Zveme Vás k procházce minulostí i současností šestého pražského obvodu. Sibeliova 49, čp. Území Střešovic je historicky spjato s kanonií strahovských premonstrátů - patřilo jim už od 12. století.
Opat Gabriel tu roku 1756 zřídil dvůr Andělka s dřevěnou kaplí Panny Marie, která byla zrušena v roce 1811. Po rozdělení farnosti sv. Jana V trávníčku na nebušickou a střešovickou v nich strahovský opat Zikmund Starý inicioval výstavbu kostelů sv. Cyrila a Metoděje v Nebušicích a sv. Norberta. Plány kostela vypracoval stavitel Jaroslav Kuchta (1889) a realizoval je s Františkem Rožánkem. Dne 7. května 1890 byl položen základní kámen, povolení ke stavbě získáno 13. května téhož roku. 12. července 1891 se kostel vysvětil, kolaudovalo se ale až v říjnu 1892.
Užitý neorománský sloh kostela připomíná, že premonstráti patří mezi nejstarší řády na našem území - Strahovský klášter založili roku 1140. Kostel je proto zasvěcen sv. Norbertovi z Xantenu, zakladateli řádu, našemu zemskému patronovi. Kostel má podélnou jednolodní dispozici s do strany rozšířenou předsíní, příčnou lodí a protáhlým kněžištěm s polygonálním závěrem. Průčelí prolamuje čtyřhranná věž. Fasády rozčleňuje románské tvarosloví. Vnitřní prostor zaklenují křížové klenby. Interiér dnes bílý, byl původně částečně polychromovaný.
V kostele se nacházely tři oltáře - hlavní sv. Norberta, postranní Panny Marie Sněžné a bl. Heřmana od řezbáře Josefa Krejčíka. Původní kazatelnu a oltář roku 1950 farář Arnošt Voves při likvidaci zařízení Strahovského kláštera nahradil tamním mobiliářem (vráceno roku 2003). Roku 2002 proběhla vnější obnova kostela. Z původních tří zvonů se dochoval jen sanktusový, nové na věži byly instalovány roku 2001 a 2006. Kostel je kulturní památkou.
Dominantou Sibeliovy ulice je kostel sv. Norberta, novorománská trojlodní bazilika pocházející z konce 19. století. V tomto období se Střešovice osamostatnily od klášteru strahovských premonstrátů. Kostel byl vybudovaný v letech 1889-1891 jako novorománská svatyně, která měla nahradit původní kapli Panny Marie Andělské. Autorem návrhu byl architekt František Rožánek. Titulární patron kostela je sv. Norbert z Xanten, zakladatel premonstrátského řádu a patron České země.
Jihoafrický odkaz do historie: Jeho ostatky byly z Magdeburku převezeny do Prahy a uloženy v premonstrátském klášteře; kostel je proto spojován s kontinuitou řádu. Již dlouho tu nikdo nebyl hledat spásu, upevňovat svoji víru nebo jen tiše rozjímat mezi krásně malovanými zdmi. Výzdoba i architektura kostela je míchanicí různých slohů. Původní stavba je románská a presbytář gotický, ale začátkem 18. století proběhla barokní přestavba.
Kostel začal chátrat po roce 1945. Jeho stav však není městu ani místním obyvatelům lhostejný. Průběžně probíhají různé drobné záchranné práce, jako třeba oprava věže. Velké rekonstrukce se zatím odkládají, jelikož budou finančně náročné. Největším problémem je pronikání vody. Vlhkost se dostává do zdí, které následkem toho chátrají. V havarijním stavu jsou ale i krovy a střecha. Kostel se několikrát stal terčem zlodějů. Aby zloději nic dalšího neukradli a také aby neměli důvod se do kostela vloupávat, bylo veškeré vzácné vybavení odvezeno. Kromě kostela chátrá i okolní hřbitov. Ze zdevastované zeleně vyniká pouze kříž nesoucí jméno Norbert.
Fotografie podléhají autorským právům a nesmí být jakkoliv použity bez souhlasu autora a bez uvedení odkazu www.opustenamista.cz. K velké radosti střešovických věřících bylo ke konci 19. století rozhodnuto o výstavbě nového kostela při dnešní Sibeliově ulici. Stavbu inicioval opat strahovského premonstrátského kláštera Zikmund Starý. I proto byl kostel zasvěcen sv. Norbertovi, neboť tento světec je zakladatelem tohoto církevního řádu.
Projekt vypracoval arch. František Rožánek a to v novorománském slohu. Jelikož základy byly vykopány ještě před položením základního kamene, které se uskutečnilo 7. května 1890, šly práce rychle kupředu. Proto již 12. července 1891 mohl být nový svatostánek slavnostně vysvěcen. Vzdor silnému dešti se dostavili četní hodnostáři, spolky se svými prapory a téměř veškeré obyvatelstvo Střešovic.
„Je to krásná novorománská budova, která se na návrší střešovickém do výše zvedá a celé krajině vévodí.“ Délku má 44 m, šířku 13 m a výšku 15 m. V průčelí stojí vysoká věž. Kostel je zbudován v podobě kříže a má dvě postranní kaple. Uvnitř je jeden hlavní a dva postranní oltáře. Naproti kostelu stojí nová farní budova a domek pro kostelníka.
Průčelní věž je čtyřhranná, zdobená obloučkovým vlysem a lizénami, zakončená trojúhelníkovými štíty a osmibokou helmicovitou střechou. Pod štíty jsou trojdílná novorománská sdružená okénka. Výstup do věže je zprvu po kamenných schodech, od úrovně kruchty po dřevěném schodišti. Původní dva zvony byly rekvírovány již v I. světové válce. Dvojice náhradních zvonů v II. světové válce. Od roku 2001 je zde zavěšen zvon z roku 1611, který sem byl přemístěn z kostela sv. Jiří v Jevanech - Aldašíně. O pět let později přibyl ještě zvon Felix odlitý v Pasově. Kostel sv. Norberta má rovněž na hřebenu střechy klasickou sanktusníkovou věžičku. Tam je zavěšen zvon z roku 1891, tedy z doby otevření kostela.
Střešovice, nebo-li Třešovice, jsou historicky spjaty s kanonií premonstrátů na Strahově. I když byly zpočátku majetkem českých knížat, roku 1143 je král Vladislav II. daroval Strahovskému klášteru. V roce 1756 založil opat Gabriel ve Střešovicích nový dvůr, dvůr Andělka. Kaple byla zrušena v roce 1811, dvůr byl částečně zbořen v roce 1970. Farním kostelem pro zdejší oblast byl kostel sv. Jana v Šárce. Proto byla farnost svatého Jana v Trávníčku následně 1. Strahovský opat Zikmund Antonín Starý rozhodl o výstavbě nových farních kostelů: sv. Cyrila a Metoděje v Nebušicích a sv. Norberta ve Střešovicích.
Právě tak jako v Dejvicích a na mnoha jižních svazích dnešní Prahy byly i ve Střešovicích vinice. Počet obyvatel se zvyšoval pomalu. Mohutný rozvoj, zejména vilové zástavby, proběhl hlavně ve 20. a 30. letech 20. století. Před samotným založením kostela sv. Norberta byla na Andělce pouze farní kaple, zřízená v prvním poschodí hospodářské budovy strahovské správy. Stavbu kostela inicioval opat strahovského premonstrátského kláštera Zikmund Antonín Starý - započala v roce 1890 a skončila roku 1891, kdy jej benedikoval.
Titulární patron kostela se stal sv. Norbert z Xanten, zakladatel premonstrátského řádu a patron České země. Projekt kostela v novorománském slohu vypracoval arch. František Rožánek. Kostel má jednolodní konstrukci s vyšším presbytářem a na levé straně kněžiště je do zdi zasazena mramorová deska s nápisem; kostel je farním kostelem. V presbytáři se nachází dominantní kříž; z bílé výzdoby vyčnívá erb řádu premonstrátů. Kaple je otevřená pro bohoslužby a veřejnost.
