Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého na Karlově, známý jako část augustiniánské kanonie na Novém Městě, patří k nejvýznamnějším panovnickým fundacím Karla IV. a zároveň k nejčastěji opomíjeným památkám Prahy. Jedná se o stavbu s vysokou ideovou váhou a strategickým významem pro obranu a urbanistický rozvoj města.
„Zdaleka viditelné“ místo bylo výhodné nejen kvůli ideovému základu, ale i z hlediska obranného a urbanistického. Samotné přivedení augustiniánů-kanovníků na Karlov bylo pravděpodobně dáno osobní náklonností Karla IV. k tomuto řádu, která pramenila z jeho úcty ke sv. Augustinovi, na kterého se odvolává ve svém vlastním životopise. Kostel a klášter vznikly v rámci rozsáhlé fundace, která byla vydána 18. září 1350.
Architektura a půdorys
Komplex je navržen tak, že loď kostela má podobu centrály v osmiúhelníkovém půdorysu, inspirovaném cášským korunovačním chrámem San Vitale v Ravenně. Tato volba půdorysu byla v době vrcholné gotiky výjimečná. Původní stavba byla zahájena pravděpodobně v roce 1351 a nedokončený kostel byl vysvěcen roku 1377 arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi za přítomnosti Karla IV. a Václava IV. Přestavby a úpravy probíhaly v průběhu dalších epoch, čímž byl chrám svědkem goticko-renesančních a barokních zásahů, které jeho středověký ráz do určité míry zastiňovaly.
Presbytář kostela je krátký, s obdélným závěrem desetiúhelníku, a nad ním se rozkládá loď, která sdružuje šest trojdílných lomených oken. Na severní stěně lodi je zachován neporušený lomený portál s bohatým členěním ostění. Rozměrná hvězdicová klenba byla vytvořena až v roce 1575. K západní straně lodi přiléhá hranolová věž, do níž byla v přízemí vložena sakristie.
Materiály a změny v průběhu věků
V průběhu let prošel kostel řadou změn: goticko-renesanční hvězdicová klenba, nová kopule a střecha ve 14. nebo 16. století a později výrazná barokní úprava. V jižním křídle bývalého konventu jsou dodnes patrné původní gotické prvky, zejména tři lomená okna v křížové chodbě a velké hrotité okno s kružbou probíhající dvěma patry budovy.
Po oslabení období gotiky a renesance utrpěl klášter během baroka výraznou proměnou, avšak samotný kostel si zachoval své klíčové rysy a i přes četné zásahy si uchoval středověký ráz zakladatele Karla IV. Kostel sv. Václava, který byl také součástí novoměstské farnosti, stojí v Nuslích a má vlastní profile.
Farnost a kulturní význam
Vznik nuselské farnosti se datuje k 25. únoru 1903, kdy obyvatelé Nuslí přešli z farnosti michelské. Kostel sv. Václava se stal farním kostelem Nuslí. Mezi pamětihodnosti Nuslí patří i kostel, který sloužil mimo náboženské účely i pro kulturu - výstavy a koncerty. Při slavnostních příležitostech bývali významní hosté a představitelé církve, jako Apoštolský nuncius Giovanni Coppa, a sloužily zde tradiční liturgie.
Kostel a urbanismus Karlova
Komplex na Karlově je situován na nejvyšším místě v jihovýchodním ohybu hradeb Nového Města a patří k nástrojům ideového programu obnovy Říše s centrem v Praze. Výstavba probíhala od roku 1351 s významnou globální vizí Karla IV. Prostor byl vybrán také s ohledem na obranné a urbanistické výhody.
Historické detaily a srovnání s jinými stavbami
Kostel byl inspirován cášským korunovačním chrámem a jeho osmidílným půdorysem, podobným řešením, které se v době vrcholné gotiky vyskytuje zřídka. Propojení s Říší a Cáchami dokládá i řešení lodi a kleneb.
Současný stav a význam pro památkovou péči
Navzdory dočasnému opomenutí a změnám z různých epoch zůstává kostel významnou památkou. Jeho zachování a restaurace odrážejí snahu o uchování kulturního dědictví. Věže a kaple bývalého kláštera zůstávají důležitými prvky urbanistické tváře Nuslí a Prahy obecně.
