Kostel Krista Krále je typickou ukázkou funkcionalistické sakrální architektury z první poloviny 20. století, který se nachází uprostřed vysočanského vnitrobloku Kolbenovy ulice. Budova stojí v těsném spojení s přilehlým činžovním domem a její zvláštní umístění (skrytí za obytnou zástavbou) dává stavbě mimořádný kulturní a historický význam.
Metropolitní kapitula vlastní a spravuje soubor nemovitých památek zahrnující kostel i okolní objekty; v roce 2023 byla z vlastních zdrojů provedena oprava měděné střešní krytiny a dalších klempířských prvků, které vykazovaly poruchy vedoucí k zatékání. Dále byla provedena oprava odvodnění dešťové kanalizace, čímž byl kostel opět připraven obstát v zubu času a nadále sloužit věřícím.
Historie a vznik kostela Krista Krále
Myšlenka na výstavbu kostela ve Vysočanech vznikla již v roce 1919, kdy katecheta Arnošt Oliva zahájil sbírku na výstavbu; do ní přispělo více než 6 tisíc dárců částkou třičtvrtě milionu korun během necelého roku. Základní kámen byl položen 6. října 1929 a 7. září 1930 byl kostel vysvěcen biskupem Antonínem Podlahou. Projekt navrhl inženýr Bedřich Vrzal, sochařskou výzdobu vytvořil Damián Pešan a malby Zikmunda Rudla, autora freskové výzdoby ve Valdštejnské kapli. Pro kostel Krista Krále vytvořil křížovou cestu a obrazy sv. Václava a Panny Marie.
Oficiální název “Svatyně Krista Krále” vznikl z důvodu tehdejšího odporu městských radních k veřejnému sakrálnímu objektu v centru Vysočan; radnice požadovala, aby byl před kostelem postaven činžovní dům, což mělo zamezit přílišnému zviditelnění svatostánku.
Architektura a interiérová výzdoba
Stavba je realizována ve funkcionalistickém stylu s jedním lodím a vystupujícím pravoúhlým kněžištěm; interiér byl vybaven mobiliářem v duchu Art Deco. V interiéru dominuje pneumatické varhany, které tvoří poslední dílo českého mistra Emanuela Štěpána Petra (op. č. 351) s jedním manuálem, pedálem, devíti rejstříky a třemi spojkami. Kovové píšťaly kombinované se dřevem smrkového dřeva dodávají varhanám teplý, sametový zvuk.
Venkovní omítky a obvodové zdi skleknuté vlhkostí byly zasaženy, avšak díky opravám z let 2000-2003 a následně v roce 2023 dochází k obnovení střechy a odvodnění; původní elektroinstalace z roku 1930 byla nahrazena novou. Kostel byl v té době již zařazen mezi kulturní památky a okolní objekty - parcelu č. 331 obklopující kostel a parcelu č. 329 s farou - jsou rovněž předmětem památkové ochrany.
Okolí a status památky
Kostel stojí ve vnitrobloku obklopeném pětiúhelníkovým blokem činžovních domů; ze zadní strany je přístupný průchodem bezbariérově skrz dům Kolbenova 658/14. Nápis Kostel Krista Krále nad vchodem je jedním z mála vizuálních prvků, které upozorňují na sakrální význam místa. Dnes je vysočanský kostel chráněn jako kulturní památka od 22. října 2003, spolu s okolními parcelami a farou.
Farnost Pryslušná k IV. pražskému vikariátu je aktuálně spravována excurrendo z prosecké farnosti; pravidelné bohoslužby se konají neděle 8:30 a středy 17:00. Původně sloužil kostel jako filiální kostel svatého Václava na Proseku až do 31. prosince 1941.
Historická a společenská souvislost Vysočan
V období první a druhé světové války bylo Žizovské vysočanské prostředí průmyslovou oblastí, která byla cílem spojeneckých náletů; v kostele se nacházely i oběti náletů a sloužil jako pietní místo. Po válce došlo k obnově života farnosti, avšak v období komunismu byla činnost církve omezena a kostel zůstal spíše skrytý. Až po roce 1989 se otevřel veřejnosti a začalo se mluvit o nutnosti rozsáhlých oprav, financovaných městskou částí Praha 9 a hlavním městem.
Podrobnosti o rekonstrukcích a současném stavu
V letech po roce 2000 proběhly opravy elektroinstalace, výměna oken a obvodových zdí; v roce 2023 byla položena nová měděná střecha, opraveny okapy a odvodnění a nápis na fasádě byl poprvé v historii doplněn jako “Kostel Krista Krále”.
Další zajímavosti a nástrojová výzdoba
V rámci sochařské výzdoby patří sochy sv. Anežky české, sv. Václava a Panny Marie mezi pětici hlavních děl ve vnitřní lodi; mimo to jsou zde sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Petra a sv. Pavla v presbyteriu a další světci dodávající hodnotu prostoru. Křížovou cestu a obrazy sv. Václava a Panny Marie pro kostel Krista Krále vytvořil Damián Pešan.
Muži i ženy aktivně podporovali výstavbu kostela, a to i prostřednictvím sbírek a dobrovolných příspěvků; samotný název Svatyně ukazuje na postoj tehdejších radních k veřejnému duševnímu prostoru. Podrobnosti o založení Kostelní jednoty a postupu stavby shrnuje vysočanský farář Václav Sochor, který zároveň připomíná, že základní kámen byl položen 6. října 1929 a že kostel byl vysvěcen 7. září 1930.
- Historie založení a sbírky na výstavbu.
- Architektonické a sochařské práce: Bedřich Vrzal, Damián Pešan, Zikmund Rudl.
- Hlavní důvody pojmenování “Svatyně” a souvislosti s radnicí.
- Význam varhan a jejich kondice v současnosti.