Kaple sv. Karla Boromejského, dříve zvaná Olivetská, stojí nedaleko Vanova při cestě lesem směrem k Telči.
Byla vybudována v místě bývalé vlčí jámy, do které při lovu dne 13. října 1662 spadl mladý hrabě Karel Jáchym Slavata.
V jámě, z níž se nemohl vyprostit, ve smrtelných úzkostech učinil slib, že bude-li zachráněn, vstoupí do kláštera takové řehole, k níž bude náležet mnich, jehož nejdříve potká.
Vysvobozen byl vanovskými sedláky.
Svůj slib vyplnil a stal se mnichem řádu karmelitánského.
Blízko kapličky je vztyčena Kalvárie (kříž se sochami Panny Marie, sv. Je známo, že hrabě Karel Jáchym Slavata, když se stal generálem řádu karmelitánského, odmítl dispens nabízenou papežem Alexandrem VII., aby jako poslední člen svého rodu z řádu vystoupil a oženil se.
A tak jeho smrtí r. Méně známá je tragická událost ze září 1961, kdy blesk, přímo u oltáře, zabil mladého kněze Vladimíra Koukala, pouhé tři měsíce po jeho vysvěcení.
Kaple sv. Karla Boromejského je malou solitérní stavbou v lese mezi Telčí a Vanovem.
Dnes tudy vede červená turistická značka a naučná stezka.
K místu se váže příběh o synu hraběnky Františky Slavatové Karlu Jáchymovi, narozenému r. 1640.
Když mu bylo 13 let, spadl tady údajně při lovu do vlčí jámy (=jáma po důlní činnosti), která byla značně hluboká - asi 5 m - a nemohl se vlastními silami dostat ven.
O jeho záchranu se postarali až druhý den dva sedláci z Vanova, kteří tudy náhodou šli za prací do lesa.
Hraběnka nechala kapli postavit r. 1663 (nebo 1664).
Z roku 1672 je doloženo, že také založila fundaci na udržování kaple a vložila do ní 1000 rýnských zlatých.
Správou stavby pověřila telčskou jezuitskou kolej.
V pozdějších letech sem vedla z Telče křížová cesta.
Kaple je postavena na půdoryse pravidelného osmiúhelníku.
Jeden z jejích vchodů vede do interiéru, dva do podzemní části, která má symbolizovat bývalou vlčí jámu.
Je zakončena stanovou střechou.
Stavbu provedl Stefan Perti.
Uvnitř kaple je oltář s obrazem od neznámého autora.
Na přání hraběnky je na stropě namalována freska - výjev z r. 1653.
Nejdříve vidíme mladého šlechtice ve společnosti snoubenky, pak výjev, jak padá z koně, modlitbu ve vlčí jámě a záchrannou akci venkovanů.
V rámci josefínských reforem byla kaple r. 1784 zrušena, ale již r. 1786 ji kupuje Marie Johanna Lichtensteinová a vrací ji původnímu určení.
Po r. 1945 byla stavba v majetku státu.
V této době se u ní stala další děsuplná příhoda, tentokrát s tragickou dohrou.
Roku 1961 se do kaple před bouřkou ukryl tehdy 30letý kněz Vladimír Koukal.
S pomocníkem se uvnitř věnovali údržbě kaple.
Blesk mladého kněze zabil, pomocník zůstal naživu.
Kapli nyní má ve vlastnictví město Telč.
Poblíž stavby stojí dvě kvalitní sochařská díla: Bolestná P. Marie a sv. Jan Evangelista.
Působivý celek dotváří kamenická práce - kříž s litinovým tělem Krista.
A co se stalo s Karlem Jáchymem Slavatou, když dospěl?
Kariérně to dotáhl velmi vysoko.
Maminka byla hofmistryní císaře Leopolda, takže mohla věnovat synovi vzdělání jednak na jezuitské koleji v Jindřichově Hradci a pak na univerzitách v Ingolstadtu a v Lovani.
Pak se dal na církevní dráhu a r. 1663 byl vysvěcen na kněze.
Absolvoval noviciát bosých karmelitánů v Římě a r. 1668 žil s dalšími devíti karmelitány v nově otevřené poustevně Montevirginio asi 40 km severozápadně od Říma.
Finanční prostředky, které dostal od maminky, použil na dostavbu tamější kaple sv. Karla Boromejského.
Roku 1671 se stal nejvyšší představeným kláštera bosýchkarmelitánů v Praze na Malé Straně a později také ve Vídni.
V nejvyšších hodnostech řádu pod řeholním jménem Karel Felix setrval až do r. 1710.
V l. 1680-83 byl dokonce prvním Čechem, který u tohoto řádu působil ve funkci nejvyšší, tj. byl generlním představeným.
Za svého života hodně cestoval.
Setkal se mj. i s králem Ludvíkem XIV.
Do františkánského kláštera v Jindřichově Hradci přivezl ostatky sv. Teodora.
Roku 1682 navštívil Telč.
Papež mu nabízel dispens, tj. možnost zplodit potomky, ale on odmítá.
Rod Slavatů pak vymírá po meči.
Karel Jáchym Slavata zemřel r. 1721 v Římě.
Ke kapli lze přijít pěšky nebo dojet na horském kole.
Můžete tady vyzkoušet místní singletraily.
Směrem k východu se od kaple otevírá pěkný výhled.
Podle: kaple sv. Karla Boromejského - Památkový Katalog (pamatkovykatalog.cz), 31. 7. 2022; kříž - Památkový Katalog; socha sv. Jana Evangelisty - Památkový Katalog; socha Panny Marie - Památkový Katalog; socha sv. Máří Magdalény - Památkový Katalog; kaple sv. Karla Boromejského s křížovou cestou - Památkový Katalog; Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka - Wikipedie.
Kapli nechala postavit hraběnka Františka Slavatová r. 1663.
V Telči jezdí několik linek autobusů.
V Telči je několik parkovišť.
K Hadímu jezírku nejblíže je hlavní parkoviště parkoviště u silnice č. I/23.
Auto ale také můžete nechat stát i u hřbitova, který je na začátku aleje V Lipkách u města.
Ke kapli vede červená turistická značka Telč - kaple sv.
Ke kapli lze přijet na horském kole od Telče.
Architektura a umělecké detaily
Kaple je postavena na půdoryse pravidelného osmiúhelníku.
Jeden z jejích vchodů vede do interiéru, dva do podzemní části, která má symbolizovat bývalou vlčí jámu.
Uvnitř kaple je oltář s obrazem sv. Karla Boromejského a na stropě freska z roku 1653.
Freska zobrazuje nejprve mladého šlechtice se snoubenkyní, pak pád z koně, modlitbu ve vlčí jámě a záchrannou akci venkovanů.
Stavbu provedl Stefan Perti.
Oltářní obraz, sochy a další prvky jsou doplněny novějšími prvky ze 19. století a 20. století.
Kolem kaple stojí Kalvárie a kamenná práce kolem kříže s litinovým tělům Krista.
Deset století architektury: Telč - renesanční město
Historie rodu Slavata a linka k Telči
Když se stal Karel Jáchym Slavata generálem karmelitánů, odmítl dispens nabízenou papežem Alexandrem VII., aby z řádu vystoupil a oženil se.
Karlův životopis zahrnuje jeho cestování po Evropě a setkání s Ludvíkem XIV., a jeho nakonec smrt v Římě roku 1721.
tags: #kostel #sv #karla #bartolomejskeho #telc