Novobydžovské náměstí zdobí Mariánský sloup. Náměstí středověkého města, které dodnes ukazuje půdorys založený na středovém osnovovém plánu a pravoúhlých ulicích. Hradby už nečekejte, ale půdorys je to nejcennější, co se z historického města zachovalo. Když se v roce 1305 zmiňuje královské městské postavení Bydžova, poznáváme dávnou slávu, kterou dočasně narušily dluhy a politické změny.
Historie města a královského postavení
Krtí zlom v dějinách při změnách v 14. století: Vartemberkové sice v roce 1407 Bydžovu privilegii poskytli práva měst královských, ale to byla jen náplast na dávnou slávu. Teprve v 16. století se podařilo měšťanům z poddanství vykoupit a Bydžov se znovu stal královským věnným městem. Velkou zásluhu na tom měl Marek Bydžovský z Florentina, rektor Karlovy univerzity, matematik, astronom, historik, kronikář i děkan artistické fakulty. Když se v roce 1751 město stalo centrem nově vzniklého Bydžovského kraje, sahajícího od Krkonoš až k Poděbradům, zdálo se, že jeho hvězda září. Ale už v roce 1784 se sídlo přeneslo do Jičína.
Ještě v roce 1850 byl Nový Bydžov s 4919 obyvateli největším městem kraje. Přesto byl ve stejném roce degradován na město okresní. Po sto deseti letech, v roce 1960, skončila i tato sláva, a zůstal jen střediskem okolních obcí.
Historie náměstí a středověkého plánu
Na náměstí středověkého města stačí jen přijít a vychutnat si atmosféru původního urbanismu. Mariánský morový sloup uprostřed náměstí byl dokončený rok po epidemii v roce 1715, přestože již 3. května 1697 byly položeny grunty pro sloup a obraz rodičky Boží Panenky Marie v prostřed rynku. Novogotickou radnici v rohu náměstí si nechali novobydžovští postavit v letech 1862-1865. Autorem je Josef Míča z Chlumce nad Cidlinou a patří k nejlepším novogotickým stavbám u nás.
Kostely a chrámové stavby města
Největší chrám, děkanský kostel sv. Vavřince, původně zasvěcený Matce Boží, je gotická trojlodní stavba z počátku 14. století. Působí impozantně, prošel barokními úpravami i požárem. Dvě věže byly doplněny zvony ze 16. století, a v roce 1999 je doplnil Vavřinec, ulitý ve zvonařské dílně rodiny Dytrychů v Brodku u Přerova.
Na západní straně u nemocnice připomínají obelisk a náhrobky vojáků z roku 1866. Z druhé strany vyčnívá novogotický kostel u nového hřbitova z přelomu 19. a 20. století podle architekta Josefa Mockera. Na východním okraji Metličany objevíte pozdně barokní kostel sv. Jakuba Většího, stojící na místě chrámu z konce 13. století.
V Loučné Hoře stojí dřevěný kostel sv. Jiří z roku 1780 s unikátní třemi loďmi a apsidami; dřevěná konstrukce má půdorys složitějšího osmiúhelníku. V Měníku a Vysočanech se pak nacházejí kostely sv. Stanislava a sv. Václava a kostel sv. Markéty, které upoutají typickým roubeným provedením a zachovalostí.
Dřevěné kostely a jejich zvláštnosti
Románský sv. Prokop ve Starém Bydžově a sv. Stanislav ve Smidarech tvoří zajímavé rozpětí mezi kamennou a dřevěnou architekturou. Roubené kostely na okraji východních Čech byly v minulosti hojné; dnes již zůstává jen několik unikátních souborů, které si zaslouží pozornost.
Podrobný popis stavby loučnohorského kostela ukazuje tradiční metody, kdy dřevo kladli dělníci na kamennou podezdívku a používali rybí ocasy nebo zámek k propojení trámy. Mezery mezi kládami se vyplňovaly hlínou s nasekanou slámou a vnější stěny se omítaly hlínou nebo maltou. Po opravách zůstaly dřevěné trámy bez omítky, což dává kostelu romantičtější ráz. Stavba si vyžádala mnohé opravy a v roce 1997 došlo k významné rekonstrukci.
Židovská historie a kulturní odkaz
Židovská historie v Novém Bydžově je spjata s hřbitovem, který patří k nejstarším v Čechách a jeho 1577-1885 roční období pohřbívání zde zanechalo téměř 1500 náhrobků. Synagoga slouží dnes Husitské církvi a hřbitov bývá občasně přístupný prostřednictvím muzea.
Bydžovská merenda a studentský život
V roce 1805 se narodil Josef Němec, který se stal spisovatelem a ženil se s Barunkou Panklovou; Božena Němcová přijela do Bydžova na studentskou merendu v srpnu 1861 a později navštívila nedaleké lázně Mlékosrby. Dvě dny po svatbě se konal Jiřinkový ples v Steidlerově hostinci U Bílého lva. Slavnosti merend se staly neodmyslitelnou součástí města; první záznamy sahají do 40. let 18. století a potvrzují jejich dlouhou tradici, revidovanou po válce a opět obnovenou v roce 1998.
Božena Němcová a spřažení s místní historií
Barbora Novotná (Panklová) se dostala do Čech spolu se svými rodiči v roce 1820; Malé Skalici a Červeném Kostelci se odvíjí důležité okamžiky jejích životních etap. V Litomyšli měla Němcová významné pobyty, desky a pamětní desky připomínají její pobyt a místa spojená s její tvorbou, včetně domu, ve kterém žila s manželem Josefem Němcem od roku 1839. Expozice domku Boženy Němcové v České Skalici a pozdější správa Muzeem Boženy Němcové v Červeném Kostelci zachovaly tuto kulturní stopu pro veřejnost.
V Litomyšli byl dům, ve kterém Němcová pobývala, připomínán pamětní deskou; slavnostní odhalení proběhlo 8. září 1895. Deska a portrét Boženy Němcové na fasádě domu připomínají období, kdy se spisovatelka zdržovala v regionu. Příběhy o jejím pobytu v Litomyšli, v Ratibořicích a Dalších místech, se zapsaly do historie české literatury a národního obrození.
