Areál bývalého benediktinského kláštera ve Sv. Janu pod Skalou patří k nejvýznamnějším památkám regionu a zároveň k nejbohatším kulturním úkazům v České republice. Jádrem areálu je jeskyně sv. Ivana vyhloubená v travertinovém skalním masivu, pod níž vyvěrá silný pramen léčivé vody, a kostel Narození sv. Jana Křtitele s přilehlou kaplí a kryptou. Presbytářem kostela je konvent propojen čtyřkřídlou stavbou prelatury; zahrada a další objekty tvoří komplex, který byl v průběhu staletí adaptovaný pro různé účely a funkce.
Areál byl v historických dobách významným centrem náboženské i kulturní činnosti a jeho rozvoj odráží vývoj města i regionu. Základy kostela sv. Jana Křtitele pocházejí z konce 13. století a kolem roku 1320 minory jej převzali; hlavní část chrámu byla dokončena v polovině 14. století. Husité později vypálili část objektu, strop hlavní lodi byl nahrazen hvězdovou klenbou na konci 15. století. V návaznosti na to vznikal bohatý kulturní a sakrální prostor s množstvím nástěnných maleb a kamenných detailů.
Umělecká záznamnost a zvláštnosti kostela
Interiér kostela ukrývá raně barokní oltáře, renesanční a barokní lavice, kazatelnu se sochou sv. Jana Křtitele a řadu náhrobků. Zvláštní pozornost poutníků přitahuje pozdně gotický náhrobek Magdaleny z Gleichenu. V sakristii lze obdivovat anamorfní portrét jindřichohradeckého punčochářského mistra Tomáše Krýzy od vizuálního umělce Patrika Proška; takových dokladů tvůrčí svobody je v chrámu více a jedinečné jsou i virtuosní detaily výzdoby. Návštěvníci tedy mohou navzdory běžnému vnímání církevního prostoru objevit groteskní, fantastické motivy s inspirací západoevropských rukopisů, které bývaly součástí tzv. drolerií.
V křížové chodbě přilehlého kláštera se nachází i výzdoba s motivy Stromu života a rodokmenu Ježíše Krista ve formě keře vinné révy, kde se objevují postavy starozákonních proroků a prsy králů. Všechny tyto detaily svědčí o propojení náboženské symboliky a estetické hry středověkých mistrů.
Historie a urbanistický kontext
Areál kláštera je situován v centru vesnice Sv. Jan pod Skalou, kolem svatojánského údolí a pod Svatojánskou skalní stěnou; výstavba probíhala od 11. do 12. století, kdy zde vznikala půdorysně a funkčně propojená soustava klášterních staveb. Stavby romaneskо-gotické, renesanční a barokní slohy se navzájem prolínají a dokazují bohatou historii stavebních úprav až do 19. století, kdy byly některé části kláštera přestavěny či adaptovány pro jiné účely.
Kostel Narození sv. Jana Křtitele je raně barokní stavba z roku 1661, s úpravami v 18. století. Na hlavním oltáři je obraz Zjevení sv. Jana Křtitele poustevníku Ivanovi (1695) a nad oltářem visí původně darovaný kříž. Hlavní schodiště zdobí socha sv. Jiří; v patře konventu stojí socha sv. Ivana. Klášter prošel v různých obdobích změnami provozu a využití, od lázní po školu, až po věznici a archiv, než se v 90. letech 20. století dostal opět do rukou církve a následně do správy vybraných institucí.
Jeskyně svatého Ivana a pramen
Jeskyně sv. Ivana je nejstarší částí komplexu, do které vede vchod z kostela; portál renesančního kostelíka Panny Marie je vytesán ve skále a ukrývá řadu památek spojených s pobytem prvního křesťanství. V jeskyni je zachována travertinová výzdoba a krápníková výzdoba; nad portálem jeskyně je studánka sv. Ivana s minerální vodou, která byla v minulosti používána jako léčivá. Pramen je dnes stále vyhledávaným zdrojem vody pro návštěvníky a místní obyvatele, i když složení vody se mění podle aktuálních rozborů.
Kaple a kaplí kaplí v areálu
Kaple Povýšení sv. Kříže stojí na počátku 17. století, zřejmě podle návrhu Kryštofa Dienzenhofera; půdorys kaple je řecký kříž a původně zde stávala čtveřice štítů, které později musely být odstraněny. U kaple se nachází vzácná nástropní freska Nalezení svatého Kříže od Jana Václava Spitzera a samotná kaple je zrestaurována poškozená v 90. letech 20. století. Kaple sv. Maxmiliána na hřbitově byla postavena v roce 1849 jako rodinná hrobka bergerovců a dodnes slouží kulturním akcím a svatbám; kaple je považována za jednu z nejkrásnějších neogotických staveb v regionu a vyhledávají ji filmové štáby. Kaple sv. Ivana a zvonička v Sedlci byla na popud místních obyvatel a Svatojánské společnosti doplněna novou kaplí a zvoničkou, která byla zrestaurována v roce 2018; nedaleko kaple vede naučná stezka, která propojuje klášter, studánku a další památky.
Ochrana a publikační možnosti
Areál kláštera byl 1. července 2018 prohlášen Národní kulturní památkou; samotný areál není otevřen pro turistickou veřejnost ve volném režimu, ale nabízí prohlídky a expozice prostřednictvím vybraných institucí. Vstupné se pohybuje dle expozic a slev pro seniory a rodinné pasy; k dispozici jsou i online vstupenky a praktické informace pro návštěvníky. V areálu působí i veřejná doprava, která umožňuje jednoduše se sem dostat z Prahy a Berouna.
Praktické poznámky a turistický kontext
- U kostela svatého Narození Jana Křtitele lze vyjít po 1 schodu do areálu a navštívit jeskyni Ivana a kapitolu o kaplích Bergerů.
- V blízkosti se nachází Solvayovy lomy, naučné stezky a venkovní expozice Horniny Českého krasu, které poskytují geologické a historické poznatky o místě.
- Návštěvníci mohou kombinovat návštěvu kláštera s poznáním regionálních přírodních i kulturních zajímavostí a vybrat si z nabídky místních restaurací a hospod.
- Provozní doba expozic a návštěvní informace se mohou měnit; doporučuje se aktuální stav ověřit před cestou.
Druhá jarní pěší 2026// Dobřichovice - Svatý Jan pod Skalou
Klášter svatého Jana pod Skalou představuje unikátní spojení architektury, umění a přírody. Jeho historie ukazuje dramatický vývoj od raně středověkých základů po moderní ochranu kulturního dědictví a kontinuální snahu o udržení duchovního a vzdělávacího poselství místa pro současné i budoucí generace.