Kostel svatého Martina ve zdi se nachází nedaleko Národní třídy a zachoval se jako takřka neporušené dílo středověku. Jako vzácný doklad hodnotné románské a gotické architektury. Byl postaven ve dvanáctém století v osadě Újezd, která si díky tomu začala říkat Újezd svatého Martina. Své konečné jméno získal ve třináctém století, kdy král Václav I. rozšířil podhradí a pak ho obehnal hradební zdí. Újezd se rozdělil zdí na dvě části, vnitřní část se stala součástí starého města Prahy. Větší část Újezda zůstala za hradbami a zanikla výstavbou Nového města za Karla IV. Jižní stěna kostela se stala součástí městské hradby - odtud název Kostel svatého Martina ve zdi.
Kolem kostela byl jako obvykle hřbitov a také škola. R. 1386 tu prý bydlel staroměstský purkmistr Jiří Šverhamr. Jednou přišel z radnice domů, položil na stolek městskou pečeť i s opaskem, načež odešel do jiné komnaty. Jeho manželka koupala dítě ve škopku a když křičelo, dala mu pečeť, aby si s ní hrálo. Později zapomněla na pečeť a vylila ji ze škopku na ulici, kdež ji jeden měšťan nalezl a hned odnesl na radnici. Konšelé ho okamžitě zavolali a žádali na něm pečeť. Řekl, že ji má doma a hned ji přinese. Konšelé v patách za ním, vzali však s sebou kata, neboť za ztrátu městské pečeti hrozila tehdy smrt. A když purkmistr bez pečeti vyšel z domu, dali ho před jeho domem stít. Mrtvého pak pohřbili na hřbitově svatého Martina. Na památku byl na místě popravy vztyčen kříž a dodnes se tomu domu říká U křížku. Malý křížek objevíte na fasádě domu č. 5/419 v Martinské ulici i nyní.
Legenda říká, že duch mrtvého purkmistra s hlavou v podpaží se stále objevuje po nocích kolem kostela a nabádá nepořádníky aby neskončili jako on. Za Karla IV. došlo k přestavbě kostela, byla zvýšena a nově zaklenuta loď, přistavěna věž a presbyterium. Žebrová klenba z této doby je jednou z nejstarších dochovaných u nás. Další zajímavostí je dřevěnný trámový strop s rostlinými motivy vybudovaný po požáru v roce 1678, takový nenajdete v žádném dalším pražském kostele.
Přestože jako jeden z mála kostelů Martin ve zdi přestál Husitské války v 15. století, roku 1784 byl kostel zrušen po osobní návštěvě císaře Josefa II. a i přes mnohé protesty pražanů. Z kostela se stal dvojpodlažní dům s obchodními a skladovými prostory dole a obytnými nahoře. V roce 1904 obec Praha koupila objekt kostela a v následujících letech jej zdárně zrekonstruovala dle návrhu Kamila Hilberta, jehož značka HK je vytesána nad vstupním portálem s datem rekonstrukce 1905 složeného z kamenických dlát.
Historické vrstvy a architektonické prvky
Jako vzácný doklad románské a gotické architektury vykazuje kostel transeptovou linii, nízkou loď a typické románské detaily, které později doplnila gotická galerie a žebra. Přestavba během vlády Karla IV. přinesla výrazné zvýšení kostela, novou zaklenutou loď a přistavěnou věž. Žebrová klenba z této doby představuje jednu z nejstarších dochovaných v české kotlině.
Interiér upomíná na starší tradice dřevěného trámového stropu se rostlinnými ornamenty, vytvořeného po požáru v roce 1678. Tento strop je unikátní památkou, která nepřipomíná žádný jiný pražský kostel.
Legenda a realita hospodářského a sociálního vývoje
Historie místního dění spojuje architekturu s osídlením Újezdu a s rozvojem okolí Prahy. Újezd se rozdělil zdí na dvě části, z nichž jedna se stala součástí starého města Prahy, zatímco větší část zůstala za hradbami a zanikla při výstavbě Nového města za Karla IV. Jižní stěna kostela se stala součástí městské hradby, a proto dostal kostel své jméno.
Po husitských válkách přečkala stavba v podstatě stabilně období renesance i baroka, avšak roku 1784 došlo ke zrušení kostela a jeho přeměně na obytnou a obchodní budovu. Tuto změnu do značné míry ovlivnilo rozhodnutí císaře Josefa II. a veřejná odezva Pražanů.
Současnost a rekonstrukce
V roce 1904 obec Praha kostel koupila a následně jej rekonstruovala podle návrhu Kamila Hilberta. Nad vstupním portálem je vytesána značka HK a uvedené datum rekonstrukce 1905 odráží úsilí o zachování historických vrstev a výstavby.
Na místě poprav se dodnes nachází pamětní symbol a v Martinské ulici č. 5/419 se návštěvník může setkat s drobným křížkem jako součástí původního příběhu.
