Na bývalém poutním místě ve Vranově u Brna nechal v letech 1617 až 1633 kníže Maxmilián z Lichtensteina postavit barokní poutní kostel Narození Panny Marie s rodovou hrobkou.
Rodinná hrobka Lichtenštejnů je unikátní, poněvadž je jediným evropským pohřebištěm panovníků jednoho státu, které se nachází na území cizího státu.
Je zde pohřbeno 14 lichtenstejnských vládnoucích knížat a dalších 48 členů jejich rodiny.
Rok 1992 je také rokem návratu paulánů do Vranova u Brna.
Ti byli totiž dle dekretu Josefa II..
Návštěvu kláštera lze doporučit všem, kteří tráví dovolenou v Moravském krasu nebo v okolí Brna.
Klášter paulánů ve Vranově u Brna byl dle dekretu Josefa II. zrušen roku 1784.
Budova kláštera je jedinou stavbou této části Staroměstského náměstí, která se nestala obětí asanace Starého Města.
Historie stavby je velmi zajímavá, neboť ji mimo jiné vlastnil král Václav IV.
Stejně jako u ostatních památek severní části Staroměstského náměstí, tak i v případě paulánského kláštera, stávaly původně na jeho místě, románské domy.
Obě stavby pocházely ze dvanáctého století.
Jeden z domů se stal v patnáctém století součástí majetku významného moravského markraběte Jošta.
Následně dům patřil také králi Václavu IV. a následně pak panovníkovi, který byl českým králem korunován na Staroměstské radnici.
Byl to pochopitelně Jiří z Poděbrad.
Oba románské domy daroval Jáchym Ondřej Šlik, který byl 21. června roku 1621, společně s ostatními vůdci stavovského povstání, popraven před Staroměstskou radnicí, pražským německým evangelíkům.
Ti totiž v blízkosti obou domů v té době budovali chrám svatého Salvátora a také školu.
Tyto tři objekty byly v roce 1626 darovány římskokatolickému řádu paulánů.
Ti dále přikoupili sousední dům a společně z nich vytvořili unikátní rozsáhlou stavbu, přebudovanou v barokním stylu.
Barokní přestavba, která byla provedena v roce 1648, byla vedena architektem Bayerem.
Pozoruhodnou sochařskou výzdobu provedl sochař Jäckel.
Paulánský klášter zde fungoval až do roku 1784, kdy byl klášter zrušen.
Budova však nepřestala být využívána.
Nejprve zde byla umístěna strážnice jízdní stráže a později do prostorů bývalého kláštera přesídlil mincovní úřad.
V současné době si z kláštera můžeme prohlédnout pouze budovu průčelí.
Ostatní části konventu byly zdemolovány v době, kdy na okolních stavbách probíhala asanace Starého Města pražského ve dvacátém století.
Pauláni neboli řád nejmenších bratří svatého Františka z Pauly, je římskokatolický řád, který byl založený svatým Františkem z Pauly.
Pozůstatky původních románských staveb se dosud zachovaly v podzemních částech budovy bývalého kláštera.
Stavba je, stejně jako sousední domy, třípatrová. Kromě průčelí je tvořena také přilehlým dvorem.
V interiéru budovy se dochovaly unikátní barokní a renesanční klenby.
Průčelí domu je zdobena sochami umělce Matěje Václava Jäckla, vytvořené v roce 1696.
Ten zde vyobrazil sochu svatého Kašpara de Bona, Archanděla Rafaela, Anděla Strážce či sochu zakladatele řádu paulánů, svatého Fantiška z Pauly.
Samý vrchol budovy zdobí socha svatého Salvátora, kterému je nedaleký kostel zasvěcený.
Zajímavostí také je, že klášter byl spojen s kostelem svatého Salvátora podzemní skrytou chodbou.
Co je barokní architektura?
Paulánský klášter ve Vranově u Brna představuje unikátní spojení barokní estetiky, renesančního dědictví a náboženské historie, které je dodnes zřetelně patrné v jeho průčelí a interiérových klenbách.
Naopak součástí dědictví je i důležitý kontext josefínských reforem a jejich dopad na moravská i česká poutní centra, které vedly k postupnému zpoprašnění a redistribuci majetku klášterních objektů.
Další významnou linií představuje rodová hrobka Lichtenštejnů, jejíž unikátní postavení v evropské genealogii přispívá k mezinárodní orientaci historické paměti místa.
| Roky klášterní aktivity | Klíčové události | Význam pro dědictví |
|---|---|---|
| 1617-1633 | Výstavba barokního poutního kostela Narození Panny Marie | Vznik rodové hrobky a poutního místa |
| 1626 | Darování objektů paulánům | Vznik rozsáhlé barokní stavby |
| 1648 | Barokní přestavba vedená Bayerem | Charakter stavby a výzdoby |
| 1784 | Zrušení kláštera dle josefínských reforem | Přesun funkcí a částečná devastace konventu |