Opatství kláštera St. Marienthal je nejstarším ženským klášterem cisterciáckého řádu v Německu.
Od svého založení v roce 1234/1235 existuje bez jakéhokoliv přerušení a zůstává dodnes živým klášterem.
V rozsáhlém zařízení v současné době žije 12 jeptišek, které pracují na pokračování dlouhé tradice.
Klášterní komplex je památkou národního významu a v posledních letech byl rozsáhle rekonstruován.
Nejvíce jsou mezi klášterními hosty oblíbené kostel, zahrada s biblickými rostlinami, nejvýchodnější německá vinice, klášterní krčma a trh.
Roku 1234 byl klášter založen, pobořen v roce 1427 husity, v 15. století snahy o zrušení kláštera.
V roce 1683 velký požár, který zničil takřka všechny budovy. Obnova dokončena v roce 1744.
V roce 1838 založen sirotčinec. V roce 1897 povodně.
Klášter se nachází asi 18 kilometrů od hraničního města Zittau, asi 150 kilometrů od Prahy.
Nejrychlejší cesta vede přes hraniční přechod Zittau a dále potom směrem na městečko Görlitz.
Asi 200 metrů nad klášterem zaparkujeme na parkovišti bez poplatků. Cesta je dobře značená, klášter dobře viditelný.
Vstup do komplexu není zpoplatněn a při vstupu jistě každého návštěvníka zaujme kašna s pramenem třech svatých.
Před klášterem probíhají stavební práce, ale jinak je celý komplex v perfektním stavu.
V první z budov funguje klášterní obchod, kde lze zakoupit nepřeberné množství předmětů a suvenýrů, mimo jiné také s církevní tématikou.
Klášter má svou pekárnu, a tak je součástí sortimentu obchodu také pečivo z ní.
Vedle se nachází informační centrum, ve kterém zjistíme vše o samotném klášteře i jeho okolí.
V době naší návštěvy jsme se dali do řeči s paní, která prodává v obchodě a nám se stala milou průvodkyní. Ochotně nás provedla všemi budovami a místy kláštera.
U Nisy je funkční vodní elektrárna, díky níž klášter není závislý na elektřině z okolního světa.
U řeky je občerstvení a i moc příjemné posezení. Na březích, vysypaných kamínky, jsou k dispozici lavičky, takže chvilka odpočinku u vody je moc příjemná.
Nad jezem se rozprostírá stráň s rozlehlým vinohradem a množstvím odrůd vín. Pod vinohradem nalezneme vinotéku a sklípek.
Dále vede prohlídka komplexu okolo kaplím sv. Kříže a sv. Michala, které jsou otevřeny a lze do nich nahlédnout.
Cestou okolo kaplí můžeme obdivovat nepřeberné množství stromů a zeleně, na které jsou obyvatelky kláštera jistě právem pyšné.
Naproti kaplím stojí budova s restaurací a budova, ve které je možno se ubytovat jako v hotelu.
Dále prohlídka vede do biblické zahrady, kde můžeme obdivovat množství rostlin, bylinek a stromů. Její součástí jsou fontánky a rybníčky.
Je jedním z dalších malebných míst, kde návštěvník načerpá mnoho energie.
Následuje proboštství a opatství. Klášterní kostel je přístupný bez omezení a po vhození několika drobných mincí můžeme zapálit svíčku a poprosit o splnění tajných přání.
Kostel zdobí krásné dřevořezby a mnohé mytologické příběhy. Příchodem do kostela se člověk na chvíli zbaví všech starostí a může v klidu rozjímat.
V klášteře funguje prádelna, zahradnictví a podle vyprávění je klášter absolutně nezávislý ve svém žití na okolním světě, zejména díky již zmiňované elektrárně a dalším zařízením.
Nad klášterem vede stezka okolo vinohradu, kterou lemuje křížová cesta. Tu zdobí patnáct výklenkových kapliček a obrázky s motivy ukřižování.
Na vrcholu kopce stojí sochy a nabízí se krásný výhled na celý klášterní komplex.
Návštěva celého kláštera je velice zajímavým zážitkem a díky blízkosti České republiky jsou všechny informace také v češtině.
Také nabídka ubytování je asi zajímavým lákadlem pro turisty. Celý klášter tvoří centrum okolí a slouží dnes pro mnohé účely.
Mají zde i odrůdu Mělnické Ludmily. Klášter je otevřen a připraven přijmout do své ochrany všechny, kteří potřebují pomoc.
V dnešní době žije v klášteře 15 sester s abatyší, jež jsou stále věrny svému řádu. Sestry žijí podle ideálů Ora et labora /modli se a pracuj/.
V historických záznamech klášter čelil husitským vpádům v roce 1427, kdy Lužické hory byly pleněny a obyvatelky konviktu se musely schovat v Görlitz.
V 15. století byly snahy o zrušení kláštera obzvlášť silné vzhledem k reformám, které tehdy probíhaly.
Víra cisterciánek byla natolik silná, že odolaly tlakům, které trvaly během reformních let a prameny tehdejšího období mluví o odvaze a výměnách několika představených.
Paradoxně požár z roku 1683 odstartoval kompletní přestavby celého komplexu ve stylu baroka, jež trvaly až do roku 1744 a ovlivnily vzhled většiny budov.
Podle historie kláštera následovalo v roce 1707 přepadení a plenění Sasů, kdy obyvatelky konviktu musely prchnout.
Po roce 1720, během zesvětštění církevních majetků, unikl klášter zrušení díky ochraně saského královského dvora.
V roce 1838 došlo k založení sirotčince v budovách kláštera a sestry se samy staraly o výuku a výchovu opuštěných dětí.
V roce 1897 postihly klášter povodně, které poškodily majetek a vybavení.
V době druhé světové války měl být klášter zrušen a vyklizen SS, ale obyvátelky kláštera se zasloužily o záchranu kláštera a představená se postavila na odpor.
Díky ní nedošlo k vyklizení a obsazení kláštera. V květnu 1945 došlo k ztrátám pozemků, když Nisa byla hraniční mez a klášter přišel o třetinu polí a pozemků.
V éře komunistického režimu unikl klášter opět zrušení díky založení veřejnoprávního statutu, který akceptovala vláda.
Po roce 1955 byl v klášteře založen ústav pro postižené ženy a dívky. Po roce 1979 je v klášteře založen domov pro psychicky postižené chlapce.
V současnosti klášter provozuje hospodářství, zahradnictví a provoz klášterní pekárny; provoz vinice a vinotéky nadále patří k atrakcím pro návštěvníky.
tags: #klaster #marienthal #topfer