Ilustrační foto.
Situace na Vyškovsku a okolí
Vyškovsko čelí masivnímu úbytku kněží, kdy na jednoho katolického kněze připadnou dvě až tři farnosti. Na pomoc proto přišli dva kolegové z Polska. Milonický farář Pavel Lacina má každou neděli napilno: v osm hodin slouží mši v Milonicích, o půl desáté v Dobročkovicích a v jedenáct na něj věřící čekají jeden týden v Kučerově a druhou neděli v Nemoticích. „V ideálním případě by každá farnost měla mít svého kněze, ale je nás málo,“ říká Lacina. Jedna farnost slouží přitom pro věřící z více obcí, a do Milonic se sjíždějí také křesťané z Uhřic a Nesovic.
Podobně jako on jsou na tom i další kněží v okrese, který je rozdělen na dva děkanáty: vyškovský a slavkovský. „Ve vyškovském je pět kněží, kteří slouží na patnácti farnostech,“ uvádí vyškovský kaplan Jiří Štreit. Slavkovský děkanát na tom není o moc lépe: „Máme osmadvacet farností a pouze v jedenácti z nich sídlí kněz,“ říká slavkovský děkan Milan Vavro. Pomáhat místním farářům proto musejí i cizinci. Ve vyškovském děkanátě dokonce dva z pěti současných kněží, včetně polského kněze Bohuslava Jonczyka ve Švábenicích, a druhého polského kněze Zbyszeka Wawrowského, který sídlí v drnovické faře. „Druhé polské kněze v okrese jeZbyszek Wawrowski,“ dodává Štreit.
Proč ubývá kněží?
Podle farářů je hlavní příčinou úbytku čtyřicet let socialistického režimu. „Nejvíc nás ubylo v padesátých letech. Komunisté zrušili semináře v jednotlivých diecézích. Pro celé Čechy a Moravu zůstal jediný seminář v Litoměřicích, který byl pod státním dohledem,“ uvedl Vavro. „Komunisté si nepřáli svěcení nových kněží. Na křesťany dohlížel církevní tajemník, což by komunisty dosazený pracovník národního výboru,“ přidal se Štreit. V devadesátých letech se situace s novými kněžími zlepšila, ale po roce 2000 nastal úpadek: mladí lidé mají dnes jiné možnosti a kněžský život vyžaduje oběť. „Někteří zájemci, kteří nastoupí do semináře, nevydrží. Vysvěcena je jenom část kandidátů,“ shrnuje Vavro. „Staří kněží umírají a dorost chybí,“ doplňuje Lacina.
Polské kapacity a rozdíly v církvi
Polští kněží pomáhají vyplnit díry v českých farnostech. Wawrowski, druhý polský kněz v okrese, slouží v Drnovicích, Lulči a Račicích-Pístovicích. Do ČR přišel v roce 1998 na pozvání české katolické církve; tehdy se na pomoc přihlásilo několik desítek polských kněží. „Problémy si příliš nepřipouštím. S jazykem problém nemám,“ říká. „Čeština a polština nejsou moc odlišné; studium jazyků mě baví. Měl jsem výchovu v jazyce ruštině a umím italsky i anglicky.“ Podle něj mezi českými a polskými věřícími rozdíly existují, avšak hlavní rozdíly jsou spíše v tradicích, například co lidé jedí na Štědrý den. Oba státy však sdílejí hlubokou víru, a v české i polské církvi jsou lidé, kteří víru opravdu stojí a vybojovali ji během posledních padesáti let po válce i před ní.
Životní příběhy a posila pro případy nouze
Ve farnostech Polska vznikají projekty jako duchovní ambulance. Krzysztof Kauf, farář z Boleslawowa, zavedl před pěti lety projekt duchovní ambulance, aby lidé nemuseli zůstat bez pomoci. Čtyři stovky obyvatel v šesti vesnicích jsou roztroušené po regionu; lidé volají na speciální číslo a duchovní přijíždí co nejdříve. Místní popisují jeho přístup jako vstřícný, obětavý a přátelský. Příběh ukazuje, jak v regionu funguje spolupráce české a polské církve i v mezích prostoru a času.
Beletristická vs. skutečná služba - příběhy dalších duchovních
V Minsku-Bělorusko probíhají změny v církevních povoleních; katolická církev uplatňuje jednotný režim pro zahraniční duchovní a vyžaduje znalost běloruštiny či ruštiny, registraci v konkrétní farnosti a omezení pastorační činnosti na vybrané lokality. Metropolita z Minsk-Mohileva zdůrazňuje otevřenost církve pro kněze z celého světa, i když politické okolnosti mohou omezovat jejich působení. Zprávy z Polska i Běloruska ukazují, že církev funguje v různorodých prostředích a že solidarita a sdílení povinností zůstávají klíčovými faktory pro udržení farností.
Opilý kněz během pohřbu v polských RzEasyowicích vyvolal mediální pozornost; incident ukazuje, že i v průběhu smutečního rituálu se mohou objevit nepříjemnosti. Nahlášení incidentu ukazuje, že i v katolické komunitě se justice a odpovědnost stávají důležitými tématy pro vedení církve a veřejnost. Důraz na respekt k věřícím a důstojnost obřadů zůstává v popředí zájmu komunit.
Praktické poznámky pro fary a věřící
Dané situace ukazují, že spolupráce mezi českými a polskými kněžími je v regionu klíčová. Webové články a médiá reflektují, jak se vyrovnat s nedostatkem kapacit a jak zajistit kontinuitu duchovní péče pro obce napříč farnostmi. Lidé mohou nadále vyhledávat pomoc a podporu, a to i mimo tradiční struktury, když je potřebná duchovní pomoc a zázemí pro rodiny a jednotlivce.
