Křížová cesta v Žarošicích se nachází u poutního kostela svaté Anny a je tvořena čtrnácti kapličkami s mozaikami od Antonína Kloudy. Mozaiky znázorňují pašijový příběh. Křížová cesta v Žarošicích je zajímavá svým moderním uměleckým zpracováním. Mozaiky, které zdobí jednotlivá zastavení, jsou dílem pražského výtvarníka Antonína Kloudy. Tyto mozaiky oživují tradiční téma křížové cesty a dodávají jí současný rozměr. Kromě mozaik se ve výklencích obvodové zdi nacházejí sgrafita zachycující historii tohoto poutního místa. Křížová cesta samotná je tvořena čtrnácti zastaveními, z nichž deset je vestavěno přímo do ohradní zdi kostela a čtyři stojí volně. Každé zastavení zdobí mozaika s výjevy z pašijového příběhu. Součástí areálu je také ambit a sousoší Kalvárie, které dodává celému místu působivou atmosféru.
Areál kostela svaté Anny je historicky významným poutním místem. Původně se poutní místo nacházelo v místě dnešní osady Silničná, ale po zrušení za josefínských reforem byla milostná socha Panny Marie přenesena do žarošického kostela. Cestujte vlakem, autobusem i MHD. 5. 28. 6.31. 22. 10.25. 12. 11.15. 29. 14. 11.15.
Křížová cesta se line od východního okraje obce podél pravé strany silnice směrem na Zdeňkov a u třetího zastavení se postupně stáčí směrem na vrch zvaný Spravedlnost či Kalvárie. Celková délka současné části dochované křížové cesty linoucí se od úpatí přes svah až na temeno dominantního, z větší části holého, kopce o kótě 596 m. n. m. Soubor křížové cesty se skládal z původně 13 zděných výklenkových kapliček a o deset let staršího žulového kříže vztyčeného k tisícimu výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu. Tři kapličky, z nichž dvě se měly nacházet přímo v obci, ale byly v průběhu let zničeny a do dnešní doby se jich zachovalo pouze 10 a kříž. Dle Pamětního spisu vyplývá, že první kaplička stávala v obci u mostu za řekou Vápovkou. Původní délka celé křížové cesty tak byla přibližně 1 km. První dochované zastavení se v současnosti nachází na kraji lesa cca 50 m východně od posledního domu čp. 184. Mezi již stávající byly nově zbudovány i chybějící tři kapličky, křížová cesta tak má opět klasických 14 zastavení. Původních 10 dochovaných výklenkových kapliček z roku 1873 linoucích se od východního okraje obce až na vrch kopce zvaného Spravedlnost je shodného architektonického tvarosloví v podobě obdélné zděné výklenkové kapličky s půlkruhovou nikou. Čtyři kapličky se nacházejí po pravé strany silnice směrem na Zdeňkov. Mezi druhým a třetím zastavením je od 6. června 2011 umístěno odpočinkové místo s informační tabulí. 5. a 6. zastavení představují nově postavené kapličky stejného tvarosloví. Další dvě dochované kapličky stojí řídce na poli na svahu kopce, mezi nimi stojí další nově zbudovaná kaplička. Konečná čtveřice kapliček je seskupena kolem mohutného kamenného kříže představující 12. zastavení.
Křížová cesta v Žarošicích prošla v posledních desetiletích několika rekonstrukcemi. V roce 1999 skupina mladých dobrovolníků ze sdružení pro Černou Horu obnovila cestu kolem Křížové cesty a o tři roky později s finanční podporou nadace Občanské fóra opravil první dvě zastavení. Díky finanční pomoci Lesů České republiky následovala oprava dalších zastavení. Bylo třeba znovu zhotovit řadu pískovcových prvků, zajistit staré, ručně vyráběné cihly. Náročné práce v obtížném terénu byly dokončeny v roce 2004. 24. Křížová cesta vede serpentovitě svahem Zámeckého vršku. Každé ze čtrnácti zastavení křížové cesty se sestává z kamenného základu a cihlové poklony, vystavěné z místních, ručně vyráběných cihel, pocházejících z poloviny 19. století. V cihlové stavbě je malá niká, do opukového rámu vsazen litinový reliéf pašijového výjevu, odlitého v Blanenských železárnách. Nad nikou je zazděno do písku vectované číslo zastavení. Celá stavba je uzavřena opukovou stříškou s litinovým křížem.
Během Velikonoc křesťané rozjímají o utrpení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K tomuto rozjímání mohou napomáhat i pobožnosti křížové cesty, které mají čtrnáct zastavení znázorňujících Ježíšovu cestu na kříž. V kostele Panny Marie Královny Míru v pražské čtvrti Lhotka se nachází Křížová cesta, která je evropským unikátem. Znázorňuje totiž jednotlivá zastavení Ježíšovy křížové cesty zcela mimořádným způsobem: formou zastavení na cestě utrpení člověka v průběhu dějin. Tuto Křížovou cestu navrhl v politicky těžkých dobách po "Pražském jaru" lhotecký kněz Vladimír Rudolf a z umělé pryskyřice ji vytvořil český umělec Karel Stádník v letech 1973-1975.
1. Odedávna se lidé báli přírodních katastrof, nemocí, zvůle mocných či válek. 1. 2. Před námi je galéra, na níž byli zajatci bičováni, trýzněni bolestí a žízní a nakonec vydáni na smrt. 2. 3. Pražský umělec přenáší soud s Ježíšem do Francie roku 1431, kde na starém rouenském tržišti před zavřenými dveřmi do chrámu stojí Johanka z Arcu a mlčky si prohlíží své spoutané ruce. Biskup právě jménem soudního tribunálu přečetl rozsudek, v němž ji prohlašuje za odpadlici, modloslužebnici a společnici ďábla. 3. 4. Křesťané čekají na smrt v římském Koloseu, kde se pořádají krvavé hry pro obveselení davu. 4. 5. Uprostřed výškových panelových domů stojí velká postava Panny Marie a kolem ní jsou lidé v nouzi. 5. 6. Vidíme mrtvé dítě, které spáchalo sebevraždu. Matka o ně nestála. 6. 7. Dějištěm je koncentrační tábor v Osvětimi. Při vězeňském apelu v srpnu roku 1941 bylo deset vězňů odsouzeno k smrti. 7. 8. Ježíšova tvář plná utrpení je uprostřed. Plátno kolem obličeje je zřaseno tak, že tvoří rám. Druhý, vnitřní rám, tvoří postavy lidí na okraji života, kteří pro stud a bolest hledí k zemi. 8. 9. Zničená města či vesnice - to je obraz, který známe z televize či z novin. Lidé na útěku, odění do pár kousků hadrů. Na zemi leží žena a chrání své dítě. 9. 10. Ruka probodnutá dlouhou tenkou jehlou připomíná ruku mladého lékaře, který vynalezl sérum na léčbu těžké nemoci. 10. 11. Kříž roste z dlážděné kostelní podlahy jako strom a přečnívá všechna ostatní zastavení Křížové cesty. Na něm visí Ježíšova postava v nadživotní velikosti. Kříž je vyroben ze zlatých paprsků, které připomínají ostnatý drát, vězení a smrt. Jejich zlatá barva však dosvědčuje, že zkáza a smrt nebudou mít poslední slovo. 11. 12. Truchlící matka chová na svém klíně mrtvého syna. 12. 13. Po bitvě u Waterloo pátrá vojevůdce Wellington se svým adjutantem po nějaké stopě života. Smrtící poselství děla je rozeseto všude kolem, země je rozorána granáty. 13. 14. 14.
