Jeden ze tří kadaňských klášterních kostelů vznikl v polovině 18. století spolu s konventní budovou sestry alžbětinky, na nákladech hraběnky Karoliny Justiny ze Schönkirchenu. Dřevěné vnitřní zařízení i kamenné sochy svaté Rodiny na poprsní zdi schodiště u kostelního průčelí pochází od sochaře Karla J. Waitzmanna, malby na stropě od Josefa Fuchse (Fuxe). Právě tato jednota spolupráce architekta, sochaře a malíře vytváří z kostela hodnotný, vyzrálý příklad kadaňského baroka.
Hlavní kadaňský kostel a další sakrální památky v historickém jádru
Hlavním kadaňským kostelem je děkanský chrám Povýšení sv. Kříže na centrálním kadaňském Mírovém náměstí. Kostel Stětí sv. Jana Křtitele, původně raně gotický, byl později barokně rekonstruovaný a nachází se na Špitálském předměstí; při výstupu z centra brabakánem Žatecké brány směrem k řece Ohři jej nelze přehlédnout. První zmínka o kostele pochází již z roku 1183 a má být údajně zbudován na místě někdejší kadaňské svatyně ze dob keltského osídlení.
Výstavba kostela a jeho nejstarší historie je spjata s rytířským řádem johanitů. Johanité od roku 1186 drželi vlastnická práva tehdy ještě k osadě Kadaň. U kostela johanité zřídili špitál, který dal později pojmenování celé okolní městské čtvrti. Za dobu své existence kostel mnohokrát vyhořel a nejednou byl poškozen během válek; své nejhorší období však prožil až v druhé polovině 20. století, kdy od 80. let byl ve zcela havarijním stavu, omítka opadaná a krov propadlý.
Celková rekonstrukce kostela proběhla až po roce 1989, kdy prošel generální opravou, na které se podíleli památkáři i restaurátoři z celé České republiky. Zcela se tak podařilo obnovit a zrestaurovat stropní barokní fresky s výjevy ze života sv. Jana Křtitele z roku 1774. Kostel sv. Anny pochází ze 16. století; nachází se na rohu Löschnerova náměstí nedaleko Minoritské bašty a upoutá tím, že za dobu své existence vystřídal tři různé církve, původně utrakvisté a luteráni, po bitvě na Bílé Hoře roku 1621 zabaven, později sloužil katolické církvi jako kostel hřbitovní.
Přilehlý hřbitov zanikl roku 1883 v souvislosti s budováním parkové úpravy. Kostel sv. Petra a Pavla patří k nejmladším sakrálním památkám v Kadani; vystavěn byl v roce 1903 ve slohu novogotickém z popudu německé evangelické církve augšpurského vyznání a pro svou konstrukci z režných červených cihel je znám jako „kostel cihlový“ či „červený“. Po odsunu německého obyvatelstva roku 1945 byl kostel přidělen Československé církvi husitské.
Klášterní architektura a unikátní interiéry
Štíhlý klášterní komplex zahrnuje poutní kostel Čtrnácti svatých pomocníků, který je klášterním kostelem kadaňského františkánského kláštera. Nachází se na jihozápadním okraji města nad řekou Ohří a jako původně gotický františkánský kostel byl vysvěcen roku 1480 a následně rozšířen roku 1749. Legenda vypráví, že na místě dnešního kostela bývalo popraviště; šlechtic odsouzený ke smrti se modlil k Čtrnácti svatým pomocníkům a byl osvobozen, čímž vznikla kaple zasvěcená tomuto spolku. Jiná legenda tvrdí, že žena po rouhání porodila čtrnácterčata. Zakladatelem kostela byl Jan Hasištejnský z Lobkovic (1450-1517), jenž po návratu ze Svaté země založil poutní místo, které má být vzdáleno od kadaňské radnice dle geometrické symboliky od Golgoty v Jeruzalémě.
Interiér kostela Čtrnácti svatých pomocníků je bohatý na historické relikty: hlavní oltář z roku 1752 s obrazem Zvěstování Panny Marie a náhrobníky Lobkoviců, včetně pohřební tumby Jana Hasištejnského z Lobkovic s alegorií pomíjivosti života. Největší pamětihodností jsou však fresky, napodobující dílo renesančního mistra Lucase Cranacha, které tvoří unikát v českém prostředí.
Kostel sv. Rodiny na Špitálském předměstí je barokní klášterní kostel alžbětinského řádu; jednolodní stavba s věží v průčelí skrývá malby Josefa Fuxe z roku 1770, rokokové vybavení od C. J. Waitzmanna a alianční znak donátorky nad vstupním portálem.
Kaple Růžencového bratrstva, známá také jako Růžencová kaple, patří k nejhodnotnějším sakrálním objektům Kadane. Nachází se za děkanským kostelem Povýšení sv. Kříže, s přístupem z hradebního parkánu mezi Katovou uličkou a brabakánem Žatecké brány. Výstavba kaple byla zahájena nejpozději roku 1478 jako součást kadaňské johanitké komendy a Růžencová kaple vznikala v období přelomu 15. a 16. století pro pořádání modliteb a dalších slavností na počest Panny Marie. Zajímavostí je, že se v kapli okolo roku 1800 scházela skupina osvícenských kněží a někteří byli členy vídeňské lóže svobodných zednářů; vnitřek kaple byl krátce předtím přestavěn a užíván jako děkanská knihovna.
V Kadani dále stojí děkanský kostel Povýšení svatého Kříže, hlavní chrám města a součást kdysi významného kadaňského děkanátu. Z gotických základů vyrostla soustavnost barokních úprav, které představují jedno z nejvýznamnějších architektonických a uměleckých děl regionu. Tento soubor ukazuje, jak se v Kadani propojuje architektonická koncepce, sochařská výzdoba a malířská výzdoba do kompaktního barokního svědectví o místní duchovní a kulturní identitě.
Najdete hlavní děkanský chrám Povýšení sv. Kříže na Mírovém náměstí jako centrální bod kadaňského urbanistického a sakrálního komplexu. Kostel Stětí sv. Jana Křtitele na Špitálském předměstí reprezentuje proměnu gotiky do baroka v městské zástavbě. Kostel sv. Petra a Pavla patří mezi nejmladší památky, novogotický z roku 1903, a svým červeným zdivem bývá často zmiňován. Kostel Čtrnácti svatých pomocníků předkládá jedinečný soubor freskových maleb a svědčí o důrazu na poutní kult a Lobkovicovce rodové pozadí. Růžencová kaple představuje fortifikovanou sakrální stavbu s historickou funkcí a propojením s osvícenskými kruhy na přelomu 18. a 19. století.
Historické legendy a umělecká jednota
Jednota architekta, sochaře a malíře v kadaňském kostele vytváří vyzrálé barokní svědectví, které spojuje gotiku s pozdním barokem a nacistické vojenské období se slávou města. Kaple a fresky z období 18. století patří k nejcennějším dokladům o působení alžbětinek a vlivu Lobkoviců na výzdobu a duchovní život Kadaň.