Kostel františkánského a minoritského kláštera v Znojmě: vývoj, architektura a dějiny

Budova původně minoritského, později františkánského kláštera byla součástí tzv. „Znojemského Assisi“, vystavěného v průběhu 13. století. Již krátce po konstituování Znojma na královské město po roce 1225 došlo v bezprostřední blízkosti před vchodem do královského hradu k usídlení mendikantského řádu minoritů. V jejich sousedství se pak ve druhé polovině 13. století sloužil klášter jako místo uložení ostatků českého krále Přemysla Otakara II., padlého roku 1278 v bitvě na Moravském poli. Z nejstarší doby se v klášteře minoritů dochovala křížová chodba severozápadního ramene včetně okenních kružeb. Severovýchodní část křížové chodby je ze sklonku 15. století.

V roce 1534 klášter převzali františkáni, kteří ve druhé třetině 16. století budovu upravovali, a to zvláště její 1. poschodí, kdy se budova rozšířila i nad křížové chodby. Barokní novostavbou je dvouposchoďový, původně jednopatrový trakt, připojený k severozápadnímu nároží konventní budovy. Byl postaven jako knihovna před rokem 1695. Z barokní doby je rovněž dvorní trakt, který zakryl okenní stěnu jihozápadního ramene ambitu. Z barokního období je rovněž klenba na severozápadním konci severovýchodního křídla konventu v přízemí, kde vystupovalo nově zřízené pravoúhle se lomící schodiště do patra, zrušené při klasicistní přestavbě. Tehdy byla zřejmě přestavěna celá část severovýchodního křídla konventu. V letech 1728-1729 byl rozšířen nedostačující refektář, v letech 1754 až 1758 byla vystavěna nová budova klášterního špitálu. Po zrušení kláštera roku 1784 byla část objektu proměněna ve vojenskou vychovatelnu regimentu prince Coburga.

Roku 1825 byla provedena radikální přestavba zrušeného kláštera na věznici. Prostor mezi mužským a ženským klášterem vyplnil jednolodní chrám Nanebevzetí Panny Marie. Původní raně gotický kostelík byl na přelomu 13. a 14. století přebudován a doplněn o oratoř klarisek. Loď byla lehce širší než presbytář a značně dlouhá, neboť předstupovala stejně jako oratoř jeptišek do prostoru dnešní ulice Přemyslovců. Lze předpokládat sedm obdélných klenebních polí hlavní lodě a tři pole presbytáře. Ke kostelu přiléhala na jihovýchodní straně oratoř klarisek, jež vyrůstala s hlavní lodí. Tato loď, vyhrazená výhradně ženskému řádu, byla obdélného půdorysu a nižší než hlavní loď. Na severovýchodě byla zaklenuta dvěma křížovými žebrovými poli, klenby dalších čtyř obdélných polí byly zúženy a jejich žebra vyrůstala ze štíhlých svazkových přípor. Dvě třetiny lodě zaujímala hluboká tribuna pro jeptišky, která byla podklenuta zřejmě dvoulodně celkem deseti křížovými poli. Prostor pod tribunou propojovaly nízké lomené arkády s lodí minoritů.

Dokončení oratoře lze klást až do poloviny 14. století. K další stavební úpravě minoritského kláštera došlo po požáru roku 1494. Tehdy byly prolomeny dvě lomené arkády ve střední zdi mezi lodí minoritů a klarisek, na něž navazovala křížová chodba ženského kláštera. V této době byla rovněž postavena kruchta v hlavní lodi, z níž se dochovaly fragmenty patek polopilířů. V letech 1653-1654 byly vystavěny dvě nové věže v západním průčelí: jedna patřící minoritům se zvonem, zasvěceným Panně Marii a sv. Antonínovi Paduánskému, druhá věž patřila klariskám se zvony sv. Františka a sv. Kláry.

Kostel sv. Alžběty byl vybudován jako součást františkánského kláštera. Základní kámen byl položen 17.3.1470 a během 70. a 80. let 15. století vyrostl kostel s konventem. Na počátku 16. století v období tureckých válek požádali františkáni o přesunutí do téměř již opuštěného minoritského kláštera uvnitř městských hradeb. V roce 1534 tak učinili. V opuštěných prostorách později město zřídilo špitál. Při švédském obléhání byl poškozen, ale záhy postupně opraven. Postupem doby se terén kolem kostela navyšoval, takže dnes budí dojem jako by byl zapuštěn do země.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a kostel sv. Alžběty tak tvoří součást jedenáct století starého klášterního areálu, který byl během svých dějin vystaven změnám v důsledku politických a náboženských reforem, i civiličních a konstrukčních zásahů. V průběhu času se dochovaly prvky raně gotické i barokní architektury, které spolu s klasicistními zásahy utvářejí hoje novogotických vizí a uličního kontextu. Znojmo tak svědčí o bohaté vrstvené architektuře minoritského a františkánského dědictví.

Tabulka shrnuje klíčové historické milníky:

Moderní zobrazení a koncepty ukotvení kostela Nanebevzetí Panny Marie v kontextu městského prostředí odrážejí proměny v průběhu staletí. Příslušné architektonické detaily jako placková klenba lodi, rozviliny fasády, věžní patra a korunní římsa vytvářejí bohatý vizuální jazyk, který svědčí o klášterní a sakrální funkci tohoto komplexu v rámci Znojma.

tags: #kostel #frantiskansky #uzemi #znojma