Kostel uprostřed nevelké návsi, situovaný blíže východnímu okraji vsi, je klasicistní stavbou s bohatou historií. Jednolodní zděná omítaná stavba orientovaná ke světovým stranám má na západě třístupňovou hranolovou věž a k severní stěně presbytáře přisazenou sakristii.
Architektura a půdorys
K kostelu náleží lodi s obdélným půdorysem; při západních okrajích s plochými rizality se k ní přičleňuje presbytář užší a příčně obdélný. Loď je kryta sedlovou střechou s nevýraznými námětky, věž má vysokou střehu helmicovou s polygonální lucernou a makovicí. V ose západní stěny se nachází obdélný portál s žulovým ostěním a dřevěnými dvoukřídlými dveřmi, nad nimiž je plechová pultová stříška.
V prostoru lodi je široké termální okno ze jihu a severu; do jižní kaple vede obdélné okno s ostěním a paspartou. Sakristie leží na severu presbytáře a je kryta pultovou střechou klopenou k severu. K severní stěně presbytáře je přisazená sakristie a k západnímu průčelí patří věž, která tvoří fasádu spolu s lodí.
Stavební detaily a výzdoba
Korunní římsa je zděná s profilovanou malbou, v úrovních střešních rovin se objevují šambrány a lisény. Na západě nad lodi stojí osová věž s bočními schodišti; nad lodí je sanktusník s lucernou a makovicí. Věž je kryta plechem; nad presbytářem je trojitě zvalbená střecha s eternitovými šablonami a na věži plech. Venkovní ostění dveří a oken je často zdůrazněno a doplňuje je mříž s ozdobnými prvky, která prošla různými úpravami během 19. a 20. století.
Věž na severní straně předstupuje loď a je podepřena bočními schodišti; západní průčelí nese mělký rizalit s kruhovým oknem a s okny s půlkruhovým záklenkem. Datace nad hlavním vchodem uvádí „1832“ a souvisí s rekonstrukcí a rozšířením kostela ve Starém Městě u Frýdku. Stavební dokumentace a historické popisy uvádí významné osoby tehdejší doby, které dozorovaly výstavbu a uvedení do provozu.
Historie a výstavba
Pravděpodobně vznikl na místě dřívější kapličky, která byla zbudována roku 1765 a sloužila bohoslužbám do doby výstavby nového kostela. Stavbu nového kostela řešila obecní vrchnost ve Frýdku a byl vypracován detailní plán a rozpočet s vymezením odpovědností jednotlivých řemeslníků. Náklady na kostel se odhadovaly na přibližně 70 000 korun, z čehož obec měla jen asi 8 000 korun základního kapitálu. Práce při stavbě vedl stavitelem František Votrů, zednický polír Vincenc Klečka z Trnávky a tesařský polír Josef Frýdl z Libhoště; k vykonání klempířských prací byl určen O. Friedrich z Frýdku a kříže na věži dělal Arnošt Schneider rovněž z Frýdku.
Bohoslužby se konají každou středu v 16:30 hod. a kostel slouží jako důležitý duchovní i společenský bod obce, propojující minulost s každodenním životem místních obyvatel.
Současná návštěvnost a užívání
Kostel je stále aktivní a bohoslužby se konají pravidelně; architektonické i historické hodnoty kostela jsou dokumentovány v kronikách a historických popisech, které zmiňují jeho původ, rekonstrukce a významné osobnosti tehdejší doby.
