmitálu a Blatné (1535) s detaily a nápisy, a vedle něho bronzový epitaf Jana Pfluga z Rabštýna (1537). Uprostřed kaple stojí barokní sochařská výzdoba a reliefy z lipového dřeva, zahrnující výjevy Zvěstování a Narození Páně, s dalšími figurami svatých a výjevem z hostiny v Káně. V ochozu jsou náhrobní desky cisterciáckých biskupů, jejichž kosti sem byly převezeny, a to v několika řadách od jižní k presbytáři ke kapli Navštívení Panny Marie.
Kaple byla známá také jako kaple Berkovská a byla domovem pro pohřby významných osob v Praze, včetně pražského arcibiskupa Zbyňka Berky z Dubé (+1606). V průběhu času zde byla přizpůsobena mariánskému zasvěcení a do kapitoly byly zapracovány nové malby a oltáře, jejichž renesance a baroko byly očištěny od zbytků původních interiérů.
Vysvětlení gotické architektury
Architektura a hlavní prvky
- Románsko-byzantský sloh katedrály z konce 19. století.
- Unikátní klenba zvaná česká placka a točité schodiště.
- Barokně gotické prvky západního průčelí od Jana Blažeje Santiniho Aichela.
- Oltář Navštívení Panny Marie a bohaté sochařské výzdoby, dílo Jana Kastnera a Jakuba Schikanedera.
- Okenní vitráže od Tyrolské huť a Bedřicha Milde, s výmalbou vně i uvnitř kaple.
V prostoru ochozu jsou uloženy náhrobní desky biskupů původně pohřbených v románské bazilice; jejich názvy a data jsou popsány v detalních popisech a kronikách. Nápisy a popisky v česko-latinském textu uvádějí jména, data úmrtí a původ jejich restaurování.
Přístup a návštěvní informace
Vstupenky do Sedleckých památek lze zakoupit online nebo v Informačním centru Sedlec; prohlídky průvodcem je třeba rezervovat na webu a prohlídky probíhají obvykle po otevřené době, často po setmění. Prohlídky zakončené varhanním koncertem jsou občasnou nabídkou pro návštěvníky. Sedlecká katedrála nabízí i možnost návštěvy s průvodcem, která poskytuje hlubší vhled do historie a architektury.
Kaple a katedrála slouží jako významný kulturní a náboženský prostor, který prošel mnoha proměnami během staletí - od gotických základů až po moderní restaurátorské zásahy, s důrazem na marianistické zasvěcení a kontinuitu liturgie.