Kostel Všech svatých v Kolíně leží v sousedství kolínského nádraží. Kostel byl postaven pravděpodobně z výtěžku dolování stříbra koncem 13. či počátkem 14. st. Odtud pramení i někdy používaný přídomek havířský. V minulosti byli na místním hřbitově pohřbíváni nakažení lidé a lidé, kteří neměli práva k městu Kolínu.
Raně gotický původ stavby se projevuje v jediné lodi bez věží, s odděleným presbytářem a s gotickým portálem v levé části lodi. Po třicetileté válce kostel pustl a později byl několikrát opravován. V roce 1611 byl opraven a rozšířen na náklady Šimona Šilhánka z Choustníka. Hlavní průčelí mělo v přízemí čtyři jednoduché pilastry a rokokový štít s výrazným, spirálami zakončeným vrcholem. Loď byla obdélná s dřevěným stropem a triumfální oblouk nesl lomený pás; chór byl čtvercový, hluboký 6 metrů, s gotickými okny po třech stranách.
Historické období a architektura
Raně gotický kostel vznikl v poslední třetině 13. století a byl poprvé písemně doložen v odpustkové listině pražského biskupa Tobiáše z Bechyně (rozmezí 1286-1290). Další dokumenty z roku 1352 v registru desátků a listina z 27. srpna 1382 uvádějí Petra z Písku jako patrona kostela. Po třicetileté válce musel být kostel opraven v roce 1651 a k farnosti Bykáň byla přifařena. V roce 1693-1694 byla věž zvýšena o jedno patro a okna lodi rozšířena do současné podoby. Kolem roku 1740 došlo ke změně zasvěcení na Navštívení Panny Marie, a to v souvislosti s výměnou obrazu na hlavním oltáři. Poslední oprava v 18. století zachovala kostelu původní rysy a jeho středověkou podobu do značné míry zachovala.
Jednolodní kostel s širší lodí měří 11 x 8 metrů; presbytář je odsazený čtvercový (5 x 5 m). Na severu stojí sakristie s protáhlým závěrem a původními gotickými prvky. Fasády lodi a presbytáře jsou s hladkou omítkou; okna v lodi mají polokruhové záklenky, v presbytáři hrotitá s hlubokou špaletou. Věž a sakristie jsou z režného zdiva bez fasády, což vytváří dojem samostatné stavby. Krov střechy tvoří hambalková konstrukce nad lodí i presbytářem, pokryté dřevěným šindelem.
Interiér a výzdoba
Interiér ukazuje hodnoty rané barokní výzdoby a pozůstatky gotických prvků. V severní stěně presbytáře je gotický sanktuář s původní výdřevou a kovanou mřížkou; gotická oltářní menza je složena z tesaných kvádrů a zakryta barokním dřevěným obložením. Na jižní straně apsidy je pravoúhlý odkládací výklenek; severní stěna ukrývá sakristii. Hlavní raně barokní portálový oltář z roku 1684, s obrazy Navštívení Panny Marie a Nejsvětější Trojice z 1740, spolu s barokní kazatelnou z roku 1700 dominuje interiéru a na kruchtě jsou varhany, přenesené z kostela sv. Markéty v Suchdole (přestavbou původního nástroje z roku 1719).
Na kruchtě se nachází dubová stolice s vyrytým letopočtem 1759, a z původního dvouzvonového zvonového souboru zůstal v kostele zvon z roku 1472 od kutnohorského zvonilka Ondřeje Ptáčka. Pozdější zaniklý druhý zvon z roku 1885 nebyl zachován. V kostele se nachází i heraldický náhrobník Marie Maternové z Komárova († 25. 4. 1624) s ikonografickým popisem a historickým nápisem.
Restaurování a konzervace
Restaurování bylo zhotoveno pod vedením společnosti GEMA ART GROUP a.s. a zahrnovalo konzervaci a restauraci kamenných prvků, zajištění statiky, renovaci vitráží a dřevěných prvků, a také instalaci hromosvodu a nové lešení. V interiéru probíhalo restaurování vitráží s kobercovými vzory, malované vitráže v presbytáři a v kopuli schodiště byly rovněž restaurovány; většina vitráží pochází ze 19. století a ze 80. let 20. století. Před samotným restaurováním byla provedena pečlivá fotodokumentace, demontáž vitráží a následná výměna poškozených částí za kopie vyrobené dle původní technologie.
Opěrný systém kostela sv. Bartoloměje ve Vysoké u Kolína zahrnuje mohutný pilíř a oblouky; vnější plášť kamene byl silně zvětralý, s lišejníky a sádrovcovými krustami. Nejvíce poškozeny byly vrcholové části, kde docházelo k vyplavování pojiva z pískovce. Části opěrného systému byly nahrazeny v 80. a 90. letech 20. století. Pískovec božanovského typu náchylný k dešti byl částečně nahrazen a chemicky ošetřen proti mikroorganismům; v místech prasklin bylo použito injektáže minerální hmotou a kopie nahrazovaly chybějící části. Spárování prováděno maltou na bázi vápenného hydrátu.
Další části zahrnují konsolidaci dřeva a polychromie oltářů; dřevěné prvky byly zpevněny bukovými kolíky, některé části nahrazeny kopiemi, a olejomalby byly očištěny a restaurovány včetně retuší. Opravy se dotkly i dveří vedoucích na točité schodiště, které byly nahrazeny kopií. Křídla a rámce bývaly silně zkorodované; kování očistěno a poškozené díly rekonstruovány.
Historie a současnost
Poslední opravy se týkaly statiky věže a odhalení románského jádra, sakristie a jejich vyspárování cementovou maltou během rekonstrukce v roce 1941. Stanovisko současného využití: Kostel Navštívení Panny Marie je filiální kostel spravovaný Římskokatolickou farností Kolín v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají pouze pátou neděli v měsíci od 8:00 hodin. Ve Vysoké funguje osadní výbor a občanské sdružení Belveder, které organizuje kulturní akce a usiluje o opravy kostela. Kostel je zapsán v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR (číslo 38847/2-1185).
Okolí a související památky
V bezprostřední blízkosti kostela stojí zvonice, gotická kostnice a muzejní expozice. Zvonice vznikla ve 16. století a prošla puristickou přestavbou v 19. století; kostnice byla postavena roku 1733 pro uložení ostatků z bývalého hřbitova. Společně s kostnicí Kutná Hora - Sedlce patří k významným památkám svého druhu v ČR. Muzejní expozice o historii Kolína najdete v bývalé farní škole ze 16. století, v Červinkovském domě a v Dvořákově muzeu pravěku. Otevírací doba chrámu: duben-říjen 9-12 a 13-17 hodin (víkendy a svátky 10-12 a 13-17 hodin); listopad-březen pátek 9-12 a 13-17 (zahrady na parkáně 8-20 hod.).
