Příběh kostela svatého Jiljí v Ujezdě u Průhonic je mapou vývoje pražských sakrálních památek, která sahá od počátků kapituly a raného gotického prostoru až po bohatou barokní proměnu. Výstavbu této unikátní pražské památky započal biskup Jan IV. z Dražic a pokračoval Arnošt z Pardubic. Celá stavba byla koncipována jako vysoká trojlodní síň, pro účely kapituly, která tu nahradila řád německých rytířů, sídlících již předtím od r. 1238 u staršího románského kostelíka. Kostel svatého Jiljí v Praze byl vysvěcen 4. května 1371.
Významné období a osobnosti
Významným kazatelem v pražském kostele sv. Jiljí byl Jan Milíč z Kroměříže, český náboženský myslitel a jeden z významných představitelů předhusitské reformace, který zde kázal česky již od roku 1364. Členem kapituly zde pravděpodobně byl i sv. Jan Nepomucký, generální vikář pražské arcidiecéze a mučedník katolické církve, jeden z českých zemských patronů. Předpokládá se, že v kostele sv. Jiljí působil letech 1387-1388.
Dominikáni u sv. Jiljí
Roku 1420 zanikla kapitula a kostel připadl utrakvistům. V roce 1626 byl darován řádu dominikánů, kteří tou dobou obývali klášter sv. Anežky na Františku. Bylo to jejich již několikáté působiště: nejprve krátce sídlili u sv. Klimenta na Poříčí, poté až do roku 1556 u sv. Klimenta poblíž Karlova mostu (dnešní Klementinum). Dominikáni se rozhodli zbudovat klášter v bezprostředním okolí kostela sv. Jiljí, na místě přilehlých objektů a staré farní školy. Na Starém Městě tak postupně vyrostl rozlehlý čtyřkřídlý objekt mezi ulicemi Husova, Jalovcová a Jilská.
Barokizace a proměna chrámu
Barokizace kostela Po klopotném dokončení kláštera se dominikáni rozhodli barokizovat do té doby gotický kostel sv. Jiljí. Práce začaly v roce 1731, podílel se na nich architekt F. M. Kaňka, hlavní úpravy na kostele provedl stavitel F. Špaček. Barokizace přikryla i krásný gotický portál na jižní straně chrámu, který byl při obnově kostela provedené po roku 1968, objeven a odhalen. Honosné vybavení chrámu se průběžně pořizovalo až do roku 1744. Nejvýznamnější jsou fresky a několik oltářních obrazů od V. V.
- Navazování na tradiční gotickou strukturu s trojlodním půdorysem.
- Postupná výstavba klášterního areálu kolem svatyně.
- Fáze barokní proměny v 18. století a obnova gotických prvků po 1968.
V průběhu staletí se tak kostel svatého Jiljí stal místem významných kazatelských a teologických tradic, které formovaly duchovní život v Praze i na Starém Městě. Barokní úpravy mu dodaly mimořádně bohaté interiérové řešení, které zahrnuje fresky a oltářní obrazy od významných autorů dané epochy a zrodily tak unikátní spojení gotiky s barokem.
