Když se díváme zpět a bilancujeme, tak často používáme slovo kdyby. Kdybychom na dovolenou jeli o týden později, měli bychom skvělé počasí. Kdybych zašel k lékaři dříve, nemusel bych do nemocnice. Kdybychom vyjeli o 10 minut dříve, nestáli bychom v koloně. Kdybych si nenechal peněženku v košíku, neukradli by mi ji. A mohli bychom pokračovat dalšími příklady. Je poslední den roku. Možná se také díváte zpět a napadají vás různé kdyby.
Audio záznam naleznete zde. Možná vás to překvapí, ale v Bibli máme mnoho různých „kdyby“. Toto slůvko je používáno různými způsoby. Poutní píseň, Davidova. Unikli jsme jako ptáče z osidla lovců. Naše pomoc je ve jménu Hospodina; on učinil nebesa i zemi. Když jsem si znovu přečetl tento žalm, vzpomněl jsem si na jinou píseň, kterou jsme kdysi často zpívali.
Dvě písně o „kdyby“ a jejich poselství
„Kdyby nás Bůh neměl rád, nestvořil by naši zemi.“ Ale slýchám ještě i jiné písně. Slyšel jsem od lidí třeba takové výroky: Kdyby Bůh existoval, nezemřel by mi táta. Kdyby Bůh existoval, nebylo by na světě tolik zla. Kdyby Bůh existoval, dávno by udělal pořádek s těmi ničemy. A tak v tomto světě znějí dvě různé písně. Ta první říká, že kdyby nebylo Pána Boha, všechno by bylo mnohem horší. Ale protože Pán Bůh je ve světě aktivní, není to katastrofa. Ta druhá píseň říká, že kdyby tady Pán Bůh byl, vše by bylo lepší. Znějí tady tedy dvě velmi odlišní písně.
Když se podíváme kolem, tak bychom skoro mohli dát za pravdu té druhé skupině, protože tady opravdu hodně zla vidíme. I v minulém roce jsme viděli hodně zla. Byli jsme svědky teroristických útoků v Nice, Istanbulu nebo v Berlíně. Byli jsme i nadále svědky zvěrstev Sýrie, Iráku a dalších zemích. Ale nemusíme jít tak daleko. I letos jsme zažili úmrtí mladých lidí, zhoubné nemoci, smrtelné nehody. Viděli jsme ve svém okolí rozpadlá manželství, opuštěné děti či rebelující teenagery.
1. Davida důraz na ochranu a absolutní důvěru
1. David v našem žalmu píše o tom, jak ho Pán Bůh ochránil. Nejsme si úplně jistí, o jaké situaci to mluví. Možná o ochraně před Saulem nebo před filištínskými armádami, nevíme přesně. Někteří tam dokonce vidí motivy přechodu Rudého moře a myslí si, že David mluví o tom, jak Pán Bůh Izraelce zázračně vyvedl z Egypta. Na druhé straně i David zažil situace, kdy zlo mělo navrch. Bylo těžko.
A ještě více to zažily později další generace Izraele, když byl Izrael rozprášen a odvlečen do asyrského a babylonského zajetí. Zpátky k té písni, kterou někteří zpívají. Oni se ptají, proč Pán Bůh nezabrání alespoň tomu nejhoršímu zlu. Ale může člověk vědět, zda Pán Bůh zabránil nebo nezbránil tomu nejhoršímu zlu? Nemůžeme to vědět! Nikdy se totiž nedovíme o tom všem, co by se stalo nebýt Boží milosti. Boží slovo nám opakovaně tvrdí, že Pán Bůh brání zlu, temnotě, aby neovládla tento svět. My se díváme jen na to, co můžeme vidět. A tak se někteří lidé ptají: „Proč Pán Bůh neodstraní, alespoň to nejhorší zlo?“
Co je nejhorší zlo? Hrůzy, které se dějí v Sýrii? Nebo hrůzy, které se děly za Hitlera? Dobře představte si, že by Bůh nikdy nedovolil, aby na se staly tragédie, jaké se odehrávají v Sýrii a jaké se děly za Hitlera. V tom případě bychom o těch věcech ani nevěděli a jiné zlo bychom považovali za největší. Třeba bychom za největší zlo považovali násilí na dětech. Ale kdyby Pán Bůh způsobil, že by se nikdy nedělo násilí na dětech, tak bychom zase něco jiného považovali za největší zlo. A tak dále. A vždycky bychom kladli stejnou otázku, proč Pán Bůh dovolil tolik zla, protože vždy by tu bylo zlo, které bychom považovali za nejhorší.
Ale kdyby Pán Bůh nic z toho zla nedovolil, tak co by tu zbylo? Nevím, co by tu zbylo, ale vím, co by tu nebylo. Já bych tady nebyl a nikdo z vás by tady nebyl. Protože to zlo není tam někde, ono je v mém a ve vašem srdci. A kdyby Pán Bůh nedovolil zlo, nedovolil by ani mne a vás. My lidé nejsme schopni hodnotit, o kolik zla by tady mohlo být více nebo méně. My lidé nevíme, před čím vším nás Pán Bůh ochránil.
2. Budoucnost bez zla a šance k pokání
Nicméně, Boží slovo říká, že to zlo tady nebude věčně. Pán Bůh jednoho dne se zlem skoncuje. O onom dni čteme: „A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo. ... A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude - neboť co bylo, pominulo.“ (Zjevení 21:1,4) Takže víme jednoznačně, že toto zlo a utrpení má svůj konec. Ale proč s tím Bůh neskončí už teď? Opravdu nemáme jiné vysvětlení než to, že Pán Bůh je mnohem moudřejší než my a drama tohoto světa ještě neuzavřel. Někteří lidé se rozhodují, že Ho za to odsoudí. Někteří se rozhodnou, že řeknou, že v takovém případě v Boha nevěří. Ale to nic nemění na faktu, že On existuje a ve své neskonalé moudrosti ještě s tímto světem neskončil a ještě mu dává šanci. Šanci k čemu? Šanci k pokání. Šanci k tomu, aby člověk vírou uviděl Pána Boha jako toho, kdo tady je a kdo člověka milostivě chrání. On čeká, až lidé začnou zpívat píseň o tom, že kdyby tady nebyl Pán Bůh, život by byl mizerný. Ale jednou Pán Bůh čekat přestane a vše postaví před soud.
3. Pohled dopředu a Abakukova píseň
Dovolte ještě jeden druh „kdyby“ písně. Někteří lidé se dívají dopředu a říkají: Kdyby mě v příštím roce v práci povýšili a kdyby se odstěhoval ten otravný soused a kdyby volby vyhrál někdo jiný a kdyby nás obešly problémy a nemoci, potom bychom se měli dobře. Jak odlišnou „kdyby“ píseň zpívá prorok Abakuk. Co je tím rozdílovým faktorem v našem přístupu? A tím se vracíme k tomu poslednímu verši, ve kterém je to nádherné vyznání, které také často zpíváme v introitu: „Naše pomoc je ve jménu Hospodina; on učinil nebesa i zemi.“ (v.8)
David v tom měl jasno. Přestože jistě také nechápal všechny Boží cesty, měl jasno v tom, že pro něj není nic lepšího, než usilovat o blízkost s Hospodinem, ve kterém vidí svoji pomoc. A jeho přesvědčení plynulo z toho, kým Bůh je. Žalm zakončuje jasným vyznáním. Hospodin učinil nebesa i zemi. Ten, kdo stvořil celý svět, ten ho také řídí. Ten, kdo ve své moudrosti stvořil tak nádherný svět, ten je jistě dostatečně moudrý, aby se staral také o současnost a budoucnost. Ten, kdo je Stvořitel, tomu odevzdávám do rukou i další dny. Ano, zlo je v tomto světě stále přítomné. Ale Pán Bůh také. A On je mocnější než jakékoli zlo, než jakákoli temnota.
Praktické výstupy pro čtenáře
A tak přestože vím, že v tomto světě budu zažívat zlo, přestože vím, že v mém vlastním srdci je zlo, nebudu propadat zoufalství, protože vím, že Pán Bůh mi už mnohokrát pomohl. A tak s vyhlídkou nového roku nechť každý, kdo věří, vyzná: Moje pomoc je u Hospodina! On mne stvořil, On mne vykoupil, On je se mnou!
Žalmy 23 a související texty doplňují obraz Pastýře, který je blízko a který chrání, napomíná a ukazuje cestu. Žalm 23 popisuje, že i když projdu roklí šeré smrti, budu mít bezpečí díky jeho přítomnosti. Potěšuje nás, že Pastýřova přítomnost znamená, že můžeme důvěřovat v jeho ochranu a vedení.
V kontextu Žalmu 124 se ukazuje, že bez Boha bychom mohli být zcela ztraceni, ale s Bohem jsme unikli jako ptáče z osidla lovců. Naše pomoc je ve jménu Hospodina; on učinil nebesa i zemi. Tato myšlenka spojuje teologii s praktickým žitím dnešní doby a připomíná, že Bůh je Pánem času i dějin.
Zlo | Český Minecraft Horror Film
V závěru zůstává výzva k blízkosti s Pastýřem: skrze Boží slovo a modlitbu se k němu přibližujeme. Opakovaně slyšíme, že Pán Bůh chce, aby lidé změnili svůj život a zpívali píseň o tom, že kdyby tady nebyl Pán Bůh, život by byl mizerný. Ale On čeká na pokání a na změnu srdce.
Opakovaně jsme dnes mluvili, že potřebujeme přijít blízko k pastýři. Je jediný způsob: činěme to přemýšlením nad Jeho slovem a modlitbou. Skrze své slovo si nás totiž Ježíš přitahuje k sobě. Nechť je Hospodin Pastýřem nás všech. Ať nás Pán chrání a vede na cestě života i v nadcházejícím roce.