První zmínka o kostele, tehdy románském, se objevila roku 1254. Jako farní byl prvně připomínán ve 14. století. Fara dodnes stojí těsně před kostelem. Přes tři desítky let byla strašínská fara působištěm kněze a básníka P. Františka Daniela Mertha (1915-1995), který je pohřben na strašínském hřbitově.
Za kostelem se průchodem ve zdi dostaneme ke kapličce s obrazem Panny Marie, před kterou je balvan, na kterém se v 16. stol. měla zjevit Panna Maria faráři a poustevníkovi Martinu Rezkovi Strakonickému. Na znamení svého zjevení utvořila ve skále důlek, ze kterého ihned „vyprejštila voda“, prý blahodárná pro oči. Tímto zjevením započala tradice uctívání tohoto místa.
V letech 1433-43 byl z podnětu Půty Švihovského z Riesenberku a na Rabí kostel opraven a opatřen 1,10 m vysokou dřevěnou sochou Panny Marie stojící na měsíci a držící v levé ruce děťátko, v pravé žezlo. Na hlavách Panny Marie i děťátka byly pozlacené koruny. Socha byla ukradena neznámým zlodějem 8. 12. 1990.
V letech 1736-39 prošel kostel radikální barokní přestavbou a získal tak přibližně dnešní podobu trojlodní stavby se dvěma věžemi na východní a jednou na západní straně. Tato západní věž s podvojnými okénky má původní románské jádro z 1. poloviny 13. století. Hlavní oltář je zasvěcen narození Panny Marie, boční rokokový oltář napravo pochází z 2. poloviny 18. století a je zasvěcen sv. Janu Nepomuckému, nalevo umístěný oltář sv. Trojici a nástěnný oltář vpravo sv. Áje.
Historické periody a významné artefakty
Románské jádro západní věže zůstalo zachováno, i když kostel prošel výraznou barokní rekonstrukcí, která mu vtiskla dnešní podobu. Kaplička za kostelem a zjevení Panny Marie na balvanu se staly centrem místní pobožnosti a poutí. Fara, která leží před kostelem, svědčí o kontinuálním hospodaření a rozvoji duchovního života v regionu.
Architektura a umělecké prvky
Kostel kombinuje románské jádro s pozdějšími barokními prvky. Trojlodní půdorys a dvě věže na východě a jedna na západě vytvářejí charakteristickou siluetu. Hlavní oltář doplňuje rokokový oltář napravo, zatímco nalevo stojí oltář sv. Trojici a nástěnný oltář vpravo sv. Áje.
Socha Panny Marie na Rabí, která byla dřevěná a vysoká 1,10 m, byla v roce 1990 ukradena. Původní zobrazení s dítětem a žezlem odkazuje na inspiraci posvěcenou v dobových pramenech a na tehdejší ikonografii Panny Marie.
Okolí a zjevení
Kaplička za kostelem s obrazem Panny Marie a balvan spojený s údajně blahodárnou vodou zjevenou pro oči se stal významným místem uctívání a tradicí. Ze zjevení vyplývá historická kontinuita poutní tradice v regionu a propojuje duchovní život s místní krajinou.
- 1254 - první písemná zmínka o románském kostele.
- 14. století - jako farní kostel se zmiňuje po prvně.
- 1433-43 - oprava kostela na popud Půty Švihovského, instalace dřevěné sochy Panny Marie.
- 8. prosince 1990 - krádež sochy Rabí.
- 1736-39 - radikální barokní přestavba kostela.
Původní románské jádro západní věže i současný trojlodní vzhled dokreslují unikátní panoramatickou kompozici, která odráží dlouhou kontinuitu sakrálního prostoru a jeho důležitost pro místní komunitu.
Poselství z Garabandalu - zjevení Panny Marie a archanděla Michaela
Hlavní oltář, zasvěcený narození Panny Marie, spolu s bočními oltáři vytvářejí centrální duchovní motiv kostela, zatímco rokokové a nástěnné prvky doplňují vizuální a liturgickou složku interiéru. Fara a hřbitov pak dodávají historický rámec života farnosti a jejího kulturního dědictví.