Až příště půjdete kolem kostela sv. Jakuba, všimněte si tamějšího drobného Sousoší. Tvoří jej postava, které se přezdívá Nemravný nebo Neslušný mužíček. Proč? Důvod je prostý. Na své okolí a především na katedrálu sv. Petra a Pavla odhaluje své pozadí. K celému příběhu se pojí velice známá pověst.
Podle ní se odjakživa vrchnosti u Jakuba i na Petrově neměly zrovna v lásce. Petrovští se kvůli tomu naštvali a díky své velké moci musel kameník od Jakuba zanechat své práce a Brno opustit. Před svým odchodem však měl ještě jedno poslední přání, a to dokončit své dílo. Po dokončení se ovšem všichni nestačili divit, jak s Petrovskými kameník vyběhl. Vykouzlil totiž ono sousoší, které je viditelné dodnes.
Sochař navíc zřejmě tímto výjevem chtěl znázornit něco jiného než jen nahotu. Kromě mužíčka je zde totiž vytesána i ženská tvář s obličejem plným rozkoše. Pověst O neslušném mužíčkovi vypráví, že se vrchnosti nahoře na Petrově a dole u Jakuba nikdy neměly moc rády. Proto když došlo na přestavbu obou chrámů, mnozí zvědavě sledovali, co se bude dít.
Na Petrově měli více peněz, u sv. Jakuba zase vynikajícího mistra stavitele, který pracoval i v cizině, dokonce na chrámu ve Štrasburku. Svému řemeslu dobře rozuměl a tak stavba u Jakuba postupovala rychle, zatímco na Petrově se práce opožďovala. Nejen občané dole ve městě, ale i sám stavitel od Jakuba si z toho tropil žerty: „Takovým tempem odejdu z Brna dřív, než uvidím, jak má chrám na Petrově vypadat...“ říkával. Když se tyto řeči donesly k petrovským měšťanům, velmi je popudily. A tak nakonec dosáhli toho, že stavitel musel svou práci zanechat a město opustit. Mistr slíbil, že odejde, ale požádal, aby směl dokončit jediné okno, na němž právě pracoval.
Jeho žádosti bylo vyhověno. Když však okno dokončil a odkryl, čekalo všechny velké překvapení. Nad klenbou okna byl vytesán malý mužíček, který svým holým pozadím mířil přímo k petrovskému návrší. Neslušný mužíček alias Nehaňba ztvárňující jednu z brněnských pověstí „O neslušném mužíčkovi“.
Stavitelovo dílo nad Jakubem tak zůstalo jako nečekaný žert, který se stal tradičním motivem brněnské ikonografie. Pravda ale může být poněkud peprnější - při bližším prozkoumání zjistíte, že postava na oblouku má dvě hlavy a čtyři ruce... a pokud zohledníme polohu, zjistíme, že jde o soulož. Je s podivem, že tak necudný kameníkův žert vydržel navzdory přísné církvi na kostele dodnes.
Někdy bývá vyprávění propojeno s další verzí, která hovoří o tom, že nad oknem je ukázán nejen mužíček, ale i žena - tedy soulad vztahů, i když vše zůstává v kameni a v paměti Brňanů. Jiná verze pověsti o neslušném mužíčkovi hovoří o tom, že za vzpomínkou stojí i lidská láska: kameník měl rád ženu vlivného měšťana a ten na to přišel. Při odhalení se ozdobný kámen měl čím tehdy připomenout - a stavební mistr byl nakonec slavným vtipálkem, který dokázal odplnit nepřátelství mezi dvěma částmi města.
Na petrovském návrší se tak nadále vyřezává nejen architektura, ale také legenda o “Engel der Begierde” - anděl chtíčů, který odráží dávný konflikt a humor kameníka. Z dosavadního popisu vyplývá, že existence neslušného mužíčka je z velké části reakcí na rivalitu obtížně vyřešenou mezi horními a dolními částmi Brna a že tato plastika zůstává jako důkaz poutavé pověsti na rozhraní historie a folklóru.
Historická kronika a vizuální odkaz
Brno si dodnes hrdě uchovává tuto malou alegorii, která připomíná, že architektura může vyprávět příběhy o moci, rivalitě a humoru. Kostel sv. Jakuba s gotickou obloukovou plastikou nad bočním věžním oknem zůstává jedním z nejoriginálnějších vyjádření pověsti o Neslušném mužíčkovi.
Pokud se na něj podíváte zblízka, uvidíte dvojhlavého mužíčka s více než jednou rukou, jenž se dívá směrem na Petrovu. To potvrzuje, že pověst se v průběhu staletí různě vyvíjela a stala se součástí kulturního dědictví Brna. Ať už jde o alegorii msty, či o humorný odkaz na lidské vášně, sousoší nad oknem Jakubova chrámu zůstává jedním z poznávacích znamení města.
Souvislosti a výběr verzi
V Brně je tradičně zdůrazňováno, že Neslušný mužíček - Nehaňba - ztvárňuje odvěký spor měšťanů a vrchnosti, který se promítl do stavby dvou kostelů na Petrově a u Jakuba. Příběh zdůrazňuje, jak moc a autorita dokáží ovlivnit architekturu a jak humor kameníka může přežít staletí. Nad bočním věžním oknem kostela sv. Jakuba tak nadále plní funkci mnemotechnické připomínky k dávnému příběhu Brna.
Legenda 6: O králi lazebníci hrnčířovi
- Vysvětlení původu neslušného mužíčka a jeho dosahu na pověst Brna
- Popis samotné plastiky nad oknem kostela sv. Jakuba
- Historický kontext rivality mezi Petrovem a Jakubem
- Vliv mistrů stavitelů a jejich humor v Brně
| Chrám | Riziko konfliktu | Klíčový motiv |
|---|---|---|
| kostel sv. Jakuba | mistr z Jakuba zůstal, Petrov přešel do opozice | Neslušný mužíček nad oknem |
| kostel sv. Petra a Pavla | finanční moc Petrovských | odhalené pozadí mužíčka |