3. umučení sv. Václava a sv. Ludmily, báby jeho (pozn. Čechů (I, 10 a 14) (pozn. (9.-14. (L. E. Havlík: O datování ..., 1998, s. 200-201) (pozn. (1936, díl I., kniha II., článek 5. 862-907, s. (1912, I. 1, s. sborník I. (1934, s. sborník II. (1939, s. na úsvitě dějin (1963, reprint 2000, s. křtu knížete Bořivoje I. Polski IV. (1970, s. rotunda a Velká Morava (1990, s. E. Veliký, král Moravanů a Slovanů (1994, s. do přelomu 70.-80. Od úsvitu křesťanství k sv. Vojtěchu (1996, s. Ludmila (1996, s. Přemyslovců (1997, s. 338) (pozn. E. ... (MHS, ročenka MNK 1996-98, 1998, s. zemí Koruny české I. (1999, s. době velkomoravské (VM mezi V a Z, 2001, s. země od příchodu Slovanů po VM II. (2006, s. kníže Bořivoj z Moravy? (2006, s. 337-344) (pozn. expozicí Velká Morava (2009, s. 14) (pozn. Tabulka 3. sv. Metoděje, sepsaný roku 886, tj. křtu (podle D. a několika málo ověřených dat. tj. 870-873 byl konfinován bavorskými biskupy. a zemřel v roce 894. byl poprvé nazván až v listu papeže Štěpána V. (září). zemřel patrně v roce 888. období mezi 1. lednem a 6. dubnem roku 885. Ludmilu v Praze by již Metoděj nestihl.
- Bořivoj I. byl prvním písemně doloženým českým knížetem z dynastie Přemyslovců; jeho vláda následovala po Kosmově kronice Čechů a měl kontakty s Moravou a Římem.
- Křest Bořivoje a Ludmily na MORAVĚ: křtěni byli Metodějem na dvoře velkomoravského panovníka Svatopluka kolem roku 882.
- Podle Kristiánovy legendy nastal křest při Moravském pobytu a měl vyústit v začátek christianizace Čech; datování bývá kladeno kolem roku 883.
- Bořivoj s Ludmilou spolu s moravským vládce Svätoplukem z rukou Metoděje přijali křest; Donedávna ale probíhají diskuse kolem přesného data a okolností.
- Bořivoj vybudoval rotundu na Levém Hradci zasvěcenou svatému Klimentovi - první doloženou svatyni v Čechách; dále pak rotundu zasvěcenou Panně Marii na Pražském hradě.
Bořivoj a Ludmila tak zahájili christianizaci Čech, která na levém Hradci čelila odporu pohanských velmožů, a proto se museli dočasně z Chech vrátit na Moravu k Svatoplukovi a Metodějovi.
Rotunda sv. Klimenta na Levém Hradci a rotunda Panny Marie na Pražském hradě ukazují, že Bořivoj pokračoval v šíření křesťanství i po návratu; další výstavba a proměna země probíhala v kontextu spolupráce s Moravou.
Je tedy možné, že Bořivoj během sporu s velmoži a vyhnanství na Moravě získal potřebnou podporu a po návratu usedl znovu na český knížecí stolec; následně nechal vybudovat další církevní stavby a posílit centralizaci moci.
Podle Kosmova a Kristiána se Bořivoj stal prvním známým českým panovníkem, který byl pokřtěn; Metoděj mu údajně byl kmotrem; avšak datování a autenticita těchto detailů jsou dodnes předmětem debat.
Datace křtu Bořivoje a Ludmily se pohybuje kolem roku 883; někteří autoři uvádějí i alternativní data, avšak consenso se shoduje na významném posunu směrem ke christianizaci Čech a potvrzení vlivu Moravy a Metoděje.
Bořivojova doména zahrnovala Levý Hradec, Tetín a další hradiště; s manželkou Ludmilou a synem Spytihněvem I. postupně rozvíjeli stát a připravili půdu pro vznik Pražského biskupství a další islamizaci.
Podle některých teorií mohou moravští vládci a Přemyslovci sdílet rodové vazby; retrospektivně se zvažuje možnost, že Bořivoj byl Moravanem nebo že měl moravský původ, avšak důkazy nejsou jednoznačné a zůstávají předmětem interpretací.
Vliv Moravy na Čechách v té době se projevoval vojenskou i sňatkovou politikou; Bořivoj získal spojence i díky sňatku s Ludmilou, dcerou Slavibora, čímž došlo k posílení Přemyslovců a rozšíření jejich území na soutok Vltavy a Labe k Mělníku.
V následujících staletích se objevují různá tvrzení a hypotézy o původu Přemyslovců a o roli Moravy; současní badatelé se snaží oddělit legendu od faktů a posuzují různé zdroje včetně Kosmy, Kristiána a dalších kronikářů.
Kníže Bořivoj a počátky Přemyslovců
Stavba rotund a první církevní stavby na levém Hradci a na Pražském hradě ilustruje, že christianizace nebyla jen teoretickým skutkem, ale politicky a kulturně zřetelným krokem.
Podle některých studií Bořivojův křest a jeho spojení s Metodějem měly dát Tvůrci, kteří se následně zaměřili na přechod pohanství křesťanství; rotunda sv. Klimenta a další kostely reprezentují tuto proměnu.
Pro šíření křesťanství a upevnění vládnutí sehrálo důležitou roli i Ludmillin vliv jako babička budoucího knížete Václava; její mučednická smrt a svatost ji učinily významnou postavou českých dějin.