Kněžská fraternita sv. Petra, latinsky Fraternitas Sacerdotalis Sancti Petri, zkr. FSSP, je tradičně katolická společnost apoštolského života papežského práva. Založena byla 18. července 1988 kněžími a seminaristy, kteří opustili Kněžské bratrstvo sv. Pia X., neboť nesouhlasili s papežem nepovoleným svěcením biskupů v Econe. Její generálním představeným je P. FSSP; představuje největší společenství tradičně katolických kněží, u nějž nejsou zpochybňovány kanonický status a jednota s Římem, a druhé největší společenství tradičně katolických kněží vůbec (hned po Kněžském bratrstvu sv. Pia X., z něhož FSSP vzešlo).
K 1. listopadu 2017 deklarovalo 437 členů (287 kněží, 21 jáhnů a 129 seminaristů bez jáhenského svěcení), mělo 2 vlastní kněžské semináře (Wigratzbad, Denton) a jeho kněží působili ve 124 diecézích. Je velmi úzce spojeno s řadou organizací; z nejvýznamnějších je Konfraternita sv. Členy Bratrstva. Bratrstva byli k 1. lednu 2018 tři Češi - dva kněží a jeden jáhen, kteří ale po většinu času působili (resp. studovali) mimo území ČR. Dále zde byl jeden kněz - kandidát, který usiluje o vstup do FSSP a jeden seminarista. Bratrstvo se podílí na životě tradičně katolické komunity v ČR, spolu pořádáním táborů a dalších akcí pro ni v ČR i v sousedních zemích, a provozuje českojazyčné stránky, na nichž informuje o svých akcích a zveřejňuje informační list Klíč.
Navštěvovat tradiční liturgii a přijímat svátosti v tradiční formě umožňují českým laikům i místa působení FSSP v blízkém zahraničí. Kontext vzniku Bratrstva je třeba hledat na počátku 70. let v existenci Kněžského bratrstva sv. Pia X. (FSSPX), které založil ve Švýcarsku arcibiskup Lefebvre. První základnou bratrstva byl seminář pro bohoslovce věrné Magisteriu a Tradici Církve ve Fribourgu a fungovalo se svolením místních diecézních autorit. Hlavní příčinou sporů byl otevřený nesouhlas arcibiskupa Lefebvra a Bratrstva s šířením liberalismu a (neo)modernismu uvnitř katolické církve a sílící kritika druhého vatikánského koncilu a pokoncilních deformací.
Dále zde byla otázka vysvěcení nástupců arcibiskupa Lefebvra, které Řím sliboval, ale neustále oddaloval, takže těžce nemocný arcibiskup nakonec dospěl k závěru, že je obelháván a Řím jen čeká na to, až zemře. 6. května 1988 nakonec FSSPX zrušilo svůj souhlas s protokolem, který biskup Lefebvre signoval, a který měl být základem pro kompromisní vyřešení sporů, a 30. června Lefebvre spolu s biskupem Castro-Mayerem z rozhodnutí generální kapituly FSSPX vysvětil i přes nesouhlas Říma čtyři kněze bratrstva na biskupy. Tento skutek byl následně papežem Janem Pavlem II. Kněží a seminaristé FSSPX, kteří se svěceními bez mandátu nesouhlasili, FSSPX opustili a s odvoláním na visitační protokol kardinála Gagnona z 5. května 1988 pokorně prosili, aby byli kanonicky znovu založeni, aby se mohli věnovat péči o Boží lid a především výchově kněží v autenticky katolickém duchu, tak jak to odpovídá úctyhodné tradici katolické církve, aby směli Boží kult vykonávat podle směrnic nepamětné tradice.
Na základě motu proprio papeže Jana Pavla II. Ecclesia Dei dne 6. července učinilo pět bývalých členů FSSPX v Římě první zakládající akt, který následně byl opakován dalšími dvanácti kněžími a několika seminaristy v cisterciáckém opatství Hauterive 18. července 1988, což je i oficiální datum založení Kněžského bratrstva svatého Petra, které nabylo právního zřízení 18. října téhož roku v Římě jako společnost apoštolského práva.
Přes počáteční obtíže, roztržky a hanobení především ze strany FSSPX, se novému bratrstvu podařilo za pomoci kardinálů Ratzingera (pozdější papež Benedikt XVI.) a Mayera a tehdejšího preláta Brandmüllera být přijato do augsburské diecéze, kde následně začalo budovat při mariánském poutním místě vlastní kněžský seminář, který byl dostavěn v roce 2000. Kněžské bratrstvo svatého Petra je společností apoštolského života a společnost papežského práva; jsou podřízeni Apoštolskému stolci. Své členy vede k tomu, aby usilovali o dokonalost lásky a jejich společný cíl spočívá v posvěcení kněží k vykonávání jejich kněžského úřadu ve smyslu vlastní liturgické identity, která vychází z misálu papeže Jana XXIII. promulgovaného roku 1962.
Liturgické jádro FSSP tvoří starší podoba římské liturgie podle vydání k roku 1962. Duchovní život je veden v komunitním životě, na rozdíl od řeholních institutů, kdy jednotliví členové jednoduchým slibem napojují na společenství bratrstva a jeho autority. Prvními velkými body charismatu je důraz na pravověrnost nauky a na formaci kněží a seminaristů podle principů sv. Tomáše Akvinského, a následování hermeneutiky reformy podle papeže Benedikta XVI. Bratrstvo přijímá celé magisterium církve, včetně II. vatikánského koncilu, a distancuje se od postojů, které by vedly ke zpochybnění církevní autority. Zároveň uznává hodnotu tradiční liturgie i v souladu s ustanoveními z roku 2022, kdy papež František potvrdil, že tradiční liturgie má své místo.
Kněžská fraternita sv. Petra tak stojí na čtyřech pilířích: posvěcení kněží, slavení mše a svátostí podle starší liturgie (1962), formace podle zásad sv. Tomáše Akvinského, aPastorační služba pro věřící po celém světě. V České republice a blízkém zahraničí se FSSP angažuje na poutních místech a při organizaci akcí pro tradiční katolickou komunitu, a vedle toho spravuje české stránky a informuje o svých akcích a zprávách.
Nyní, s novým českým názvem KNĚŽSKÁ FRATERNITA SV. PETRA, která byla přijata k používání od konce dubna 2026, zdůrazňuje identitu vůči Římskokatolické církvi a jasněji vymezuje svůj kanonický statut. V rámci české diecéze Římovu navazuje na poutní areál a provází poutníky a farníky v tradiční liturgii a kněžské službě. Přečtěte si, co je k tomuto kroku vedlo a proč se nadále snaží obohacovat církevní život prostřednictvím tradiční liturgie a pastorační péče.
