Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Horních Počaplech: barokní skvost na řece Labi

Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Horních Počaplech vznikl na místě původního dřevěného chrámu a byl postaven v letech 1730-1733 podle plánů předního barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Je to jednolodní stavba s hranolovou věží v západním průčelí a pravoúhlým presbytářem, k němuž ze severní strany náleží čtvercová sakristie. Před severní stranou návsi se rozkládá ohraničený pozemek podél jižního boku a závěru kostela.

Interiér kostela dominuje velký barokní obraz Panny Marie, která klečí na nebesích a je podpírána anděly; obraz je vsazen v bývalém okenním výklenku presbytáře a doprovází ho bohaté rokokové prvky. Loď má obdélníkový půdorys a plochý strop s oblamovaným štukovým rámcem; na západní straně se tyčí věž s jehlanovou střechou pokrytou plechem. Po stranách triumfálního oblouku jsou umístěny rokokové boční oltáře z konce 19. století, namalované Janem Heřmanem, pražským malířem specializovaným na náboženskou malbu: oltář sv. Isidora z Madridu a oltář sv. Jana Nepomuckého.

Ze zřetelného gotického základu kostela vznikla novogotická přestavba v 19. století, která dala současnému vzhledu kostela jeho charakteristiku. Původně gotická stavba ze 14. století byla zásadně přestavěna v letech 1869-1871. Kostel je orientován a navazuje na barokní tradici výzdoby se silnou náboženskou ikonografií, která byla do rokokového období doplněna. Střecha kostela je valbová s pálenou krytinou; střecha věže jehlancová a pokrytá plechem. Fasády jsou hladké, rámované širokými lesénami v nároží nesoucími profilovanou římsu a čabraky. Okna jsou zakončena ostrohloumi s hrotitým obloukem a špaletami.

Podle kronik Počapl leží obec Horní Počaply na levém břehu Labe; k významným etapám patřilo, že Počaply byly v minulosti rozdělena na několik dílů a na jejich území vznikly tepelné elektrárny EMě1-3 v letech 1959-1981, které se staly významným zaměstnavatelem v regionu. Kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází na severní straně bývalé návsi a je orientovaný na sever a jih, s hlavním vstupem z průčelí a s bočními okny s ostrohlými tvary. Ke kostelu přináleží kosterní zdivo a vnitřní výzdoba, která vyjadřuje hlubokou barokní ducha i pozdější rokokovou eleganci.

Historie Počapl je spojena se zmiňovaným klášterem Zahrada Panny Marie v Praze za Újezdem na Smíchově, z jeho iniciativy byl ve vsi vybudován jeden z našich nejvýznamnějších barokních chrámů. Horní Počaply dnes tvoří obec s více než 1200 obyvateli, a i když kostel samotný není v současné době využíván, zůstává svědectvím dlouhé a bohaté kultury regionu.

Barokní barvy interiéru, obraz Panny Marie a rokokové oltáře tvoří ucelený obraz barokní estetiky spojené s místní duchovní historií. Plány zhotovil dle části textu K. I. Dientzenhofer, což potvrzuje význam této stavby v kontextu české barokní architektury.

Architektonické a umělecké detaily

Interiér se vyznačuje plochým stropem s oblamovaným štukovým rámem a rokokovými vedlejšími oltáři, namalovanými v roce 1886 J. Heřmanem. Iluzivní plátno nad presbytářem zobrazuje Pannu Marii klečící na oblacích s anděly podopírajícími ji. Hlavní oltář má vysoký, plochý nástavec s barokně vykrojeným vrcholem a krucifixem. Loď kostela je jednolodní s plochým trubkovitým stropem a s klenutím do rokokového rámu.

Vnější fasády jsou hladké, rámované širokými lesénami a profilovanou římsou zdobenou čabrakami; průčelí má obdélný vstup a kruhovou rozetu nad ním. Presbytář je pravoúhlý, k němu z boku přiléhá sakristie; severní a jižní strana jsou doplněny o dřevěněné a kamenné prvky. Střecha nad věží je jehlancová a pokrytá plechem, střecha hlavní lodě je valbová s pálenou krytinou.

V historických pramenech se uvádí, že kostel vznikl na místě původního dřevěného kostela, který stál ve vsi již v polovině 14. století a do barokního stylu byl přestavěn v letech 1730-1733. Pozemek podél jižního boku a závěru kostela je ohraničen kamennou zdí; návsi je zajištěn přístup z hlavního vstupu a severní strany.

Původ a současnost

Kostel je spojován s výstavbou podle plánů K. I. Dientzenhofera a s rokokovou výzdobou provedenou Janem Heřmanem koncem 19. století. V současné době není kostel veřejně využíván, ale zůstává důležitým historickým a kulturním symbolem Horních Počapl a regionu kolem Labe.

tags: #kostel #nanebevzeti #pm #v #pocaplech