Jeden ze tří kadaňských klášterních kostelů byl postaven v polovině 18. století architektem Janem Kryštofem Koschem spolu s konventní budovou sestry alžbětinky nákladem hraběnky Karoliny Justiny ze Schönkirchenu. Dřevěné vnitřní zařízení i kamenné sochy svaté Rodiny na poprsní zdi schodiště u kostelního průčelí pochází od sochaře Karla J. Waitzmanna, malby na stropě od Josefa Fuchse (Fuxe). Právě tato jednota spolupráce architekta, sochaře a malíře vytváří z kostela hodnotný, vyzrálý příklad kadaňského baroka.
Hlavním kadaňským kostelem je děkanský chrám Povýšení sv. Kříže na centrálním kadaňském Mírovém náměstí. Kostel Stětí sv. Jana Křtitele, původně raně gotický, byl později barokně rekonstruovaný a nachází se na Špitálském předměstí; při výstupu z centra brabakánem Žatecké brány směrem k řece Ohři jej nelze přehlédnout. První zmínka o kostele pochází již z roku 1183 a má být údajně zbudován na místě někdejší kadaňské svatyně ze dob keltského osídlení.
Výstavba kostela a jeho nejstarší historie je spjata s rytířským řádem johanitů. Johanité od roku 1186 drželi vlastnická práva tehdy ještě k osadě Kadaň. U kostela johanité zřídili špitál, který dal později pojmenování celé okolní městské čtvrti. Za dobu své existence kostel mnohokrát vyhořel a nejednou byl poškozen během válek; své nejhorší období však prožil až v druhé polovině 20. století, kdy od 80. let byl ve zcela havarijním stavu, omítka opadaná a krov propadlý.
Celková rekonstrukce kostela proběhla až po roce 1989, kdy prošel generální opravou, na které se podíleli památkáři i restaurátoři z celé České republiky. Zcela se tak podařilo obnovit a zrestaurovat stropní barokní fresky s výjevy ze života sv. Jana Křtitele z roku 1774. Kostel sv. Anny pochází ze 16. století; nachází se na rohu Löschnerova náměstí nedaleko Minoritské bašty a upoutá tím, že za dobu své existence vystřídal tři různé církve, původně utrakvisté a luteráni, po bitvě na Bílé Hoře roku 1621 zabaven, později sloužil katolické církvi jako kostel hřbitovní.
Přilehlý hřbitov zanikl roku 1883 v souvislosti s budováním parkové úpravy. Kostel sv. Petra a Pavla patří k nejmladším sakrálním památkám v Kadani; vystavěn byl v roce 1903 ve slohu novogotickém z popudu německé evangelické církve augšpurského vyznání a pro svou konstrukci z režných červených cihel je znám jako „kostel cihlový“ či „červený“. Po odsunu německého obyvatelstva roku 1945 byl kostel přidělen Československé církvi husitské.
Štíhlý klášterní komplex zahrnuje poutní kostel Čtrnácti svatých pomocníků, který je klášterním kostelem kadaňského františkánského kláštera. Nachází se na jihozápadním okraji města nad řekou Ohří a jako původně gotický františkánský kostel byl vysvěcen roku 1480 a následně rozšířen roku 1749. Legenda vypráví, že na místě dnešního kostela bývalo popraviště; šlechtic odsouzený ke smrti se modlil k Čtrnácti svatým pomocníkům a byl osvobozen, čímž vznikla kaple zasvěcená tomuto spolku. Jiná legenda tvrdí, že žena po rouhání porodila čtrnácterčata. Zakladatelem kostela byl Jan Hasištejnský z Lobkovic (1450-1517), jenž po návratu ze Svaté země založil poutní místo, které má být vzdáleno od kadaňské radnice dle geometrické symboliky od Golgoty v Jeruzalémě.
Interiér kostela Čtrnácti svatých pomocníků je bohatý na historické relikty: hlavní oltář z roku 1752 s obrazem Zvěstování Panny Marie a náhrobníky Lobkoviců, včetně pohřební tumby Jana Hasištejnského z Lobkovic s alegorií pomíjivosti života. Největší pamětihodností jsou však fresky, napodobující dílo renesančního mistra Lucase Cranacha, které tvoří unikát v českém prostředí. Kostel sv. Rodiny na Špitálském předměstí je barokní klášterní kostel alžbětinského řádu; jednolodní stavba s věží v průčelí skrývá malby Josefa Fuxe z roku 1770, rokokové vybavení od C. J. Waitzmanna a alianční znak donátorky nad vstupnímportálem.
Kaple Růžencového bratrstva, známá také jako Růžencová kaple, patří k nejhodnotnějším sakrálním objektům Kadane. Nachází se za děkanským kostelem Povýšení sv. Kříže, s přístupem z hradebního parkánu mezi Katovou uličkou a brabakánem Žatecké brány. Výstavba kaple byla zahájena nejpozději roku 1478 jako součást kadaňské johanitské komendy a Růžencová kaple vznikala v období přelomu 15. a 16. století pro pořádání modliteb a dalších slavností na počest Panny Marie. Zajímavostí je, že se v kapli okolo roku 1800 scházela skupina osvícenských kněží a někteří byli členy vídeňské lóže svobodných zednářů; vnitřek kaple byl krátce předtím přestavěn a užíván jako děkanská knihovna.
V Kadani dále stojí děkanský kostel Povýšení svatého Kříže, hlavní chrám města a součást kdysi významného kadaňského děkanátu. Z gotických základů vyrostla soustavnost barokních úprav, které představují jedno z nejvýznamnějších architektonických a uměleckých děl regionu. Tento soubor ukazuje, jak se v Kadani propojuje architektonická koncepce, sochařská výzdoba a malířská výzdoba do kompaktního barokního svědectví o místní duchovní a kulturní identitě.
- Najdete hlavní děkanský chrám Povýšení sv. Kříže na Mírovém náměstí jako centrální bod kadaňského urbanistického a sakrálního komplexu.
- Kostel Stětí sv. Jana Křtitele na Špitálském předměstí reprezentuje proměnu gotiky do baroka v městské zástavbě.
- Kostel sv. Petra a Pavla patří mezi nejmladší památky, novogotický z roku 1903, a svým červeným zdivem bývá často zmiňován.
- Kostel Čtrnácti svatých pomocníků předkládá jedinečný soubor freskových maleb a svědčí o důrazu na poutní kult a Lobkovicovce rodové pozadí.
- Růžencová kaple představuje fortifikovanou sakrální stavbu s historickou funkcí a propojením s osvícenskými kruhy na přelomu 18. a 19. století.
Všechny uvedené památky tvoří unikátní soubor kadaňského baroka, kde se propojil architektonický návrh, sochařská a malířská brilance, a vytvářejí tak hodnotný příklad duchovního i kulturního dědictví města.
