Kapucíni ve Fulneku na Novojičínsku zanechali hlubokou stopu. Býval pýchou kapucínského řádu, poslední půlstoletí mu ale zasadilo pár hlubokých ran. Kostel svatého Josefa v kapucínském konventu ve Fulneku zchátral natolik, že se dostal do kategorie nejohroženějších památek na Moravě. Nákladná oprava mu dala druhý dech a dnes slouží jako kulturní a společenské centrum. Málokdo ale ví, že chrám ukrývá i tajemná, energií nabitá místa.
„Když jsem tady působil jako správce, jednou týdně mne tady nezávisle na sobě navštěvovaly starší dámy, které se přicházely takzvaně nabít. V kostele svatého Josefa nám ukazuje tajemná místa se silnou pozitivní energií a přidává legendu. Prý je to mocnější než Lourdy.“
Při natáčení magazínu Křížem krajem jsme na zemi jednoho z míst našli postavený skleněný džbánek s vodou. Kostel není jediným místem na návrší za Husím potokem, které by turista neměl minout. Ostatně kapucínská historie plní v kronice města docela dost stránek.
„Úplně obvyklé to asi nebylo, nicméně ve Fulneku to takhle bylo.“ Augistiniánský klášter tady fungoval od 14. do 18. století, kapucínský klášter zde byl postaven v 70. letech 17. století. V určité časové etapě si konkurovali. Štoček Loreta a kostel sv. Jejich trumfem bývala loreta, svaté poutní místo, kam kdysi mířila slavnostní procesí, říká Josef Pavlíček a ukazuje na původní nákres loretánského areálu. A co byla Santa Casa? „Bylo to vlastně takové středové místo toho čestného dvora kaple.“
V 19. století došlo k postupné devastaci a zboření loretánské kaple. Více o kapucínském areálu uslyšíte v magazínu Křížem krajem. Odhaduje se, že nejstarší postavy betlému vznikly okolo roku 1730, a to zřejmě zásluhou provinčního archiváře, který betlém vytvářel 10 let. Celý soubor byl zhotoven v českém prostředí autorem, který byl dobře obeznámen s tradicí neapolských kašírovaných betlémů. Jde o impozantní soubor celkem 48 figur (z toho 32 lidských a 16 zvířecích), ve více případech v téměř životní velikosti. Nejvyšší jsou figury pastýřů, dosahující výšky až 175 cm. Jde o kašírované figury s dřevěnou kostrou a se skutečnými látkovými šaty.
Až do šedesátých let 20. století byl betlém sestavován každý rok v boční kapli Svatého Kříže. Dnešní uspořádání betlému navrhl akademický sochař a restaurátor Karel Stádník. Tramvají č. Kostel Panny Marie Andělské byl vybudován v letech 1600-1602, po příchodu prvních kapucínů do Prahy v čele se sv. Vavřincem z Brindisi. Prostá jednolodní sakrální budova z r. 1602 s čtvercovými kaplemi po stranách a malou sanktusovou věžičkou je nedílnou součástí areálu kapucínského kláštera.
V roce 1757 poškodila kostel pruská střelba při obléhání Prahy a zanechala ve vnější zdi dělostřelecké koule. Kostel je mezi Pražany oblíbeným místem pro vánoční návštěvu unikátních jesliček z 18. století. 48 figur v životní velikosti (z toho 32 lidských a 16 zvířecích) je zhotoveno ze dřeva a tzv. papírmaše, což je kombinace papíru a sádry. Ústřední postava jesliček mění ve vánočním čase i svoji polohu.
„Tento klášter je nejstarším kapucínským klášterem v Čechách. Byl založen v zahradě Lobkoviců r. 1600 samotným generálem řádu Vavřincem z Brindisi, později svatořečeným. V r. 1602 byl vysvěcen kostel Panny Marie Andělské, který byl jak žádají kapucíni velmi prostý, jednolodní, bez věže, jen s malou sanktusovou věžičkou, z níž se zvonilo při mši. Interiérové vybavení je stejně prosté, v nové době sem přibyla novodobá reliéfní křížová cesta od Karla Stádníka.
V jedné z postranních kaplí je během vánočního období zpřístupněn starý betlém s dřevěnými a slaměnými figurkami s obličejem ze sádry a papíru. Postavy v téměř životní velikosti jsou oblečeny do pravých obleků impregnovaných pryskyřicí. Betlém vyrobil kapucínský mnich Kašpar. Ve fasádě kostela jsou zasazeny dělové koule, které dopadly na klášter při bombardování pruským dělostřelectvem.
Konvent kláštera byl vystavěn postupně během 17. století a v první polovině 18. století. Klášter je spojen krytou visutou chodbou na pilířích s Loreto. Klášterní zahrada sousedila s hradbami města, což umožnilo kapucínům v roce 1632 vpustit do města císařské vojsko pod vedením Albrechta z Valdštejna, který ukončil půlroční saskou okupaci Prahy. Za Protektorátu zde velitelství SS zřídilo věznici. Po válce se sem vrátili řeholníci jen na chvíli, po komunistickém převratu byli násilně vystěhováni. Kapucínům byl klášter vrácen až v roce 1990.
pro studenty nebo jednoduše kohokoliv, kdo hledá nocleh v centru Prahy za přijatel.пnou cenu. Jde o celkem 48 figur v životní velikosti, 32 lidských a 16 zvířecích, zhotovených většinou už na počátku 18. století ze dřeva, papírmaše a látek. Postavy představují Svatou Rodinu, pastýře s ovečkami, beranem a psem, dále jsou tu Tři králové s doprovodem, pážata se slunečníky, lučištníci a nosiči darů, dudák a také pekař s lopatou a vánočkou. Je to úžasná podívaná. Všechny figury mají krásně propracované oděvy - bohatě zlacené, nařasené, se všemi detaily jako jsou knoflíky a krajky. Králové jsou exotičtí a scéna je zabydlená spoustou zvířátek. Postavy jsou vždy naaranžované na scéně, kde vás překvapí živý potůček doplněný kameny a dalšími přírodninami. Další zajímavost je figura Panny Marie. V průběhu svátků se její postavení měnilo. Některé části betléma byly mechanické, například dvě ovečky, ty které jsou potažené pravou ovčí kůží, při pohlazení bečely. Postavy nejsou všechny ve stejném měřítku. Mohlo by to být tím, že původní autor počítal s přesným rozmístěním figur a chtěl docílit perspektivního zkreslení. Papírmaš, neboli papírmašé, z francouzského papier mâché je směs drceného papíru, vody a škrobového lepidla, ze které se litím do forem nebo jednoduchým tvarováním vyrábějí různé dekorace, často právě masky. Po zaschnutí se surovina snadno barví, lehce se do ní stříhá nebo vrtají otvory. To z ní dělá i dnes surovinu oblíbenou jak na dětských kroužcích kreativních technik, tak mezi profesionály například divadelní scénické tvorby.
Základem kapucínského betléma jsou figury vyrobené zřejmě v první polovině 18. století, i když mnohé z postav jsou mladší. Jasný důkaz stáří byl nalezen při opravách v roce 1908. V některých místech jsou vrstvy papírmaše slepeny ze starých kalendářů a mezi nimi byl objeven i jeden datovaný list z roku 1725. Pravděpodobným autorem většiny nejstarších postav je řádový bratr Oliver Steigerle, o němž je známo, že měl v 18. století. Posledním restaurátorem kapucínských jesliček byl ve 20. století. Klášter byl založen roku 1600 na bývalé zahradě Markéty z Lobkovic. Prvních 12 bratrů františkánů (kapucínů) pozval do Prahy Rudolf II. na přímluvu arcibiskupa Zbyňka Berky z Dubé. Klášter s kostelem Panny Marie Andělské přečkal i josefínské reformy, až za II. světové války zabralo budovy velitelství SS a zřídilo zde vězení pro vojenské zběhy. Roku 1950 byl konvent řádu odebrán komunisty a v roce 1990 navrácen v restituci. Všechny články blogu Ha!
Stavba proběhla v letech 1617-1624, kdy hlavním mecenášem byl olomoucký biskup František Dietrichstein. Právě on žádal kapucíny o založení kláštera. Bonaventura z Beneštek, P. Eusebius z Bergama, P. Gabriel z Bavorska a P. Plány byly zhotoveny 30. května 1616. Biskup hrabě Kolovrat pak v 16. století došlo ke zrušení a odsvěcení kostela. Došlo ke generální opravě objektu a ten od roku 2005 slouží kulturním účelům. Léty 18. Stopy kráčí v kapucínské architektuře, která téměř eliminuje zdobné prvky a měnila se jen minimálně.
- Kapucíni povoláni arcibiskupem Zbyňkem Berkou z Dubé v roce 1599, první dvanáct řeholníků přijelo do Prahy pod vedením sv. Vavřince z Brindisi.
- Klášter s kostelem Panny Marie Andělské byl postupně rozšiřován, v roce 1663 byl rozšířen kostel a uzavřen druhý dvůr.
- Za války roku 1944 zabralo budovy SS a zřídilo vězení pro německé zběhy; roku 1946 konvent navrácen řádu, 1950 opět odebrán, 1990 navrácen.
- V roce 1990 se kapucíni znovu ujali správy Lorety a kláštera, čímž nastal nový život areálu.
tags: #klepani #na #kapucinsky #kostel