Kostnice Sedlec v Kutné Hoře je světoznámé podzemí vyzdobené ostatky celkem 40 000 zemřelých, které se nachází v podzemní kapli kruhového charakteru pod hřbitovním kostelem Všech svatých. Kostnice Sedlec se v minulosti vyvinula z důvodu přeplněného hřbitova v rámci dnes již zaniklého cisterciáckého kláštera, a její výzdoba je spojena s dlouhou historií města a tragickými obdobími, která ho postihla.
Hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí vznikl v souvislosti s různými historickými událostmi, mezi něž patří morové rány, hladomor a války, které zvyšovaly úmrtnost. Jedním z nejtragičtějších období byl hladomor roku 1318, kdy v Kutné Hoře zemřelo 30 tisíc lidí; o třicet let později zemřel stejný počet na morovou ránu. Husitské války si vyžádaly dalších 10 tisíc lidských životů, a ke konci století už hřbitovní plocha dosahovala 3,5 hektaru, což vedlo k exhumaci těl a jejich uložení do podzemí Sedlecké kaple.
Podle křesťanské tradice patří kosti pod zem a nová výzdoba kaple Sedlec vznikla z potřeby uvolnit místo pro další zemřelé. Současná výzdoba podle dohady vznikla patrně na počátku 18. století z díla renesančního či barokního architektonického stylu, kdy Jan Blažeje Santini-Aichl působil jako hlavní architekt a pod jeho vedením došlo k výrazným úpravám. Připisuje se mu autorství neuvěřitelných lidských kosterních pyramid, i když jeho autorství v tomto ohledu není zcela jisté.
O této unikátní morbidní dekoraci se často mluví v souvislosti s pověstí o poloslepém mnichovi, která dodává prostoru další, ponurejší rozměr. Další designové prvky do výzdoby kaple vložil stavební mistr František Rint, kterého sem přivedli Schwarzenberkové v polovině 19. století. Rint doplnil výzdobu také o dominantní lustr a Schwarzenberský erb. Dvě z kosterních pyramid byly rozebrány, aby z nich vznikly nové ozdobné prvky.
Historie Kutné Hory je úzce spojena s bohatstvím z těžby stříbra a město se kdysi řadilo mezi nejbohatší a nejlidnatější královské metropole v Čechách. K růstu města a rozvoji kultury přispělo nejen bohatství, ale i tragédie, které zaplnily první plochy hřbitova a postupně vedly k vytvoření unikátního podzemí kostnice, které dnes přitahuje návštěvníky z celého světa.
Podle časových údajů je otevřeno po celý rok s různou délkou otevírací doby podle ročních období: březen a duben až do října s rozsahem od dopoledne do pozdního odpoledne, listopad až únor s kratší dobou otevření. Kostnice Sedlec je zavřená pouze 24. prosince. Návštěvníci sem přijíždějí nejen za poznáním historie, ale také kvůli jedinečnému uměleckému dílu, které propojuje lidské tělo a duchovní dědictví dávných časů.
Návštěvníkům se doporučuje zvážit návštěvu v rámci širšího výletu po okolí Kutné Hory, která nabízí další zajímavé historické památky a přírodní scenérie. Pro ubytování v okolí existují tipy na možné možnosti a prozkoumání dalších výletů v okolí Kutné Hory, včetně vodních a turistických destinací v regionu Středočeského kraje.
Co můžete očekávat při návštěvě
- Unikátní podzemní kaple Sedlecké kostnice, kterou zdobí kosterní pyramidy a další morbidní dekorace.
- Historické souvislosti vzniku kostnice a vliv morových ran, hladomorů a válek na úmrtnost města.
- Umělecké prvky Jana Blažeje Santiniho-Aichla a Františka Rinta, kteří významně ovlivnili vzhled kaple v 18. a 19. století.
- Historie hřbitova, exhumace a přenesení ostatků do podzemí kostnice, která je spojena s místní legendou o poloslepém mnichovi.
Otevírací doba
Otevírací doba v jednotlivých měsících: březen po-ne 9:00-17:00, duben-září 9:00-18:00, říjen 9:00-17:00, listopad-únor 9:00-16:00. Kostnice je zavřená 24. prosince.
Na závěr stojí za zmínku, že Kostnice Sedlec představuje nejen turistický symbol Kutné Hory, ale i svědectví o historických zlomových okamžicích a umělecké reinterpretaci lidských ostatků v duchu evropské gotiky a baroka.
