V Sixtinské kapli ve Vatikánu se konala historická modlitba papeže Lva XIV. a britského krále Karla III., který je mimo jiné oficiální hlavou anglikánské církve. Dělo se tak poprvé od roku 1534, kdy se anglikáni oddělili od katolíků. Tématem obřadu byla ochrana stvořeného, což odráželo společný zájem papeže a britského panovníka o ekologii. Společnou modlitbu vedl papež a arcibiskup z Yorku Stephen Cottrell, druhý nejvýše postavený anglikánský duchovní, v latině a angličtině. Akce se konala během 10. výročí od vydání encykliky Laudato si’, ve které papež František zdůraznil význam ochrany životního prostředí, varoval před hrozbami spojenými s klimatickými změnami a poukázal na potřebu omezit využívání fosilních paliv. Po akci se papež a král setkali s podnikateli, jejichž firmy usilují o udržitelné podnikání.
Historie relací mezi Vatikánem a Británií
Návštěva má dle očekávání znamenat další sblížení mezi katolickou a anglikánskou církví. Obě církve čelí podobným výzvám, například sekularizaci Evropy, mají však odlišný postoj k LGBT+ komunitě či k roli žen v církvi. Kvůli schizmatu z roku 1534 Vatikán a Británie dlouho neudržovaly oficiální vztahy. Prvním britským panovníkem, který papeže v jeho státě navštívil, byla královna Alžběta II. v roce 1961 za vlády Jana XXIII. Tehdy se však neuskutečnil žádný společný náboženský obřad. První papež, který navštívil Británii od odtržení anglikánů, byl až Jan Pavel II. v roce 1982.
Program návštěvy: Pompeje a Neapol
Svatý otec 8. května navštívil Pompeje a Neapol. Po uvítání v Pompejích byl zahájen oficiální program v poutním, duchovním a charitativním centru Santuario di Pompei, kde papež podpořil pracovníky i lidi v nouzi, a následně na zaplněném náměstí před bazilikou vedl tradiční polední modlitbu k Panně Marii. Odpolední program v Neapoli patřil setkání s kněžími v katedrále a setkání s obyvateli metropole na Piazza del Plebiscito, kterým papež svěřil vzkaz o síle naděje a společenské soudržnosti.
Krátce před devátou hodinou ranní přistál vrtulník se Svatým otcem v areálu poutního centra v Pompejích. Na ploše papeže přivítali představitelé církve i veřejného života: arcibiskup Tommaso Caputo, papežský delegát pro pompejskou svatyni, předseda regionu Kampánie Roberto Fico, neapolský prefekt Michele Di Bari, starosta Neapole Gaetano Manfredi a úřadující starostka Pompejí Andreina Esposito. Přivítání podtrhlo význam papežovy návštěvy pro celý region.
Bezprostředně po příletu se Lev XIV. vydal do kongresového centra Sala Luisa Trapani, které je součástí poutního, duchovního a charitativního areálu pompejské svatyně. Setkal se zde s těmi, které označuje za „poklad církve“. V rámci návštěvy pozdravil klienty i pracovníky charitativního díla spojeného se svatyní v Pompejích, které zahrnuje dětský domov, domov pro seniory, vzdělávací centra i jídelnu pro chudé nesoucí jméno papeže Františka. Papežova slova k lidem žijícím v obtížných sociálních podmínkách byla silným apelem na lidskou důstojnost a naději, která se v Pompejích proměňuje v konkrétní pomoc.
Setkání s duchovenstvem a veřejností
Po setkání v Sala Trapani papež pozdravil tisíce věřících, kteří zaplnili okolí svatyně. Po příjezdu na hlavní náměstí Piazza Bartolo Longo vstoupil do baziliky k tiché adoraci Nejsvětější svátosti. Dopolední program pokračoval v kapli svatého Bartola Longa, kde Lev XIV. v tichosti setrval u ostatků tohoto „apoštola růžence“. Právě zde jej pozdravili přítomní biskupové. Následně v Kapli smíření osobně poděkoval kněžím pompejské prelatury a svatyně za jejich každodenní službu poutníkům a za jejich službu ve zpovědnici.
Před polednem se pozornost upřela na hlavní náměstí, kde Lev XIV. předsedal slavnostní mši svaté. Díky síti velkoplošných obrazovek v přilehlých ulicích a na náměstí Piazza Schettini se bohoslužby mohly účastnit desetitisíce lidí. Po společném obědě a krátkém odpočinku se papež v 15 hodin rozloučil s Pompejemi a vrtulníkem odletěl do Neapole.
Návštěva Neapole a společenský význam
Na pobřeží v Rotonda Diaz byl papeže přivítán bouřlivým potleskem tisíců lidí. Lev XIV. pak zamířil do historického centra města k neapolské katedrále (Duomo), kde na něj již čekali zástupci místní církve. V zaplněné katedrále se papež setkal s kněžími, řeholníky, řeholnicemi a zasvěcenými osobami. V promluvě vyzdvihl obětavost neapolského duchovenstva a vyzval je, aby neztráceli radost z evangelia ani v náročných sociálních podmínkách. Po skončení promluvy uctil ostatky svatého Januária a v sakristii se krátce pozdravil s pracovníky arcidiecézní kurie.
Hlavní prostor pro dialog s veřejností nabídlo monumentální náměstí Piazza del Plebiscito. Papež nejprve vstoupil do baziliky San Francesco di Paola, kde pozdravil řeholní komunitu Otců Minimů a představitele místní samosprávy. Následně se obrátil k občanům Neapole a ocenil solidaritu města, vyzval k odvaze při řešení sociálních problémů a k posilování vzájemné svornosti. Závěr návštěvy patřil modlitbě a aktu svěření celého města i jeho obyvatel Panně Marii.
Odkazy na ochranu společnosti a společenské soudržnosti
Informovalo se, že během dne papež vyzdvihl témata jako síla naděje a společenská soudržnost, úloha církve při pomoci lidem v nouzi a význam morálních hodnot v kontextu současných výzev. Návštěva Pompejí odstartovala sérii jednodenních návštěv, které papež podnikne v příštích týdnech po celé Itálii, aby lépe poznal italskou církev. Region Kampánie bývá označován jako metropole italského bezprávía a často bývá spojován s mafií camorra; uvedeny byly odhady o ziscích a obětech, které doprovázejí tuto problematiku.
Historie vztahů s mafií a papežské postoje k mafii byly připomenuty: papežové Jan Pavel II., Benedikt XVI. a František vždy ostře vystupovali proti mafiím a korupci, označovali je za zlo proti lidské důstojnosti a božímu Slovu. Lze uvést, že Jan Pavel II. veřejně odsoudil mafii v Agrigentu v roce 1993 a volal po obrácení. František označuje mafiány za exkomunikované a zdůrazňuje, že kulturu života je třeba podporovat proti kultuře smrti.
Vatikán: Tajemná Architektura ve službách Církve...Dokument CZ
Podtitul článku se často dotýká i podpůrných témat, jako jsou environmentální závazky, sociální spravedlnost a mezigenerační solidarita, které vycházejí z Laudato si’ a z obecně sdílených hodnot západních křesťanských tradic.