Obsah kapitoly1 Průběh křížových výprav1.1 1. křížová výprava (1096 - 1099) … Dětská kříová výprava (1212) … 8. V polovině 11. století byl v Evropě nedostatek půdy … V 16. a 17. století jsme pocítili nejsilněji bezprostřední blízkost krutých asijských dobyvatelů.
1. Přehled křížových výprav a jejich motivace
První křížová výprava byla vedená normanským vévodou Robertem, Godefroyem z Bouillonu a dalšími šlechtici; její vojáci obléhali Antiochii a posléze dobyli Jeruzalém. Hlavní sílu tvořili rytíři s výbavou, která zahrnovala kožený oděv, drátěnou košili, ocelovou přilbu, štít, dvousečný meč a koně; mimo rytířské řády působili i pěšáci nižších stavů.
2. křížová výprava (1147-1149) byla vyvolána pádem Edessy; vedli ji Konrád III. a Ludvík VII. a účastnili se ji i čeští knížata vládnoucí v té době.
3. křížová výprava (1189-1192) vznikla po dobytí Jeruzaléma Saladinem; vedli ji císař Fridrich I. Barbarossa, Richard Lví Srdce a Filip II. August. Zisk Akkonu a Kypru ovlivnily politické poměry na Blízkém východě.
4. čtvrtá výprava (1202-1204) se původně měla soustředit na Jeruzalém, ale po vlivu Benátek a politických hraničních dohod směřovala i na Konstantinopol; dobytí Cařihrady v roce 1204 a vyhlášení latinského císařství zásadně rozdělily křesťanskou a byzantskou tradici.
5. Pátá až devátá výprava následovaly různé politické cíle a motivy - časté byly výpravy za vidinou bohatství a nových držav; některé z nich měly ekonomické i strategické dopady pro západní Evropu a Itálii.
2. Struktura a motivace křižáckých řádů
Rytířské řády vznikaly jako duchovně-vojenské organizace v Palestině i v Evropě. Mezi nejvýznamnější patřili johanité (maltezští rytíři), templáři a řád německých rytířů.
Johanité se za své heslo „obrana víry a služba chudým“ stali jak duchovními, tak vojenskými nositeli křesťanské civilizace.
Templáři, založení Hugem de Payens, si postupně vybudovali obrovský majetek a vliv; hlavní posláním bylo ochránit poutníky do Jeruzaléma, a jejich řehole byla potvrzena papežem v roce 1128. Později sloužili též jako bankéři a významní obchodníci.
Řád Německých rytířů (Teutonský) vznikl v 1190; péče o raněné byla jeho počátečním posláním a později i vojenskou činností.
3. Důsledky a důvody křížových výprav
Hlavními motivy byly náboženské poutní místa, obnova Jeruzaléma a pocit nutnosti obrany křesťanské víry, ale i ekonomické a politické benefity - kontrola obchodních cest a rozšíření vlivu západní Evropy.
Čtvrtá výprava vyústila v dobytí Konstantinopole a vznik latinského císařství; to však vedlo k trvalému rozkolu mezi Východem a Západem. V důsledku toho křižáci ztratili pevný základ v Svaté zemi a jejich vliv postupně slábnul.
4. Zajištění a zánik křižáckých držav
Křižácké státy ztrácely kontrolu nad Blízkým východem v průběhu 13. století; padla Antiochie (1187), Tripolis a Akkon; v roce 1291 bylo zrušeno poslední křižácké město v Palestině. Následná éra ukazuje, že hlavní moc v regionu přešla na západní obchodní státy a byzantskou správu.
V Evropě zůstávaly důsledky: rozvoj obchodu s Východem, vznik italských měst, změna kulturních zvyklostí a šíření nových technologií a zemědělských plodin. Křížové výpravy tedy znamenaly nejen vojenský výkon, ale i hlubokou kulturní a ekonomickou změnu Evropy.
Pokračující vliv a odkaz
Ve středověké literatuře a umění se křížové výpravy staly tématem pro kronikáře i malíře; jejich dopad se odráží i v renesančním a novověkém pojetí Evropy.
Napříč dějinami existuje napětí mezi hrdinskými činy a krutostí během dobývání, které se často vyjevují jako dvojí obraz křesťanského bojovníka.
tags: #krestansky #bojovnik #krizaci