Kněžská košile byla francouzská manžeta: vývoj a význam manžetových knoflíčků

Ve 13. století byly manžety košil zajištěny stuhami, kravatami a provázky. Jak se vyvíjely pánské košile a styly, vyvíjely se i jejich manžety, což vedlo ke vzniku raných forem manžetových knoflíčků v 17. století. Krejčí vytvořili šitou knoflíkovou dírku a k upevnění manžet použili dva ozdobné knoflíky spojené řetízkem. Francouzští krejčí pojmenovali tyto „boutons de manchettes“ neboli „knoflíky na rukávech“, které se staly populární mezi vyšší třídou. Manžetové knoflíčky byly formálně představeny v 17. století.

V 18. století došlo k nárůstu používání manžetových knoflíčků, zejména mezi královskou rodinou a šlechtou, což zvýšilo jejich popularitu. Používaly se k označení královských událostí a významných příležitostí, což je tradice, která pokračuje dodnes. Avšak až George Krementz, německý imigrant, a průmyslová revoluce způsobila úplnou revoluci na trhu s manžetovými knoflíčky. Krementz, inspirovaný výrobním procesem pro kulky, v roce 1876 použil tuto metodu k zahájení hromadné výroby manžetových knoflíčků.

Stejně jako většina šperků z viktoriánské doby se design stal bujnějším a honosnějším. Zlaté a stříbrné manžetové knoflíčky byly na vrcholu a byly pokryty extravagantními a složitými vzory, často zakončenými nádhernými drahokamy. Na počátku 20. století se nosilo více manžetových knoflíčků než kdy jindy, oblíbené byly úžasné a barevné smaltované manžetové knoflíčky - to platí dodnes. Po první a druhé světové válce a nedostatku, který nastal, si muži rádi vyšperkovali své outfity širokou škálou doplňků a manžetových knoflíčků.

Na konci 20. století začali výrobci pánských košil masově vyrábět košile, které již na manžetě měly knoflíky, čímž se používání manžetových knoflíčků omezilo. Když se móda začala měnit a byla ovlivňována Francouzi, jejich dvojitá manžeta (kterou nazýváme francouzská manžeta) se dostala do Anglie a vyvolala obrodu manžetových knoflíčků. V roce 1924 byl vynalezen systém zapínání Boyer, a tak se zrodil moderní manžetový knoflíček, jak jej známe.

Mnoho tradic vázaných na manžetové knoflíčky přetrvává i dnes. Často jsou obdarováni, zejména mládenci na svatbách nebo na památku promocе. Dnes se designy pohybují od nadčasových a sběratelských až po hravé a jedinečné, což umožňuje nositeli přizpůsobit si oblek nebo košili. Před časem jsem byl nařčen, že jsem úplný neználek, když nevím, že se správně říká manžetový knoflíček a nikoli manžetový knoflík.

Různé ozdoby pánských rukávů tu byly odjakživa. Nicméně je jisté, že k prvnímu velkému rozmachu došlo na konci 17. století v Anglii a ve Francii, kde se u tehdejší smetánky objevily barevné knoflíky ze skla spojené malým řetízkem. Některé zdroje tvrdí, že nová móda zdobení rukávu se šířila z Anglie do Francie. Palačinkáři zase říkají, že naopak Angličané si odvezli jejich zdobené boutons de manchette zpátky za kanál. Nicméně i když sklo bylo vhodnou náhradou za drahé diamanty, šlechta se neomezovala a i zlato nebo drahé kameny se hojně používaly k ukázání „já na to mám“. A jak se rozšiřovaly možnosti výroby, tak rostla i obliba manžetových knoflíků. Rozmach výroby bižuterie v 18. století znamenal jediné - kdo nenosil manžetové knoflíky, nebyl gentleman.

Věhlas manžetovým knoflíčkům pomohl šířit také Carl Febergé, slavný klenotník, jehož rodina nejdříve utekla z Francie, putovala Evropou, pobývala v Rusku, aby zase musela utéci před bolševiky. Febergé se proslavil legendárními zlatými vejci, které jako první v roce 1885 obdivoval car Alexandr III. Ještě předtím ale Febergé zdokonalil výrobu smaltovaných šperků a začal je exportovat do světa. A s nimi i manžetové knoflíčky.

Na jejich rozvoji se podílel také „vynález“ dvojité francouzské manžety (okolo roku 1850). Opět se vedou spory, kdo dvojitou manžetu vymyslel. Zcela logicky prý Francouzi. Zapomeňte na Čínu. Pokud si ale chcete trochu vyhrát s detaily, může začít celoživotní sběr nových a nových kousků.

Nicméně jaký materiál vybrat? Nechme stranou zlato a stříbro. Většina levnějších knoflíčků je z nějaké slitiny, často z mědi a po nějaké době to poznáte - nevypadají vůbec dobře. Nejlepším materiálem v poměru cena/přínos je ocel, nejlépe po-rhodiovaná ocel. Rhodium je ušlechtilý kov, jehož nanesením na ocel manžetového knoflíčku se zajistí, že je povrch tvrdší a odolnější vůči vnějším vlivům, například potu.

A co zapínání? Záleží, jestli má pružinku, nebo je obyčejné, které se za chvíli doslova rozviklá. Některé manžetové knoflíčky zapínání nemají, pouze se prostrčí dírkami manžety. Musím říci, že takové nemám rád. A co to jsou ty divné barevné uzlíčky? Jsou to tzv. silk knots (prostě hedvábí na gumičce), které se vyrábějí v mnoha barvách, a které můžete dobře sladit s kravatou.

Stříbrné sériově vyráběné stojí okolo 2000 Kč, stříbrné na zakázku vás mohou vyjít o pár tisíc více. O zlatu se raději nezmiňuji. V současné době jeden pár na zakázku vyráběných manžetových knoflíků vyjde na částku okolo 30 tisíc. Počítejte, že jeden pár středně masivních knoflíčků váží zhruba 12-14 gramů. Vynásobte cenou zlata, přidejte cenu za práci, návrh, modelování předlohy atp.

Kvalitní ocelové vás vyjdou od 1200 do 1600 Kč. Zhruba. Dekorativní, drobné, výrazné, sofistikované, společenské - takové jsou manžetové knoflíčky. Drobné doplňky, jenž však neodmyslitelně patří do šatníku každého muže, který se rád obléká elegantě a sofistikovaně. Jejich funkce je nejen dekorativní, ale také slouží k uzavření manžety na koncích rukávů u košile.

Oproti běžným knofílkům umožňují manžetové knoflíčky pevnější a přitom elegantní spojení obou stran manžet košile. V různých podobách jsou manžetové knoflíčky součástí pánských šatníků již od doby Krále Slunce alias Ludvíka XIV. Ale určitě si nepředstavujte knoflíčky tak, jak je známe dnes. Nicméně právě zmiňovaný vládce Ludvík XIV je považován za prvního průkopníka těchto ozdob na rukávech.

O místě, kde se poprvé objevily první podoby manžetových knoflíčků, se trochu polemizuje. Některé zdroje tvrdí, že kolébkou manžetových knoflíčků je Anglie. A odtud se tato ozdoba rozšířila do Francie. Naopak obyvatelé země starověkých Galů i císaře Napoleona tvrdí, že naopak oni dali k dispozici Anglii jejich " boutons de manchette". Avšak tedy právě v Anglii, či chcete-li, ve Francii v 17. století se čím dál tím častěji začaly objevovat na rukávech smetánky nejrůznější skleněné, barevné knoflíky.

Nejčastěji také spojené malým řetízkem. Postupně se samozřejmě tyto doplňky začaly vyrábět z cenějších kovů. Běžné byly diamanty, zlato a další drahé kameny. Cíl šlechty byl v tomto případě jasný. Měl dokazovat, že nositel tohoto drahého doplňku "na to má". Toto všechno vedlo až do 18. století.

Věhlas manžetovým knoflíčkům pomohl šířit také Carl Febergé, slavný klenotník. Jeho rodina neměla zcela lehký život. Nejdříve utekla z Francie, putovala Evropou, pobývala v Rusku, aby zase musela utéci před bolševiky. Ano, je to TEN Febergé. Kterého si zcela jistě hned spojíte s proslulými a ve filmech často zmiňovanými zlatými vejci. Mimochodem - ty jako první v roce 1885 obdivoval car Alexandr III.

Když se ale vrátíme k manžetovým knoflíčkům, tak to byl právě Fabergé, kdo stál za jejich exportem do celého světa. Nejspíš by však nikdy nevznikly manžetové knoflíčky, kdyby nevznikly takzvané "dvojité francouzské mažety". Mimochodem - dnes bývají také označené jako "cufflink". Opět není zcela jasné, kdo vymyslel dvojitou manžetu.

Z logiky věci - tedy spíš z logiky názvu - by mělo být patrné, že to byli Francouzi. "Drby" tvrdí, že je prý začali vyrábět francouzští krejčí, kteří se nechali inspirovat jednou z postav románu od Alexandra Dumase. Tím dílem byla kniha Hrabě Monte-Christo. Nicméně jiné zdroje se shodují pouze na tom, že ke vzniku dvojité manžety přispělo skutečně dílo Alexandra Dumase, avšak nebyla vynalezena Francouzi. Britové zase tvrdí, že Francouzská manžeta nebyla vůbec vynalezena Francouzi. A že Britové manžety používali dlouho předtím, ne však z estetického důvodu, ale čistě z praktického.

Francouzská manžeta označuje druh košile, který rukávy nezapíná na knoflíčky, ale na manžety. Trik je v tom, že se vršek rukávu směrem vzhůru překládá a umožňuje tak zapnutí na manžetový knoflíček. Zlato a stříbro je jasnou - avšak cenově drahou - volbou. Nicméně nechme je nyní stranou. Většina cenově dostupnějších knoflíčků je z nějaké slitiny, často z mědi. Avšak časem se opotřebují a je to na nich znát.

A proto je nejlepším materiálem v poměru cena/výkon ocel. A ještě lépe rhodiovaná ocel. Rhodiem se nanese na ocel a zajistí tak, že povrch manžetového knoflíčku je tvrdší a odolnější vůči vnějším vlivům, například potu. Pokud po nějaké době dojde k odření, je možné znovu knoflíček rhodiovat. Velmi důležité je zapínání. Existuje například zapínání na pružinku a některé manžetové knoflíčky se jen prostrří dírkami na manžety.

A pak je tu jedno z nejčastěji používaných typů zapínání. A to je tzv. Jde o styl, jakým jsou manžetové knoflíčky zapínány. A právě T-bar patří mezi ty nejčastější. Poznáte ho velice jednoduše. Tento typ manžetových knoflíčků velice jasně připomíná svým tvarem písmeno "T". Příčná část knoflíčku se zasouvá do manžetové dírky. Naproti tomu přijde podélná tyčinka, která zafixuje příčnou část knoflíčku.

Stejně, jako například perlové šperky, můžete předávat z generace na generaci manžetové knoflíčky. Jako rodinný poklad ale bude působit zvláštním dojmem pár manžetových knoflíčků pořízený bez rozmyslu. Taková investice do manžetových knoflíců, které budou vhodně reprezentovat Vaši rodinu po staletí, může být v řádu i několika desítek tisíc korun. A takové knoflíčky mohou být opatřené například vaším monogramem.

V současné době jeden pár na zakázku vyráběných manžetových knoflíků vyjde na částku okolo 30 tisíc. Pokud mluvíme o stříbrných, sériově vyráběných manžetových knoflíčkách, bude jejich cena zcela jistě začínat přibližně na 2.000 Kč. Pokud je vaším cílem působit elegantně a přitom nezrujnovat rozpočet, může být zajímavou cestou nabídka manžetových knoflíčků.

Zajímavou alternativou jsou Manžetové knoflíčky se Swarovski kameny - Aurora Borealis s duhovým AB efektem. Luxusní Swarovski Chessboard - šachovnice v duhovém odstínu s třpytivým odleskem. Kámen čtvercového tvaru je vybroušen do šachovnice o 25 políčkách. Díky odlišnému sklonu každého políčka vytváří plocha kamenu dojem tekutého krystalu.

Košile, které disponují francouzskou manžetou, a tudíž umožňují nosit i manžetové knoflíčky, jsou považovány za formálnější než „běžné košile“. Na denní nošení jsou vhodnější například matné či dřevěné manžetové knoflíčky. Chystáte se na svatbu, galavečer, ples, oslavu významného jubilea či například do Národního divadla? Pak směle oblečte také manžetové knoflíčky.

Naproti tomu v rámci zaměstnání je daleko méně příležitostí, kdy můžete manžetové knoflíčky obléci. Pokud je například dress code ve vaší firmě uvolněnější, mohou manžetové knoflíčky působit příliš formálně až nepatřičně. To samozřejmě neplatí, pokud je na vašem pracovišti vyžadován vyšší dress code. Důvod, proč manžetové knoflíčky vybrat, je jednoduchý. Je to jeden z mála pánských šperků, který muže opravdu ozdobí.

Asi podobně, jako například vhodně zvolené hodinky. Pokud hledáte jedinečný doplněk, či třeba elegantní dárek pro vaše blízké, je pár manžetových knoflíčků skvělou volbou.

Francouzská manžeta (nebo také dvojitá manžeta) označuje druh košile, který rukávy nezapíná na knoflíčky, ale na manžety. Francouzská manžeta nebyla vůbec vynalezena Francouzi. Poprvé se objevily v knize Hrabě Monte-Christo od Alexandra Dumase. Jelikož se jedná o autora francouzského, i manžety dostaly přívlastek francouzský.

Jejich historie pochází ale z druhé strany kanálu, totiž z Británie. Britové manžety používali dlouho předtím, ne však z estetického důvodu, ale čistě z praktického. Pokud jste častým nositelem francouzské manžety, zamyslete se nad tím, jestli by nebylo vhodné pořídit si opravdu kvalitní, reprezentativní pár knoflíčků. Knoflíčky se běžně dělají na zakázku, mohou tak nést váš monogram nebo jiný motiv vámi blízký.

Koupit se však dají velmi jednoduše i nezakázkově. Běžně se vyrábí ze stříbra, oceli, nově také dřeva anebo v podobě hedvábných uzlíků. Záleží, co vašemu stylu sedí nejvíce a kolik chcete do knoflíčků investovat.

Manžetový knoflík by měl být laděn do stejné barvy jako ostatní kovové doplňky - hodinky, spona na opasku, prsten atd. V případě jiných materiálů (např. hedvábí) je ladíme s doplňky jako je kravata či kapesníček. Pamatujte na pravidlo, že by měly rukávy košile končit zhruba 0,5-1,5 cm nad sakem? Ne v případě nošení francouzské manžety. Manžetové knoflíčky si pořizujeme, aby byly vidět.

Košile s francouzskou manžetou a manžetovými knoflíčky je výrazně formálnější než košile běžná. Na večerní formální nošení pouze lesklé kovové knoflíčky. Matné, hedvábné, dřevěné atp. Ti, kdo mě znají, ví, že košili s manžetami nosím jen výjimečně. Jelikož francouzská manžeta dělá outfit formálnějším, v praxi tak mnohem více využívám košile klasické.

Z toho důvodu mám pouze několik kousků manžetových knoflíčků a do žádného jsem neinvestoval více než několik stovek. Jelikož ale pracuji jako designér, několik týdnů zpět jsem se rozhodl, že si navrhnu své vlastní, a o to noblesnější, kdy minimalismus půjde stranou a nechám daleko více průchod extravaganci a komplexnosti. Výsledek pak samozřejmě uvidíte na webu.

Aktualizováno: 26. Hledáte-li vkusný a stylový módní doplněk, jehož pomocí byste rozzářili svůj outfit, splnili přísný dress code speciálních událostí nebo jen vyjádřili svůj postoj a nápaditost, ponořte se společně s námi do světa manžetových knoflíčků.

Podívejme se, kde se manžetové knoflíčky vůbec vzaly, jak je nosit a jak vybrat z široké nabídky trhu ty správné. Z původně pouze ozdobných detailů se ve 13. století staly praktické prvky ke spínání manžetových rukávů. Během renesance popularita manžetových knoflíčků narůstala, ale teprve na konci 17. století zažily opravdový boom. Anglická a francouzská smetánka se totiž začala ve velkém pyšnit barevnými knoflíky ze skla, které v manžetě propojoval řetízek. Manžetové knoflíčky představovaly klenotnické skvosty, protože se vyráběly ze zlata, stříbra a drahých kamenů.

Proslavily se i díky Febergému, který stál za exportem do světa a svými smaltovanými šperky umožnil masovou výrobu. A s nimi i manžetové knoflíčky. Nezapomeňte ani na dvojité francouzské manžety a jejich rozšíření po 1850; jakékoliv boje o to, kdo byl jejich vynálezcem, zůstávají dodnes předmětem sporů.

Na závěr: pokud chcete si pořídit kvalitní pár knoflíčků, zvažte materiály, zapínání a styl. Moderní nabídka zahrnuje jak masivní drahé kousky s drahokamy, tak levnější ocelové, případně rhodiované ocelové. Ať už preferujete klasiku, nebo extravagantní design, manžetové knoflíčky dokáží dotvořit každý elegantní vzhled a bývají oblíbeným dárkem k významným příležitostem.

Table-of-contents: povaha, historie, materiály, zapínání, styly, rozdíly francouzské manžety, tipy pro výběr, cenové rozpětí, současná nabídka.

tags: #knezska #kosile #bila #francouzska #manzeta