Křest je vyznání víry, včlenění do společenství církve a přijetí všech darů i závazků, které z toho vyplývají.
V případě malého dítěte toto rozhodnutí jeho jménem mohou učinit pouze rodiče.
Duchovní správce má povinnost posoudit, zda je záruka rodičů věrohodná (jestli sami uskutečňují hodnoty, kterými chtějí zavázat své dítě) a zda existuje oprávněná naděje na křesťanskou výchovu dítěte.
K zápisu do matriky pokřtěných rodiče předloží rodný list dítěte a svůj oddací list.
Křest se uděluje vždy ve vlastní farnosti rodičů.
Ta je dána místem jejich trvalého (příp. přechodného) bydliště v době narození dítěte.
Pokud je rozumný důvod, aby bylo dítě pokřtěno v jiné farnosti, musí si rodiče vyžádat písemný souhlas vlastního faráře.
Kmotrem při křtu dítěte může být pouze pokřtěný a biřmovaný katolík, který již poprvé přijal Eucharistii, starší 16 let, muž či žena, aktivně žijící podle víry.
Pokud mají být kmotři dva, musí to být muž a žena, avšak nikoli nutně manželé (kmotry nemohou být dva muži či dvě ženy).
Skutečnost křtu (a biřmování) doloží kmotři výpisem z křestní matriky, jsou-li kmotry manželé, i potvrzením o církevním sňatku.
Kmotra ustanoví rodiče, pokud to není možné, určí ho farář.
Křty dětí v naší farnosti obvykle bývají v neděli dopoledne v 10 hodin (po skončení předchozí mše svaté).
Někdy křtíme při společné bohoslužbě i děti z více rodin, zdůrazní se tak lépe společenství církve, do kterého je pokřtěné dítě přijato.
Ostatní informace rodiče obdrží během přípravy, kterou absolvují ještě před křtem dítěte.
Křest je svátostí, která stojí v základu křesťanského života, protože nás připojuje ke Kristovu dílu záchrany člověka z moci hříchu a smrti.
Ďáblovou lstí a lidskou neposlušností každý člověk zakouší následek hříchu, jímž je nejen utrpení, bolest apod., ale také smrt, která by bez Ježíšova působení vedla do beznaděje a temnoty.
Bůh si však přál život člověka a proto Ježíš - Syn Boží - se stane člověkem, vezme na sebe hříchy všech lidí všech dob a s nimi je ukřižován.
Zemřel jako každý jiný hříšník, ale podle zaslíbení třetího dne vstane z mrtvých a vystoupí k Bohu Otci.
Svým učedníkům svěří úkol, aby oznamovali lidem to, že nikdo nemusí skončit v nicotě smrti nebo dokonce ve věčném utrpení, ale může najít plný život ve víře, kterou přijme toto Kristovo vítězství.
Věk pro udílení křtu není omezen věkem.
Je velkou radostí, když v jakékoliv životní etapě člověk uvěří Kristu a chce ve křtu přijmout dar věčného života.
Kromě křtu je dospělým udílena většinou zároveň svátost biřmování a poprvé přijímají svátost Těla a Krve Páně (eucharistii).
Tyto tři svátosti (křest, biřmování, eucharistie) nazýváme iniciační, protože jsme jejich prostřednictvím uvedeni do plného křesťanského života a spojení s Bohem.
Přípravu na dospělé začínáme ve strakonické farnosti zpravidla v září a udílení svátostí se koná o velikonoční vigilii, tedy při bohoslužbě na Bílou sobotu večer.
Případné výjimky (zvláště např. s ohledem na zdravotní stav) se řeší individuálně.
Děti je možné křtít tam, kde se za jejich růst a výchovu ve víře zaručují rodiče a kmotr nebo kmotra.
Kmotr nebo kmotra má za úkol pomáhat rodičům především v předávání daru víry.
Proto musí být pokřtěný v katolické církvi, měl by být i biřmovaný a praktikovat svou víru.
Před samotným křtem probíhá tzv. příprava, na které je třeba se domluvit včas s příslušným knězem.
K domluvě na křest je dobře přistoupit alespoň 3 měsíce před uvažovaným křtem.
Katechumenát (příprava žadatelů o křest) začíná vždy se začátkem nového školního roku a trvá zhruba jeden a půl roku (do dalších Velikonoc).
Jednotlivá setkání bývají zpravidla dvakrát za měsíc a to ve čtvrtek v 17 hodin na faře.
Uděluje se ve vlastní farnosti. Ta je dána místem trvalého bydliště či prokazatelnou pravidelnou účastí na bohoslužbách.
Ke křtu v jiné farnosti je třeba mít písemný souhlas vlastního duchovního správce.
Křtí se obvykle v neděli při mši sv. v 9. 30 hodin.
Před křtem probíhá příprava rodičů, která bývá na faře dle dohodnutých termínů.
1. 1. sv. přijímání bývá obvykle na svátek Nejsvětější Trojice v 9.
Svátost křesťanské dospělosti se přijímá nejdříve po dovršení 15 let.
Příprava probíhá ve školním roce zhruba rok a půl (do dalších Svatodušních svátků).
Příprava snoubenců mívá šest setkání a na termínech setkání je možné se dohodnout s panem farářem, nejlépe po bohoslužbách.
K sepsání protokolu je zapotřebí rovněž křestní list (nesmí být starší než tři měsíce), event. O náležitostech nutných k uzavření sňatku v kostele pro státní matriku je nutno se informovat na příslušném matričním úřadě.
Pro náš kostel je to matrika Městské části Brno - Židenice, Gajdošova 8, 615 00 Brno.
Živý růženec je zvláštní způsob modlitby růžence.
20 desátků je rozděleno mezi 20 dvojic.
Jednota úmyslu je Bohu milá a má moc obdržet od Pána velké milosti.
Zapojit se může každý, děti i dospělí, věk nerozhoduje.
Je snadné, pomodlit se jeden desátek denně!
Desátek je možné se pomodlit kdykoli během dne, cestou do práce, nebo na kolenou v tichosti soukromí.
Důležité je také rozjímat nad tajemstvím, které se modlím.
Kartičky s desátkem a rozjímáním se mezi členy Živého růžence předávají v pravidelném měsíčním cyklu a to 1.
Uděluje se jednotlivě kdykoli na požádání v kostele nebo při návštěvě kněze doma.
Přijetí svátosti nemocných (event. dalších svátostí) v nemocnici se dojednává s nemocničním kaplanem P.
Společné udělování svátosti bývá obvykle na světový den nemocných, 11. února, na svátek Panny Marie Lurdské při mši sv.
O termínu v kostele nebo v obřadní síni za účasti kněze z naší farnosti je nutno vždy jednat nejprve s farním úřadem.
Křest je první a základní svátost, která se v Kristově církvi uděluje.
Bez přijetí křtu nemůže nikdo přijímat žádné jiné svátosti.
Ve křtu Bůh odpouští člověku dědičný hřích (příp. i hříchy osobní, je-li člověk křtěn v dospělosti) a člověk se stává křesťanem.
Křtem se tak člověku otevírá brána do nebe, člověk se stává dědicem Božího království a milovaným dítětem Božím.
Křtem je člověk začleněn do katolické církve se všemi právy a povinnostmi, které k tomu patří.
Proto se má křest uskutečnit ve farnosti, ve které rodina žije a účastní se farního života.
Ve křtu je dáno člověku do duše nesmazatelné znamení toho, že patří ke Kristu, že je údem tajemného mystického těla Kristova.
Člověk ve křtu získává duchovní dary. Jsou to dary víry, naděje a lásky.
Křest je vždycky rozhodnutím se pro víru a pro život z víry.
Chtít křest pro své dítě je krásná věc. Chtít pro své dítě křest ale také znamená zavázat se k výchově k víře, k osobnímu vztahu s Ježíšem, k modlitbě, k lásce k Bohu a k lidem.
Před křtem se uskuteční několik setkání rodičů a kněze, na nichž se proberou základní věci víry, života podle víry, významu křtu i jeho praktické realizace.
Při křtu je potřeba kmotr či kmotra, jehož úkolem bude za svého kmotřence se modlit a rodičům pomáhat s vedením dítěte k víře.
Ke křtu bude potřeba pořídit bílou křestní roušku a křestní svíčku.
Křestní svíce je ozdobená svíce, která se při křtu zapálí od svíce velikonoční - paškálu.
Plamen znázorňuje zmrtvýchvstalého Krista, který zvítězil nad tmou hříchu a smrti.
Světlo víry nám má také svítit na naší cestě životem.
Svátost křtu je samozřejmě zdarma. Je to dar Boží.
Vaším příspěvkem budou hrazeny služby kostelníka, varhaníka, ministrantů, dále osvětlení kostela a květinová výzdoba.
Na výši tohoto daru se dohodněte předem s knězem.
Obřad křtu začíná uvítáním rodičů s dítětem. Rodiče představí jméno dítěte a jasně prohlásí, co pro dítě žádají (křest, víru, život věčný).
Potvrdí, že jsou si vědomi závazku dítě ve víře dále vzdělávat.
Svou připravenost vyjádří i kmotrové.
Pak se čte z Písma svatého a kněz nebo jáhen v homilii přečtené biblické texty vysvětlí a povzbudí k hlubšímu chápání křtu.
Po promluvě a přímluvách se světí křestní voda, rodiče a kmotři se zřeknou zlého a vyznají svou víru.
Teprve potom se hlava dítěte omývá vodou (nebo se dítě ponoří do křtitelnice) a jsou pronesena slova: N (jméno), já tě křtím ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.
Po křtu maže kněz dítěti temeno hlavy posvátným olejem křižmem, dítěti se odevzdá křestní rouška a je zapálena křestní svíce.
Pokud je křest vložen do mše svaté, hned na začátku kněz jménem společenství církve vítá rodiče i dítě, zbytek obřadu je vložen po evangeliu a kázání.
Na závěr mše svaté se použije požehnání z křestních obradů.
