Téma článku spojuje biografii indického kněze Arula R. Sampatha a široký kontext hinduistické tradice kolem boha Kršny, která má vliv i na kulturu a poutní místa v Indii. Propojení mezi misií katolického kněze v České republice a poutními místy v Puškaru ukazuje, jak se božstvo Kršna zobrazuje, uctívá a vykládá v různých kulturách a náboženských tradicích.
Životopis a cesty k kněžství
Katolický kněz Arul Raj Sampath pochází ze státu Karnataka, z arcidiecéze Bangalore. Jaká byla vaše cesta ke kněžství? Jednou v neděli, když jsem se s rodiči zúčastnil v kostele mše svaté, pocítil jsem Boží volání. Po dokončení 10. ročníku jsem tedy vstoupil do tzv. malého semináře v arcidiecézi Bangalore. Po dokončení teologických studií jsem byl v roce 2001 vysvěcen na kněze. Miluji být knězem a jsem rád, že pracuji na vinici našeho Pána Ježíše.
Funkce a služby v Indii
Dva roky jsem byl pomocným farářem. Poté jsem byl povýšen na faráře, manažera a korespondenta v kostele Svatého Kříže a na anglické vyšší základní škole Svatého Kříže v BEML Nagar, na zlatém poli K.G.F. V letech 2009-2015 jsem byl farářem v kostele Zjevení Páně v Christhu Prabhalaya v Bangalore. V letech 2015-2022 jsem byl jmenován společným tajemníkem Komise pro mládež Arcidiecéze Bangalore. Sloužil jsem také jako farář v kostele sv. Antonína v Bangalore. V letech 2017-2019 jsem byl poslán na vyšší odborné studium: magisterský obor teologie v oboru mládežnické služby na Visvadeep, Kristu Jyoti College, přidružené k Selesia University v Římě. Ve stejném roce jsem byl farářem v kostele sv. Jana Pavla II. V letech 2019-2022 jsem byl jmenován zástupcem ředitele NBCLC (Národní biblické katechetické a liturgické centrum pod CBCI). Jedná se o národní centrum, které spadá pod Indickou katolickou biskupskou konferenci. V letech 2022-2023 jsem pracoval jako zástupce pastora v kostele Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. V letech 2023-2024 jsem působil jako ředitel svatyně Jezulátka, poutního centra a farní haly a také jako ředitel C.E.C. (Katolického informačního centra) v Bangalore. Od roku 2024 v kostele sv. Patrika v Bangalore.
Proč Česká republika?
Domluvili se na tom biskup Jan Vokál s naším arcibiskupem Peterem Machadem. Rozhodl jsem se tedy přijít do Hradce Králové, abych v královéhradecké diecézi sloužil Božímu lidu a jeho zbožnosti. Jsem první člověk, který pracuje jako misionář z naší arcidiecéze v cizí zemi, v České republice. Z celého srdce děkuji biskupovi Janovi za tuto příležitost. Děkuji také mému milovanému arcibiskupovi Peteru Machadovi, který mě povzbudil a poslal mě sloužit do královéhradecké diecéze.
Postřehy o službě a cíle
Rád bych poznal život zdejších lidí, jejich prostou víru v Boha a zbožnost k Panně Marii. Každý národ má svou vlastní kulturu a způsob života. V obou zemích vidím podobnosti. Jednou z nich je rodinný život, kdy lidé žijí pod jednou střechou jako Rodina - rodiče a děti. Chodit do kostela jako rodina je i u nás běžné. Hluboká víra v Boha, péče a zájem, pomoc přírodě, rodinné pouto, modlitba za druhé, zejména péče o sousední obyvatele Ukrajiny, to je opravdu dojemné.
Vize a postoje k církvi a kultuře
Co se týče církve jako takové, nenacházím žádné rozdíly. Kostely jsou svatá místa, kam lidé chodí a modlí se, uctívají Boha, účastní se bohoslužeb. Lidé chodí s rodinami na církevní oslavy, stejně jako v Indii. Obě kultury se vyznačují hlubokou vírou a rodinným zázemím, i když jsou rozdíly v zvyklostech a jazyce.
Jazyk a místní kuchyně
Jak si zvykáte na české jídlo? České jídlo mám opravdu rád. Je to spíše směs vegetariánských a nevegetariánských pokrmů. Moc mi chutná kuřecí steak s kroketami a omáčkou, a také knedlíky s omáčkou a masem. Jen mi chybí některá indická jídla. Co jazyková bariéra? Zpočátku jsem to měl těžké, ale teď, když se mi daří učit se český jazyk, mi to už trochu pomáhá se orientovat. Zatím jsem sloužil v katedrále mši svatou v angličtině, které se zúčastnilo mnoho studentů. Doufám a věřím, že se brzy naučím česky a budu moci sloužit mši v češtině.
Co na Českou republiku a Puškaru vnímá indický poutník
Často doprovázíte diecézního biskupa po celé diecézi. Co se vám v Česku líbí? Klima, náklonnost, láska, péče a zájem lidí. Je to místo plné krásy. Nikdo vlastně neví, jak je toto místo staré a kdo ho založil. Podle legendy ale tady hinduistický bůh-stvořitel Brahma upustil z nebe květ leknínu. Tam, kde dopadl, vzniklo malé jezírko a kolem něj se rozrostlo městečko Puškar. Velkého štěstí se zde však Brahma nedočkal. Jednoho úplňku chtěl u jezera vykonat jjágu, svatou oběť. Protože se jeho žena Savitrí tu noc nemohla zúčastnit, nerozvážně se oženil s jinou ženou jménem Gajátrí. Když na to Savitrí přišla, cítila se zrazena a prohlásila, že žádný věřící už Brahmu nebude uctívat jinde než tady, uprostřed pouště Thár v Puškaru. Tak se také stalo a Puškar je dnes jediným místem v Indii, kde najdete chrám zasvěcený stvořiteli Brahmovi.
Puškar a duchovní význam
Existují však i prozaičtější vysvětlení, proč Brahmu hinduisté tolik zanedbávají. Z tzv. trimúrti, hinduistické božské trojice, je coby stvořitel zdánlivě nejdůležitější. Svou práci už však vykonal, kdežto Višnua, boha udržovatele, a ničitele Šivu je třeba stále uctívat a stavět jim chrámy, aby se nerozhněvali. Brahma je bůh hodný a není nutno si jej nějak zvlášť udobřovat. Většina puškarských chrámů není tak starobylá, jak by se od svatého místa očekávalo. V 17. století ty původní totiž nechal srovnat se zemí Aurangzéb, vládce muslimské dynastie Mughalů. Nejvíce vyniká právě Brahmův chrám s červenou věží. Na dvou nedalekých kopcích stojí také menší svatyně jeho znesvářených žen Savitrí a Gajátrí.
Život ve městě Puškar
Cizinci si do Puškaru jezdí odpočinout od Indie. V malém městečku totiž vládne posvátný klid. Žádní otravní rikšové, neodbytní prodavači suvenýrů, veksláci a podvodníci. Už hippies v 60. letech měli Puškar na seznamu svých pohodových míst. Kvůli zdejší posvátnosti je tady sice zakázána konzumace alkoholu a drog, ale málokdo se zajímá o to, co se děje v uzavřených hotýlcích. Místní obchody jsou stále věrné květinové éře a šaty ve stylu 60. a 70. let jsou oblíbené i dnes. Velbloudí trh a poutě k jezeru dělají z Puškaru unikátní duchovní a turistické místo, které každoročně přitahuje návštěvníky z celého světa.
Historie a symbolika kršnovy osoby
Kršna (Krishna) je velmi oblíbeným námětem duchovních písní a básní, které vznikly po celém světě. Kršna bývá zobrazován s tmavě modrou až černou pletí, často s flétnou a u krav. Mezi jeho hlavní atributy patří Kaustubha na hrudi. Kršna je považován za jednoho z avatárů Višnua a jeho příběhy zahrnují mládí, lásku k Rádhě a krádeže másla, známé jako Makhančór. Z příběhů dále vyplývá, že Kršna učí duchovní učení a vyjevuje cestu bhakti jako prostředek k mokšě skrze lásku k Bohu.
