Kontroverzní výroky Václava Klause mladšího se bude v sobotu zabývat výkonná rada strany. Výzvu klubu k odchodu totiž Klaus nevyslyšel. Podle předsedy strany Petra Fialy budou následovat další kroky, konkrétní být ale nechtěl.
Klaus v úterý ve sněmovně přirovnal schvalování zákonů kvůli předpisům Evropské unie k rozhodování židovských výborů o složení transportů do nacistických koncentračních táborů. Fiala se za Klausův výrok omluvil jménem celé ODS hned v úterý. Poslanecký klub se pak ve středečním usnesení od jeho slov jednak distancoval, zároveň také vyzval Klause k odchodu z klubu. Ten to ovšem vzápětí odmítl.
Podle Fialy tím ale celá záležitost nekončí, varianty dalšího postupu chce nejprve probrat se stranickými kolegy. „Nepochybně ta situace už překračuje jenom záležitost poslaneckého klubu, dotýká se celé naší politické strany, proto je logické, aby se jí zabývala výkonná rada. Ta zasedá v sobotu, takže se touto věcí budeme také zabývat,“ řekl Fiala.
„Byl jsem to já, kdo nejprve vyzval Václava Klause, aby opustil náš poslanecký klub. Z toho je vidět, že já sám považuji situaci za vážnou, za takovou, že poškozuje naši politiku, naši důvěryhodnost u voličů. Proto je potřeba to řešit,“ poznamenal předseda.
Podle místopředsedy strany a plzeňského primátora Martina Baxy Klausovi nyní zbývá čas si vše promyslet. „Pokud Václav Klaus říká, že je členem ODS, tak jeden z vrcholných orgánů strany ho vyzval k tomu, aby z poslaneckého klubu odešel. To si myslím, že při ctění nějakých základních zásad toho, jak fungují orgány strany, by měl Václav Klaus respektovat,“ řekl Baxa.
Potvrdil to také místopředseda strany Martin Kupka. „Jistě se k tomu vrátíme. Je to věc čerstvá, myslím si, že v tomhle směru se sluší dát nějaký rozumný čas a prostor na to, aby vyhodnotil věcné argumenty, které zaznívaly,“ uvedl. Výrok o rozhodování židovských výborů podle Baxy „překročil hranice všeho myslitelného, co je možné například na půdě Poslanecké sněmovny říci.“ Podle Kupky je vyjádření naprosto nepřijatelné. „Ten příměr skutečně nesedí a nemůže sedět, protože historická událost holokaustu s miliony obětí není souměřitelná s ničím,“ řekl.
Odměření dlouhodobého problému je pak podle obou místopředsedů také zásadní programový rozchod Klausových názorů se stanovisky ODS. Jedním z takových témat je členství v Evropské unii. „Václav Klaus znovu v nedávné době zdůraznil to, že by se fakticky mělo odejít z Evropské unie, což je v naprostém rozporu s politikou ODS, kdy členství v Evropské unii je nepřekročitelným axiomem naší politiky a absolutně musíme odmítnout jakékoli interpretace toho, že bychom uvažovali o odchodu,“ uvedl Baxa.
Oba zmínili také téma zahraničních misí. Klaus dříve zpochybnil českou vojenskou misi v Afghánistánu. Kupka také připomněl, že Klaus loni podpořil ve volbách do Senátu spolupracovníka svého otce Ladislava Jakla, který kandidoval v Praze 2 s podporou SPD. Jakl tehdy skončil pátý, za ODS kandidoval herec Vladimír Kratina a byl třetí. Obě záležitosti v srpnu řešil poslanecký klub ODS, předseda strany Fiala tehdy po jednání uvedl, že si poslanci výroky vyříkali.
Část krajských politiků ODS míní, že některé Klausovy výroky straně moc nepomáhají a spíše odrazují voliče. Poukazují ale i na to, že je respektovaným odborníkem na školství a jeho politický styl je kontroverzní dlouhodobě. Podle šéfa pardubické ODS Radima Jirouta vyvolávají Klausovy výroky víc negativních než pozitivních reakcí: „Měl by najít sebereflexi a ve svých výrocích najít určitou míru.“
Teplický primátor Hynek Hanza považuje některé Klausovy výroky za přehnané. Souhlasí ovšem s Klausovými odbornými názory, třeba na školství. „Jsem spíš zastáncem toho, že pan Klaus mladší nám víc voličů asi ubírá, než nám přivádí,“ dodal. Náměstek jihlavské primátorky Petra Laštovička (ODS) souzní názory Klause mladšího s politikou ODS v otázkách školství, ale v zahraniční politice není typickým členem ODS. „Pokud by byl volen na jakoukoli politickou funkci, já bych mu rozhodně svůj hlas nedal,“ řekl Laštovička. Kdyby byl poslancem, vyzýval by Klause i opakovaně k odchodu ze strany.
Primátorka Brna Vaňková i šéf brněnské ODS Robert Kerndl souhlasí, že Klaus mladší by měl z ODS odejít, protože jeho výroky straně škodí a nejsou v souladu s hodnotami ODS. „Myslím, že výroky pana Klause mladšího ODS poškozují. Jeho postoje nejsou v souladu se směřováním ODS a hodnotami, ke kterým se hlásí. Souhlasím s tím, že by měl odejít,“ konstatovala Vaňková.
Krajský předseda ODS v Libereckém kraji Dan Ramzer uvedl, že členové musí respektovat vnitřní politickou kulturu strany. „Myslím si, že jde spíš o formu vyjádření. To vyjádření bylo vyloženě nešťastné a ODS to nepomohlo,“ doplnil litoměřický starosta a senátor Ladislav Chlupáč. Předseda královéhradecké ODS Václav Řehoř považuje vyjádření za nešťastné, ale nevidí ho jako důvod odchodu z poslaneckého klubu ani vyloučení ze strany. „Po právní stránce má každý poslanec právo na svůj názor a určitou svobodu slova, navíc má mandát od voličů,“ upozornil.
Jablonecký senátor Jaroslav Zeman, který kvůli neshodám s regionální organizací nedávno pozastavil členství v ODS, ale v jejím senátním klubu zůstal, míní, že bohatá politika je lepší, než když jsou všichni stejní: „Klaus vás minimálně donutí se zamyslet, burcuje lidi.“
„Kdyby se držel školství, tak je největší hvězda ODS, protože z hlediska školství opravdu je respektovaný, ví, o čem mluví, učitelé ho milují a nemá konkurenci. To, že zabíhá do jiných oblastí, je škoda pro něj i pro ODS,“ řekl náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka. Předseda klubu středočeských zastupitelů za ODS Tomáš Havlíček pokládá výzvu poslanců vůči Klausovi mladšímu za „plácnutí do vody“. Pokud jej poslanci chtěli vyloučit, měli to podle něj udělat. Výrok o rozhodování židovských výborů je podle Havlíčka za hranou.
Standardní proces schvalování v EU: Předseda Fiala se omluvil, Klaus označil svůj příměr za možná drsný, ale platný. Standardní rozhodovací proces, podle kterého orgány EU postupují, spočívá v řádném legislativním postupu, kde EP a Rada EU schvalují návrhy Evropské komise a případně je mění. Před schválením se zvažují dopady na ekonomiku, sociální oblast a životní prostředí; pokud se EP a Rada neshodnou, nastupuje dohodovací výbor; během posledního čtení může návrh zablokovat EP i Rada EU.
Příběh překvapivého výroku a jeho následků připomíná minulá období, kdy Klaus starší čelil kritice politických oponentů za zpochybnění zahraničních misí či podpory spojenců. Klaus ml. se kromě toho zmiňoval o tom, že „57 procent návrhů zákonů jsou nařízení Evropské unie, kde my jako ovce pro to zdviháme ruku a v nějaké podobě to posíláme dál“. Nařízení GDPR označil za „kravinu“; Marian Jurečka a další politikové z ČSSD a KDU-ČSL zpochybnili vliv Brusel na českou legislativu.
Parlament EU: Jak funguje a co dělá?