Farní kostel Nejsvětější Trojice, je jednou z nejvýznamnějších a nejstarších památek v našem kraji. Kostel, původně klášterní kostel ženského cisterciáckého řádu, prošel v průběhu staletí mnoha přestavbami a úpravami. Původní cihlové zdivo v nejstarší části kostela je vázáno raně gotickou vazbou, v odborné literatuře nazývanou „sezemická vazba“, a pochází z první poloviny třináctého století. Dvě postranní gotické kaple kostela, kaple sv. Antonína a kaple sv. Anny, pocházejí ze 14. století. Barokní přestavba kostela proběhla v 18. století. V blízkosti kostela je mohutná osmiboká zvonice s cibulovou věží vysoká 15 m. Její vznik není dosud spolehlivě určen, pravděpodobně byla postavena v první polovině šestnáctého století. Ve zvonici jsou čtyři zvony, dva malé (poledník a umíráček) a dva velké. Nejstarší z nich z roku 1553 nese vedle nápisu a letopočtu i vyobrazení sezemického městského znaku.
Kostel a jeho architektonické vrstvy
Rozlehlá orientovaná jednolodní bezvěžová stavba s odsazeným protáhlým polygonálně uzavřeným presbytářem s opěráky. Na severní straně lodi připojena kaple s v. Anny s drobným polygonálním odsazeným presbytářem a po jižní straně lodi menší kaple sv. Antonína (pův. snad P. Marie) s neodsazeným polygonálním závěrem s opěráky. Na západní straně čtvercová předsíň. Loď a presbytář má vysokou sedlovou střechu, nad vítězným obloukem štíhlý sanktusník, na záp. straně barokní zděný štít. Severní kaple má mansardovou střechu, jižní vyšší pultovou, nad závěrem zvalbenou, krytina pálená, bobrovky. Novodobá předsíň má valbovou střechu krytou pozinkovaným plechem. Exteriér člení sokl a profilovaná barokní korunní římsa, která se nad opěráky zalamuje na způsob pilastrů. Okna severní i jižní kaple jsou hrotitá, s kamenným ostěním i středním prutem a jednoduchými kružbami. Drobný presbytář kaple sv. Anny má v oknech náročnější plaménkové kružby, exteriér zdobí zdrobněné odstupněné opěráčky vyvrcholené reliéfními fiálami, doplněné ozdobnými štítky apod. motivy. Zdivo kaple je provedeno z tesaných pískovcových kvádrů. Západní průčelí je jednoosé, po stranách s pilastry překrytými nižšími omítnutými opěráky, zakončené štítem s prohnutými bočními křídly a završené trojúhelně zalomenou římsou. Vstup zakryt přístavbou předsíně, nad ním segmentové okno s segmentovou nadpražní římsou. Nad profilovanou korunní římsou štít: střední pole vymezené pilastry, uprostřed naznačené větší segmentové okno s nadpražní římsou, v něm drobné obdélné okénko. Jednolodní stavba s odsazeným presbytářem s trojbokým závěrem. Půlkruhově zaklenuté okenní otvory lodi i presbytáře mají hluboké šikmé špalety. Nad portálem vstupu na západním průčelí je prolomen segmentově zaklenutý okenní otvor se šikmou špaletou. Na severní vnějším průčelí lodi je odkryto kamenné pravoúhlé profilované ostění s ušima původního zazděného vstupu. Západní i východní průčelí lodi jsou završena štíty se stupňovitým cimbuřím, zuby cimbuří jsou kryty sedlovými stříškami. Loď je kryta sedlovou střechou, presbytář sedlovou a nad závěrem polovinou polygonálního jehlance, střešní krytinou je bobrovka. Z hřebene střechy lodi vyrůstá čtyřboký sanktusník otevřený segmentově zaklenutými okenními otvory završený cibulí, hranolovou lucernou se segmentovými otvory, druhou cibulí, makovicí a kovaným křížem. Makovice a kříž jsou zlaceny. Římskokatolický kostel se nachází v Trojické ulici na Novém Městě a jedná se o jeden z mála pozůstatků původní pražské osady Podskalí.
Historie a vývoj chrámu
Počátky původně gotické kaple sahají do 14. století. Dnešní podoba kostela je dána barokní přestavbou v 18. Kostel Nejsvětější Trojice sloužil osadníkům pražského Podskalí. Předchůdcem dnešní svatyně byl nejspíš podskalský kostel sv. Ondřeje (sv. Antonína), pravděpodobně z počátku 14. století. Na ruinách původního kostela byl roku 1476 vystavěn svatostánek nový, který byl zasvěcen Nejsvětější Trojici. Během této výstavby byl kostel vyzdoben pozdně gotickými freskami. Původně gotická stavba byla přestavěna po roce 1728 v barokním slohu a v témže století byla ještě rozšířena. Zástavba za kostelem v ulici Trojické směrem k řece vznikla v místech původních zahrad, ohrad a různých účelových drobných staveb, zbořených do roku 1894. Kostel byl v 70. letech 20. století rekonstruován a následně v roce 1995 vymalován, ale již v roce 2002 přišla velká povodeň, která tento kostel poškodil. Na stěně za hlavním oltářem se nachází zbytky pozdně gotických fresek z konce 15. století. Oltář pochází z roku 1680. Nad ním je zasazen deskový obraz Nejsvětější Trojice z počátku 17. století. Po pravé straně před oltářní mřížkou je umístěna křtitelnice z červeného sliveneckého mramoru, zhotovena Františkem Jedličkou roku 1831. V dušičkové kapli visí na oltáři kříž a po stranách oak dřevěné barokní sochy Pany Marie sv. Jana, apoštola. Na kůru se nachází barokní jednomanuálové varhany z 18. století. Ve věži jsou zavěšeny dva zvony: Josef z roku 1559 a Marie z roku 1549, oba od Brikciho s nápisy. Třetí, největší zvon, Václav, byl zabaven a odvezen za 2. světové války.
Deskový obraz Nejsvětější Trojice z počátku 17. století. Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv.
tags: #kostel #nejsvetejsi #trojice #svitkov