Klášter augustiniánů ve Vrchlabí i komplex na Starém Městě pražském představují významné kapitoly barokní architektury, církevního života a kulturní historie Čech. V Praze se setkáváme s bohatou historií dominikánského kláštera sv. Klimenta, kláštera minoritů a jejich propojení s významnými panovníky, architektonickými proměnami a archeologickými objevy. Příběhy a pověsti, které se k tomuto místu vážou, dodnes doprovázejí veřejný i menší soukromý život chrámů a kostelů v centru Prahy.
Přehled historických vrstev a hlavních stavebních proměn
Klášter minoritů na Starém Městě pražském vznikl u kostela sv. Jakuba kolem roku 1232 a jeho základní kámen položil český král Václav I., po vzoru Anežky Přemyslovny. Klášter je spojen s gotickým kostelem, který byl postaven na místě bývalého sv. Jakuba, a jeho provoz měl významný vliv na duchovní a intelektuální život města. Pohřbívalo se zde i královské rody; pohřebiště Přemyslovců se rozšířilo od roku 1248, kdy se areál stal mausolem svatého Salvatora a následně sloužil jako pohřebiště Václava I. a jeho dcer a vnuček.
V 2. polovině 13. století vznikal na místě bývalého špitálu minoritský konvent, čímž se komplex stal dvojklášterem. Starší gotické jádro prošlo husitskými válkami pobořením a dominikáni se po skončení bojů přemístili do jiné části Prahy. Konvent na Klementinu byl postupně obnovován a rozrůstán až do 18. století, kdy došlo k částečnému baroknímu zásahu a nakonec k zániku kláštera v původní podobě, jehož objekty byly přestavovány a využívány různými řády.
Dominikánský klášter sv. Klimenta na Starém Městě prošel archeologickými odkryty, které potvrdily uspořádání klauzury s rajským dvorem a ambitem. Na severní straně stávalo křídlo kvadratury s jídelnou (refektářem) a poblíž byla kuchyně; východně od kvadratury měla být klášterní zahrada a další zděné objekty, zatímco na západě ležel hřbitov. Pohřbívalo se i v ambitu a v jižní části Klementina bylo nalezeno několik hrobů z 2. pol. 9. - 10. století, což ukazuje na starší osídlení pravého břehu Vltavy.
V 16. století šly dějiny klášterů různými cíli: dominikáni se posunuli ke sv. Jiljí, klarisky zůstaly na části komplexu a trvaly renesanční úpravy až do třicetileté války. Po válkách byl konvent reorganizován několikrát, nejprve po husitských válkách, následně během a po 18. století. Archeologické výzkumy po roce 2012 ukázaly na výstavnost zaniklého mendikantského kláštera a umožnily poznat základní uspořádání středověké klauzury s ambitem a kapitulní síní.
Interiéry, umění a významné nástěnné prvky
Interiéry klášterů jsou bohaté na sakrální výzdobu a architektonické detaily. V interiéru klášterního kostela sv. Augustina ve Vrchlabí se nachází sedm portálových oltářů z let 1725-1735; hlavní oltář vysoký 19 metrů nese ústřední motiv obraz sv. Augustina, autorem je pražský malíř Franz Dalliger. Mezi významné oltáře patří oltář sv. Kříže na pravé straně presbytáře, který je pravděpodobně prací Jana Františka Pacáka, pomáhajícího a žáka Matyáše Bernarda Brauna.
Pozoruhodné nástropní malby vytvořili vrchlabští Ignác a Gottfried Tauchmannovi. Interiér kostela dnes slouží zejména jako koncertní sál s výbornou akustikou, kde se konají koncerty duchovní hudby a také svatby a jiné obřady. V Klášteře sv. Klimenta je jedinečná gotická podlaha refektáře z rozměrných opukových desek, která byla odkryta pod podlahou dnešních sklepů Klementina.
V klášteře na Starém Městě nejvýznamnější roli hrají varhany. V kostele sv. Jakuba Většího na Starém Městě náleží k nejkrásněji znějícím varhanám v Praze, a prohlídka zahrnuje i románské sklepy a ambity s kapitulní síní a kaplí sv. Bartoloměje. Součástí prohlídek bývá i Sál Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, zdobený barokními malbami s františkánskou tematikou, který byl kdysi svědkem královské hostiny tohoto páru.
Kulturní význam a současný provoz
Klášter jako celek je považován za významný kulturní a historický komplex, kde klášterní zahrada Hortus Angelicus a rajský dvůr vytvářejí souvislý prostor s gotickým a barokním jádrem. Původně sloužil jako pohřebiště Přemyslovců a později byl využíván jako koncertní prostor, kde se uplatňuje výjimečná akustika a kde se konají i koncerty duchovní hudby v letních měsících Vrchlabského hudebního léta. V rámci prohlídek se návštěvníci mohou seznámit s archeologickými nálezy a s historií, která spojuje kostel s významnými panovníky a řády.
V souvislosti s klášterem minoritů na Starém Městě jsou zde plánovány prohlídkové cykly, které vedou účastníky po stopách nejstarších církevních řádů v českých zemích: od kostela sv. Jakuba přes ambity až po románské sklepy a Questi architektonické detaily v Klementinu. Prohlídky zahrnují i návštěvu Ungeltu a centrálního prostoru před vstupem do kostela sv. Jakuba, s možností nahlédnutí do interiéru a do kapitulní síně s původními detaily a s rajským dvorem.
Pověsti a zajímavosti spojené s místem
Mezi pověsti, které se váží k chrámům a klášterům, patří vyprávění o tom, jak se zloděj snažil ukrást vótu (vázu) ze svatostánku, byl uvězněn v kostele a náhle se prý rozproudila mocná zázračná síla. Pověst o zázračné váze, která se vázala k chrámu po požáru v roce 1689, je dodnes uctívána a doplněna dary (vóty). Záznamy rovněž zmiňují ozvěny z koncertů duchovní hudby a zázemí pro kulturní akce, které si udržují kontinuitu až dodnes.
Podobně bohaté jsou i dřívější historické zdroje o pražském minoritském klášteře a jeho interieru, které spojují klášter s významnými královskými osobnostmi, jako byl Jan Lucemburský a další členové rodu Přemyslovců. Obrazy od významných umělců, včetně díla Petra Brandla, dokreslují vizuální stránku bohaté kulturní tradice místa.
tags: #klaster #a #kostel #sv #philiberta