Kostel Proměnění Páně v Táboře: historie, architektura a interiéry

Hlavní táborský kostel nese název, který odkazuje na biblickou tématiku. Na vrchu Tábor, nedaleko Genezaretského jezera v Palestině, byla podle evangelia přeměněna Ježíšova podoba. To bylo znamením, že je Synem božím.

Na místě, kde se dnes děkanský kostel Proměnění Páně nachází, stával do poloviny 15. století dřevěný kostelík, který zahraničním poutníkům připomínal spíše stodolu. Ke stavbě nové důstojnější svatyně se přistoupilo někdy koncem 15. století. Táborští povolali kamenického mistra Staňka z Menšího města Pražského, aby vypracoval projekt a řídil výstavbu chrámu. Interiér byl dokončen kolem roku 1512 a celý chrám, stejně jako radnice, se nese v pozdně gotickém stylu.

Díky pozdějším stavebním úpravám však nese stopy dalších historických slohů. Presbytář zaklenuje vzácná sklípková klenba. Plášť chrámové stavby doplnily z vnější strany renesanční štíty. Gotická věž byla zvýšena o renesanční ochoz a roku 1677 byla doplněna o trojstupňové barokní báně, navržené architektem Giovanni da Capolaiem.

Ve věži, kde jsou umístěny tři zvony, bydlel až do roku 1956 hlásný neboli zvoník. V letní sezóně je věž možné navštívit a vychutnat si pohled nejen na historické centrum Tábora. K největším úpravám kostela došlo na konci 19. století, kdy byl regotizován a přistavěla se např. Do poloviny 15.

Gotická věž vyrostla o renesanční ochoz a v roce 1677 se dočkala trojstupňové barokní báně. Na místě dnešního děkanského chrámu stával do poloviny 15. století dřevěný kostel, jenž připomínal dobovým zahraničním návštěvníkům spíš stodolu. Ke stavbě nové důstojnější svatyně se přistoupilo někdy koncem 15. století. Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv.

Táborští povolali kamenického mistra Staňka z Menšího města Pražského, aby vypracoval projekt a řídil výstavbu chrámu. Kolem roku 1512 dokončil interiér kostela v podobě síňového trojlodí se síťovou klenbou, nesenou osmibokými sloupy. Presbytář zaklenuje vzácná sklípková klenba. Budova chrámu tedy vznikala společně s radnicí v pozdně gotickém stylu.

Díky pozdějším stavebním úpravám však nese stopy dalších historických slohů. Plášť chrámové stavby doplnily z vnější strany renesanční štíty. Gotická věž vyrostla o renesanční ochoz a v roce 1677 se dočkala trojstupňové barokní báně, navržené architektem Giovanni da Capaulim.

Hora Tábor, dříve nazývaná Chlum, je známým poutním místem, ale i turistickým cílem severovýchodních Čech. Již ve druhé polovině 14. století zde stála dřevěná kaple, kterou v roce 1527 nahradil dřevěný kostelík. Barokní kamenný kostel nechal vystavět v roce 1704 tehdejší majitel lomnického panství Václav z Morzinu, využil také finance z nadace své zemřelé matky Evy Konstancie z Morzinu.

Jednolodní stavba je založena na obdélném půdorysu a zakončena při východní straně presbytářem s přízemní sakristií. Loď kostela je zastřešena valbovou střechou, ve hřebeni je osazen sanktusník s otevřenou lucernou a cibulovou stříškou.

Vedle táborského Ježíška (dnes repliky), kterého dle legendy vytvořil a sám vynesl na Tábor arcibiskup Arnošt z Pardubic, je nejcennější památkou z bohatého barokního interiéru oltářní obraz, jehož autorství je připisováno českému malíři Petru Brandlovi. Každoroční událostí jsou táborské poutě, jejichž tradice prý sahá až do období rozšiřování křesťanské věrouky v našem kraji.

Dříve se poutě konaly o letnicích ve svatodušní úterý, později byly přesunuty na sobotu a neděli. Na tzv. malou pouť se chodívalo v neděli po 6. srpnu, a to vzhledem k zasvěcení poutního kostela Proměnění Krista Pána.

Poslední rozsáhlé opravy kostela proběhly v 70.-80. letech 20. století. O památky na vrchu Táboře je třeba pečovat, prostředky na údržbu budou třeba i v letošním roce. Lomnické noviny 1997, č. 2, s. Táborský kostel je vynikající památkou pozdního středověku, přirozená dominanta městského panoramatu.

Kostel stojí na vrcholku návrší Starého města, při severozápadní straně Žižkova náměstí - celá jižní fasáda se obrací směrem do náměstí. V exterieru je patrné rozdělení kostela na trojlodí na západní a presbyterium na východní straně. Trojlodí má na východní a západní straně obloučkové štíty - obloučky pouze jako kontura a pak trojice (pětice) obloučků ve vrcholu štítu.

Nad tímto oknem jsou dvě malá obdélná okénka - osvětlení a větrání půdy. Předsazené závětří má pultovou střechu, kamenný sokl i nároží a do náměstí se otvírá širokým lomeným profilovaným kamenným obloukem. Jižní průčelí je vertikálně členěno opěráky s kamenným nárožím, mezi nimi jsou převýšená gotická okna s lomeným obloukem.

Severní průčelí je vertikálně členěno opěráky, mezi nimi jsou převýšená okna s lomeným obloukem - jako jižní průčelí. Místo jednoho okna při věži je rizalit - prý původní věž. Dole jsou malé jednoduché dveře, nad nimi jsou úzká okénka - jako střílny nad sebou - působí velmi archaicky. V severním průčelí je další vedlejší vstup do kostela - menším lomeným profilovaným kamenným portálem s dřevěnými dvoukřídlými gotizujícími dveřmi (19. století).

Presbyterium je vertikálně členěno opěráky, mezi nimi jsou převýšená okna s lomeným obloukem - jako jižní průčelí. Okno přímo na východ je slepé - kamenné ostění, ozdobné kamenné členění vyplněno omítaným zdivem. Při severní straně stojí věž a vedle ní pak nová sakristie - též s opěráky a převýšenými okny (bez vitráží). Vstup do sakristie je z Děkanské ulice, profilovaným kamenným portálem, dřevěnými dvoukřídlými gotizujícími dveřmi (19. století).

Hlavní gotická věž a renesanční ochoz

Historie i sklepy, architektura a interiéry kostela proměňují Tábor v místo s bohatým historickým vývojem. Každoroční poutě a renesanční úpravy dodávají chrámu další vrstvy významu.

tags: #kostel #promeni #pane #tabor #interier