Minorité založili malý klášter a kostelík byl nově zasvěcen Svatému Kříži „Santa Croce“. První zmínka o klášteře pochází z roku 1234. Minorité se usadili v tehdy české čtvrti, patřili vždy k české vrstvě brněnského obyvatelstva, kterou podporovali a jsou jediným brněnským klášterem, který na svém místě setrval až do dnešních dnů.
Doba založení a raný vývoj
Položení základního kamene kláštera minoritů se datuje k roku 1232 a nový kostel byl zbudován v gotickém duchu v místě kostelíku sv. Jakuba. První zmínka o klášteře pochází z roku 1234. Roku 1251 byla pasovským biskupem Bertholdem von Pietengau‑Sigmaringen vysvěcena klášterní kaple. Z původního románského kláštera se nic nedochovalo. Původní románský kostelík ze 13. století byl po dvou poškozeních ohněm v roce 1262 a 1306 přestavěn kolem roku 1320 na trojlodní kostel gotický.
Výstavba a gotická přestavba
Teprve v letech 1237-1271 byla celá oblast zahrnuta do rozšířeného hradebního pásu. V roce 1276 velké části kláštera zničil požár. Již v roce 1276 nechal král Přemysl Otakar II. položit základní kámen nového kostela na současném místě. K dokončení stavby došlo koncem 13. století. Stavitelem byl Hans Schimpffenpfeil. Nový kostel byl zasvěcen Svatému Kříži a proto bylo změněno i patrocinium původní kaple na sv. Kateřinu.
Následně byla zahájena rozšiřující přestavba kostela na trojlodní chrám. V té době vzniklo nové západní průčelí s pozdně gotickým portálem. Ve 2. polovině 14. století byla postavena zvonice. K vysvěcení rozšířeného kostela došlo kolem roku 1390. Původní románský kostelík ze 13. století byl po dvou poškozeních ohněm v roce 1262 a 1306 přestavěn kolem roku 1320 na trojlodní kostel gotický. Tuto přestavbu podpořil rod pánů z Boskovic, zejména Arkléb z Boskovic.
Významní mecenáši, hroby a vybavení
Kostel se těšil úctě řady mecenášů, kteří kostelu odkazovali ve svých testamentech různé dary (např. v roce 1349 Petr Ferreus odkázal 6 hřiven stříbra na zhotovení skel do jednoho kostelního okna, nebo v roce 1497 brněnský nožíř Petr odkázal kostelu "dveře železné, veliké, porúčiem k sv. Janovi k zakrystii"). Stavbu loretánské kaple a její podzemní krypty, kterou inicioval kvardián minoritského kláštera Barnabáš Freisler umožnil pak odkazem celého svého jmění baron Wertemy, který v ní byl poté také pohřben. Poslední místo odpočinku tu našli v první polovině 18. století i Jan Kryštof Říkovský z Dobrčic, moravský podkomoří hrabě Panizza a četní členové rodu hrabat Schrattenbachů.
Barokní přestavba a Loretánská kaple
V letech 1716-1726 přistavěl na jeho severní straně brněnský stavitel Mořic Grimm Loretánskou Svatou chýši, kterou obestavěl ambitem, do něhož včlenil i hřbitovní kaple sv. Iva a sv. Josefa a podzemní kryptu spolu s dalšími dvěma postranními podkaplemi sv. Josefa a sv. V letech 1722-1726 byly mezi kaplemi postaveny Svaté schody a doplněny podzemní kryptou. V kapli je zavěšena řada obrazů brněnských malířů, z nichž J. I. Havelka vytvořil pro řád množství maleb a pravděpodobně přímo v klášteře žil.
Celý kostel pak Mořic Grimm v letech 1729-1733 přestavěl v barokním slohu prakticky do dnešní podoby. Klenbu jednolodní stavby otevírá do nebeské sféry monumentální freska s výjevy ze života sv. Janů. Iluzivní architektura plynule přechází ve skutečné pilastry a štukovou výzdobu. Nástropní malba v kostelní lodi je datována v chronogramu 1733, freska kaple je datována v kartuši 1725 a doložena účetními doklady. 1726 byla kaple vysvěcena, účty se dochovaly také k pracím v knihovně.
Umělecké prvky a mobiliář
Z té doby pochází i hlavní oltářní obraz od Ignaze Unterbergera, který ukazuje obraz Panny Marie Sněžné nesený anděly. Slavnostní vysvěcení kostela pod názvem „Madonna della Neve“ se konalo 16. dubna 1786 na velikonoční neděli. Od té doby je tak chrám zasvěcen Panně Marii Sněžné. Hlavní oltář jednolodního kostela je přepracováním mauzolea zde pohřbeného Jana Šembery z Boskovic a na Bučovicích, jímž vymřel slavný moravský rod po meči. Oltářní obrazy pochází od malířů vídeňské akademie - v Brně usedlého J. Sterna a F. I. Leichera (kolem 1760).
Nejstarší sochařskou prací v kostele je pozdně gotická polychromovaná socha Piety z doby kolem r. 1500 na hlavním oltáři, která byla zachráněna při požáru chrámu roku 1689. Věž minoritského kostela sloužila během druhého tureckého obléhání v roce 1683 jako hlídková věž, proto byla Turky ostřelována a vážně poškozena.
Přestavby, zrušení kláštera a změny v novověku
V roce 1529, při prvním tureckém obléhání, utrpěl klášter a hlavně kostel vážné škody. V letech 1569-1620 byl kostel protestantským. Konventu nadále sloužila Ludvíkova kostelní kaple a klášterní kaple sv. Kateřiny. V roce 1783 byl klášter zrušen a správu nad kostelem převzal stát. V letech 1784-1789 proběhla úprava kostela císařským dvorním architektem Johannem Ferdinandem Hetzendorfem z Hohenbergu. Dlouhý chór byl při přestavbě přeměněn na pětipatrovou budovu. Také minoritský klášter se stal majetkem státu a sloužil jako císařské kanceláře. Hřbitov u kostela byl opuštěn.
Poslední velká změna kostela proběhla v letech 1892-1905, kdy bylo vytvořeno náměstí Minoritenplatz a Ballhausplatz. Dlouhý chór z 13. století, kaple a přilehlé budovy byly zbořeny. Autorem úprav byl architekt Viktor Luntz. Slavnostní otevření chrámu se uskutečnilo 4. května 1909 za přítomnosti císaře Františka Josefa I.
Klášterní knihovna, Loretánské prvky a Svaté schody
Klášterní knihovna patří mezi nejdochovanější v českých zemích. Vchod do knihovny s nástropní malbou Dvanáctiletý Ježíš v chrámu disputující s učiteli uvádí Rozvážnost a Vedení, na dveřích je namalována Moudrost. Zachovalým mobiliářem patří mezi nejvýznamnější barokní knihovny v českých zemích. Svaté schody 1722-1726 (Mořic Grimm, Anton Johann Ospel) trojramennými schody vrcholí koncepce Loretánské kaple. V kleče po schodech ke skupině Ecce Homo vystupující modlící se se zastavují u symbolů Kristova mučení. 28 stupňů je připomínkou schodů v jeruzalémském paláci, po kterých Kristus vystupoval při svém odsouzení Pontiem Pilátem.
Kostel v kontextu města a pořádání bohoslužeb
Klášter minoritů v Brně je nejstarším dosud fungujícím klášterem na území města Brna. Nachází se v ulici Minoritská č. 469/1 v městské části Brno‑střed. Celý komplex sestává z kostela sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty. Areál minoritského kláštera patří k nejstarším klášterům města Brna. Minorité přišli do Brna po dominikánech v první polovině 13. století. Po roce 1784 došlo k přeměně chrámu na kostel farní. Po roce 1950 sloužil kostel svému účelu, budovy konventu byly přeměněny na internát a kanceláře Moravské galerie. Po roce 1989 byl klášter navrácen řádu minoritů.
Otevřenost památky a návštěvnické informace
Chrám i Loreta bývají pravidelně otevřené pro prohlídky, a to od pondělí do středy mezi 11 a 15 hodinou. Denně se zde konají bohoslužby. Konvent minoritů v Brně nabízí prohlídky klášterního areálu, a to pro skupiny v počtu 5 až 30 osob. Objevte historii a architektonický význam Minoritského kláštera sv. Unikátní je jeho monumentální podoba z 18. Loreta ukrývá Svatou chýši a Sv. Jedinečná je jeho monumentální podoba z 18. století během barokní přestavby podle návrhu Mořice Grimma.
Záhada schodiště v Lorettské kapli
Tabulka: Chronologie vybraných událostí
| Rok / období | Událost |
|---|---|
| 1232-1234 | Založení kláštera, první zmínky a vysvěcení kaple |
| 1276 | Požár a položení základního kamene nového kostela králem Přemyslem Otakarem II. |
| konec 13. století | Dokončení gotického kostela, stavitel Hans Schimpffenpfeil |
| 14. století | Rozšíření na trojlodní chrám, zvonice, vysvěcení kolem 1390 |
| 1529, 1683 | Poškození při tureckých obléháních |
| 1716-1733 | Barokní přestavba, Loretánská kaple, Svaté schody, Mořic Grimm |
| 1783-1789 | Zrušení kláštera, úpravy Hetzendorfem z Hohenbergu |
| 1892-1909 | Úpravy náměstí, demolice části chóru, slavnostní otevření 1909 |
Minoritský kostel sv. Janů a přilehlé loretánské a klášterní komplexy představují soubor bohatých stavebních fází od románské a gotické tradice až po monumentální barokní přestavby, doplněné výtvarnými díly významných autorů a vzácnou klášterní knihovnou.