Písemné záznamy dokládají, že na místě dnešního kostela stál kostel již v roce 1286, kdy byl v Týnci farářem Vigand, syn olomouckého měšťana.
Druhý kostel dle písemných záznamů byl vystavěn v roce 1521, prý přibližně poloviční, jako dnešní.
Celý byl z kamene, klenutý pouze v presbytáři.
Zasvěcený byl též Panně Marii Nanebevzaté.
V roce 1744 nastoupil do Týnce nový farář Josef Karel Veselý.
Požádal o konsistoř o povolení ke stavbě kostela nového.
Základní kámen byl položen 7. dubna 1750.
Této slavnosti se zúčastnil také jeden kaplan, Jakub Žemelka a 123 mládenců udaných rechtorem Antonínem Dohnalem.
Za rok a půl byl postaven presbytář, kostelní jmění se vyčerpalo.
Dál se stavělo pomaleji, protože se musela bořit stará loď.
Farníci pomáhali jen formankami a povinnou robotou.
Popis kostela z roku 1771 říká, že základy jsou kamenné 1 sáh (1,89 m) hluboké, zdi cihlové silné, zhruba ze stejného materiálu, střecha pokrytá pálenými taškami, délka kostela 19 sáhu (37,02 m), šířka 7 sáhu (13,27 m), výška 8 sáhu (15,16 m).
Strop vyložen černými a bílými kachlemi.
Výška věže 25 m.
Kostel měl 3 zvony - Maria, Pavel, Barbora.
Janu Nepomuckému.
Roku 1899, po několika opravách popraskané klenby lodě, vymalován strop 5 velkými obrazy Gustavem Přečkem.
Nová fasáda kostela byla zhotovena v roku 1947 - bryzolitová, (nynější barokní-hladká v roce 2001).
Interiér kostela - omítka a výmalba obnovena v roce 1967-1968, (nová výmalba v roce 2002).
Původní 3 staré zvony Maria, Pavel, Barbora byly zrekvírovány za I. světové války - dva zvony v letech 1916, třetí v roce 1917.
Nové zvony daroval kostelu v roce 1924 arcibiskup Prečan a Mgr. Jan Šrámek.
I ty byly zrekvírovány za II. světové války v roce 1942.
Restaurování a rozšiřování byla prováděna roku 2009-2013 varhanářskou dílnou Jaroslava Stavinohy z Valašské Bystřice, restaurování varhanní skříně ak. mal.
V roce 1286 se v písemných pramenech zmiňuje Týnecký farář Wigand, ale o původní podobě zdejšího kostela nemáme žádné informace.
Lze předpokládat, že stál na stejném místě, byl menší než dnešní kostel, ale zda byl postaven ze dřeva či kamene nevíme.
Roku 1521 byl Týnecký kostel nákladem čtyř zdejších sedláků postaven z kamene.
Týnecký kostel byl postaven jako jednolodní podélná stavba s půlkruhovým závěrem kněžiště.
Je krytý sedlovou střechou s polygonální sanktusníkovou věžičkou.
V ose západního průčelí předstupuje čtyřboká hranolová věž s hlavním vstupem, na které jsou věžní hodiny.
Kolem kostela je opěrná zeď, podél které byla umístěna kamenná zastavení křížové cesty.
Křížová cesta byla původně postavena podél cesty na vrch Hradisko.
Po obou stranách vstupu do kostela stojí sochy svatého Metoděje a svatého Cyrila, pocházející z roku 1863.
16. 9. Obec Velký Týnec jsme během našich toulek po okolí Olomouce navštívili již několikrát a to hlavně kvůli kopci Hradisko, který nás svou nabídkou výhledů po hanácké krajině a příjemnou atmosférou velmi okouzlil.
Poprvé jsme se sem vydali v rámci jednoho jarního výletu, během něhož jsme se věnovali památkám a zajímavostem ve Vsisku a Velkém Týnci.
Jednolodní kostel nás vítal předtím už z dálky, když jsme od Vsiska přijížděli do obce a po zaparkování u zámku jsme pochopili, proč se stal dominantou Velkého Týnce.
Stál totiž na mírném návrší a jeho 25 metrů vysoká věž čněla k nebi, jako by se ho chtěla dotýkat.
Impozantní pohled na kostel se nám naskytl i od zámku, takže jsme neváhali a vykročili za jeho prohlídkou.
Na konci schodiště nás přivítala notoricky známá dvojice svatých Cyrila a Metoděje v podobě soch z 2. poloviny 19. století, stojící po obou stranách schodiště.
Zároveň jsme se ocitli přímo u vchodu do kostela s kamenným ostěním a klenákem, nad nímž jsme přelouskali nápis SVMPT: Car: Ios: WesseLY: Mor: Olo: SS: Thliae Bac: For: Proto: Not: Apos: Ivr: Vice: Deca - et Paro: Loci 1755.
O něco výše se nacházel kamenný znak a vpravo od vchodu jsme našli pamětní desku arcibiskupa Leopolda Prečana (1866 - 1947) z roku 1947, místního rodáka a asistenta papeže.
Vlevo od vstupu se tyčil dřevěný misijní kříž s letopočtem 1947, takže tento rok musel být pro zdejší farníky významným a zřejmě souvisel s úmrtím zmíněného arcibiskupa Prečana, jehož tělo odpočívá v sarkofágu olomouckého kostela sv. Cyrila a Metoděje v Hejčíně.
Kromě další výzdoby jsme na něm našli sochy Cyrila a Metoděje od Jana Antonína Richtera z roku 1756 a pak jsme shlédli obrazy křížové cesty po stranách lodi.
Pěkná byla pozlacená křtitelnice i bohatě zdobená oratoř a samozřejmě jsme nezapomněli ani na boční oltáře a varhany na hudebním kůru za námi.
Následně jsme se již věnovali exteriérům barokního svatostánku, který byl postaven v letech 1751 - 1760 a stal se v pořadí již třetím kostelem ve Velkém Týnci, když nahradil svého menšího předchůdce.
Začali jsme u věže, který byla členěna kordonovými římsami a jediná okna jsme spatřili až ve zvonicovém patře.
Za nimi se skrývaly tři zvony z roku 1972, taktéž již třetí v pořadí, přičemž jejich předchůdci byly zrekvírováni v rámci obou světových válek.
Poslední věcí na věži, kterou jsme viděli, byla mohutná cibulová báň s lucernou a křížem.
Vzápětí jsme se vydali podél kostelní lodi, jejíž fasáda byla členěna ozdobnými lisénami, mezi nimiž jsme uviděli dvě řady oken se segmentovými záklenky.
Kolem boční kaple a druhého vchodu jsme došli k půlkruhovému presbytáři, na němž jsme napočítali šest, přičemž jedno bylo zazděné a další byly opatřeny krásnými vitrážemi.
Ten stál u zadního schodiště vedoucího ke kostelu a symbolicky tak hlídal příchozí, kteří nevyužívali hlavní přístupové schodiště u čelní strany svatostánku.
Pak jsme se vydali na druhou stranu lodi, kde jsme narazili na přistavěnou patrovou sakristii.
Prošli jsme kolem ní a stanuli tak znovu před vchodem do kostela.
Pak jsme se již vrátili k našemu autu u zámku a odjeli pro změnu ke kostelu církve československé husitské.
O něm však již pojednává jiný můj příspěvek.
První dřevěný kostel ve Velkém Týnci stál již roku 1286, druhý kamenný byl vystavěn v roce 1521 a údajně býval o polovinu menší než ten nynější.
Za rok a půl byl postaven presbytář a poté došly peníze.
V dalších měsících se stavělo pomaleji, jelikož se musela bořit stará loď a financí moc nebylo.
Naštěstí byl farář synem bohatého olomouckého měšťana a dluhy platil ze svého.
Velké opravy kostela proběhly v roce 1899, kdy byl strop vymalován pěti velkými obrazy Gustavem Přečkem.
Nová fasáda vznikla roku 1947, v letech 1967 - 1968 došlo na opravu omítek v interiéru a počátkem 21. století došlo na rekonstrukci hlavního oltáře.
V roce 2019 dostal svatostánek novou fasádu.
V kostelní zvonici byly visely tři zvony, jenž byly zrekvírovány byly za 1. světové války.
Další tři zvony nainstalovány roku 1924, ale i ty byly zrekvírovány, tentokrát za 2. světové války.
Tuesday 25. 8. 2026, 12:5418°C Today 22°C Wednesday 26°C Thursday 29°C Friday 25°C Saturday 12h 18°C 5m/s 0,2 mm 15h 18°C 5m/s 0,5 mm 18h 17°C 6m/s 21h 15°C 3m/s 0h 14°C 2m/s 3h 15°C 1m/s 6h 16°C 1m/s 9h 20°C 3m/s 12h 22°C 4m/s 15h 22°C 5m/s 18h 19°C 3m/s 21h 18°C 3m/s no precipitation 0h 17°C 2m/s 3h 15°C 2m/s 6h 17°C 1m/s 9h 22°C 1m/s 12h 25°C 1m/s 15h 26°C 2m/s 18h 23°C 4m/s 21h 20°C 3m/s no precipitation 0h 23°C 3m/s 3h 19°C 1m/s 3,5 mm 6h 19°C 2m/s 0,4 mm 9h 22°C 2m/s 12h 25°C 3m/s 15h 25°C 3m/s 18h 21°C 2m/s 21h 18°C 2m/s 05:56 19:49 source: Počasí.cz
Barokní stavba z r. 1755, vystavěn podle projektu Jana Kniebandla. Věž tvoří charakteristickou dominantu v krajině.
V kostelní zvonici byly umístěny tři zvony. Zrekvírovány za 1. světové války.
Další tři zvony nainstalovány r. 1924. Zrekvírovány za 2. světové války.
Zvony ve zvonici pocházejí z r. 1972.
Celkové zrekonstruování a rozšíření proběhlo v letech 2009-2013 v dílně Jaroslava Stavinohy z Valašské Bystřice; restaurování varhanní skříně provedl ak. malíř.
Praktický popis interiéru shrnuje křtitelnice a oratoř, boční oltáře a varhany na hudebním kůru.
Máme tak jedinečný obraz, jak se barokní svatostánek vyvíjel od prvních menších staveb až po současný, s bohatou výzdobou a významnou historickou zástavou.