Kostel Nejsvětější trojice ve Zdounkách patří k významným renesančním a barokním památkám Moravy, s dlouhou historií, která sahá do 14. století. Nejstarší zmínky hovoří o gotickém kostele, zmiňovaném již v roce 1366, jehož původní hmotu doprovázela zápůjčka a později přestavby do podoby, kterou dnes poznáváme. Všeznámý výklad popisuje, že kostel vznikl buď jako přestavba staré tvrze, nebo že tvrz stála těsně za kostelem na místě zvaném Na Valech; husitské války však tvrz zničily kolem roku 1423 a zůstala jen paměť o ní. Poté byla ke gotickému kostelu s malou věží přistavěna renesanční věž, která dostala podobu roku 1570 a nese jméno Jáchym Zoubek ze Zdětína, což je výrazný renesanční prvek kostela.
V 18. století došlo k dalším úpravám: kostel byl několikrát přestavován, včetně barokní úpravy a přístavby kaplí. Zvenčí dominuje kamenem zdobené erby Zoubků ze Zličína z konce 16. století a vedle nich stojí renesanční náhrobníky Jana Jiřího Zoubka ze Zdětína a jeho manželky - unikátní ukázka kamenické práce té doby. Podél hlavního průčelí se nachází kamenné erby, vchod a ornamenty, které odrážejí bohatou výzdobu a stavební etapy fary.
Interiér kostela je pozoruhodný kombinací gotických prvků a novějších přístaveb. Starší část kostela tvoří presbytář s gotickými rysy z 2. poloviny 15. století, zatímco hlavní loď z roku 1934 je novodobá a má plochostropou charakteristiku. Nad oltáři se nachází obraz Nejsvětější trojice od Ignáce Viktorina Raaba (1715-1787), který byl v roce 1882 nahrazen kopií malíře Jana Zapletala a poté restaurárně upravován. Znovu se vrátil na své původní místo v roce 1942 a poslední restaurace proběhla roku 2008. Boční oltáře Panny Marie a sv. Josefa pocházejí z roku 1780, s oltářními obrazy Navštívení Panny Marie a Sen sv. Josefa z doby 1855, které byly malířem Janem Zaptelem reprodukovány podle dřívějších originálů Ignáce Viktorina Raaba, které se nedochovaly.
Křtitelnice z šedého Cetechovského mramoru byla vytvořena roku 1754 a interiér zdobí barokní sochy sv. Kateřiny, sv. Barbory, sv. Floriána a sv. Sebastiána. Dřevěná socha sv. Judy Tadeáše stojící vlevo od oltáře pochází z přelomu 19. a 20. století; v interiéru je řada dalších dřevěných a sádrových soch. Loď kostela se dělí na starší část obdélníkového půdorysu s klenutým stropem a na moderní chrámovou loď z roku 1934 s obdélným půdorysem a galerií nesenou šesticí sloupů. Hlavní průčelí lodi je členěno arkádovou frontou na čtyřech kruhových sloupech a rozetou s motivem latinského kříže; po stranách jsou vysoké okna a boční stěny s okny s luxferami. V závěru presbytoria bylo v barokní době proraženo oválné okno a severní strana navazuje na sakristii, která má dvojosou boční fasádu a střešní šikminu. Na západní straně je pak přisazena novodobá hlavní loď s bočními stěnami a řadou vysokých oken. Kaple sv. Jana Sarkandera, která je součástí západní spojnice, je podpůrnou součástí kostela a odkazuje na významný život svatého Jana Sarkandera, mučedníka a významného jezuitu, který působil ve Zdounkách v letech 1616-1619.
Historické milníky a významné osoby
Klíčovou osobností spojenou s Zdounkami je svatý Jan Sarkander. V rámci farnosti působil jako kněz v letech 1616-1619 a roku 1620 byl zavražděn za věrnost zpovědnímu tajemství. Narodil se 20. prosince 1576 v Skoczówiu a zemřel 17. března 1620 v Olomouci. Studoval v Olomouci, Praze a ve Štýrském Hradci; svěcení přijal roku 1609. Působil na více místech Moravy a Slezska a v Zdounkách působil jako farář v Holešově od roku 1616. Po událostech stavovského povstání byl roku 1620 zatčen a mučen, aby prozradil informace získané ve zpovědi, což odmítl, a zemřel v olomouckém vězení. Prohlásit za blahořečeného ho schválil papež Pius IX. roku 1860 a svatořečen byl papežem Janem Pavlem II. dne 21. května 1995 v Olomouci.
V 16. až 17. století ovlivnili vývoj farnosti i majitelé zdounského panství - rod Petřvaldských z Petřvaldu a následně Lichtenštejnové, kteří panství drželi od druhé poloviny 17. století. K hlavnímu chrámu patří schéma, které zahrnuje navazující kapli sv. Jana Sarkandra a přístavbu moderní lodi, kterou financovala tehdejší jezuitská kolej v Uherském Hradišti. V l. 1745-1749 byla kostel barokně přestavěn, spolu s tím byla zadána přístavba presbyteria, sakristie a věžní nadstavba. V roce 1861 byla přistavěna kaple sv. Jana Sarkandera a během 1. světové války byl zrekvírován čtyř zvonů z původních šesti; v roce 1927 byly vyrobeny tři nové zvony, které však byly v roce 1942 znovu odvezeny. V letech 1934-1936 byla přistavěna moderní chrámová loď a při stavebních pracích na jižní zdi bylo objeveno silné zdivo z doby tvrze. Nad výčtem dějin farnosti stojí i význam Jan Sarkandera, který je v kostele v centru dění.
V blízkosti kostela prochází silnice II/428 Uherské Hradiště - Ivanovice na Hané a II/432 Kroměříž - Kyjov. Zdoounky jsou také dostupné vlakem z trati V a v obci se nachází zámek v soukromém vlastnictví. Nad oltářem visí obraz Nejsvětější trojice od Ignáce Viktorina Raaba, který byl nahrazen kopií malíře Jana Zapletala a později restaurován. Interiér kostela doplňují sochy sv. Kateřiny, sv. Barbory, sv. Floriána a sv. Sebastiána a pískovcová socha sv. Jana Sarkandera z roku 1750. Renesanční náhrobník Jana Jiřího Zoubka ze Zdětína a texty nápisů na kamenných deskách připomínají významné rodové vazby a historii panství Zdounky.
Současná farnost a možnosti návštěvy
Ve zdounecké farnosti se klade důraz na otevřený přístup k věřícím i návštěvníkům. Měsíčně probíhají aktivity jako farní kavárna, vždy v neděli odpoledne, a pravidelné setkání v Růžencovém večeřadle každé úterý. Každé druhé úterý se konají Modlitby maminek a každé čtvrté úterý Seniorské hnízdo. Návštěvníci se setkávají s kvetoucí historií, která se odráží v architektuře i žité kultuře komunity Zdounky.
Ke kostelu patří i hřbitov a novodobé úpravy chrámové lodi ze 30. let 20. století, které vymezují moderní prostor pro bohoslužby i komunitní akce. Kaple sv. Jana Sarkandera a boční oltáře dávají prostoru posvátný charakter a odkaz na činy a svědectví svatého Jana Sarkandera, který je významnou postavou v dějinách farnosti i širšího regionu.

tags: #kostel #nejsvetejsi #trojice #zdounky