Tříjazyčná publikace vznikla jako katalog ke stejnojmenné výstavě. Představuje především lidové zvyky na Plzeňsku v kontextu liturgického roku. Pro komplexní představení lidové zbožnosti zmiňuje i nejvýznamnější poutní místa poutníků z Plzeňska, lidovou víru v moc posvátných předmětů, votivní předměty, patrony či svatý kout.
Název: Lidová zbožnost a městská každodennost ve středověku a raném novověku v odrazu drobné keramické plastiky. Anotace: Práce se zabývá studiem projevů zbožnosti a každodennosti lidových vrstev pražských měst ve středověku a raném novověku. V archeologických nálezech dominuje především drobná keramická plastika, kterou nelézáme jak v městském, tak ve venkovském prostředí. Tyto figurky z pálené hlíny znázorňují nejčastěji Madony s Ježíškem a různé světce. Často se vyskytují též profánní postavy a rozmanité zoomorfní plastiky.
Předmětem zájmu této studie jsou především nálezy keramické plastiky z rozsáhlého archeologického výzkumu na náměstí Republiky v Praze, který poskytl mimořádně zajímavou kolekci těchto specifických artefaktů z období 1250-1600 a které nebyly dosud nikde publikovány. Při odborném vyhodnocení tohoto souboru je přihlédnuto též k dalším analogiím ze středoevropského regionu. Konkrétní využití těchto předmětů není dosud uspokojivě vysvětleno, pokusíme se proto přispět do probíhající diskuse novými zjištěními. Pro ikonografickou interpretaci se kulturně antropologická studie dotkla také dalších předmětů spojených s lidovou zbožností a každodenností městského prostředí (jako jsou medailonky, svátostky, poutní odznaky, obrázky z poutí a další).
Folk religiosity during High Middle Ages and Early Modern times as reflected in material culture (the example of small ceramic sculpture). This work focuses on study of religious practice and urban everyday life of urban folk groups in Prague Towns from High Middle Ages till Early Modern times. The most common archaeological artifacts reflecting religious practice are small clay figurines found both in urban and in rural environment. These figurines made of fired clay depict in most cases Madonna with Christ-child and various saints, nevertheless profane figurines and various zoomorphic artifacts can be found too. This work is focused mainly on findings of clay figurines obtained during the large archeological excavation on Republic Square in Prague, which offered a unique collection of artifacts dated from 1250 to 1600. Analogies from the Central Europe will be considered in the process of evaluation of the assemblage mentioned above. It is not known exactly what the purpose of these artifacts was and it is still a subject of discussion, into which we will try to bring some new light.
Název: Lidová zbožnost a městská každodennost ve středověku a raném novověku v odrazu drobné keramické plastiky. Anotace: Práce se zabývá studiem projevů zbožnosti a každodennosti lidových vrstev pražských měst ve středověku a raném novověku. V archeologických nálezech dominuje především drobná keramická plastika, kterou nelézáme jak v městském, tak ve venkovském prostředí. Tyto figurky z pálené hlíny znázorňují nejčastěji Madony s Ježíškem a různé světce. Často se vyskytují též profánní postavy a rozmanité zoomorfní plastiky. Předmětem zájmu této studie jsou především nálezy keramické plastiky z rozsáhlého archeologického výzkumu na náměstí Republiky v Praze, který poskytl mimořádně zajímavou kolekci těchto specifických artefaktů z období 1250-1600 a které nebyly dosud nikde publikovány. Při odborném vyhodnocení tohoto souboru je přihlédnuto též k dalším analogiím ze středoevropského regionu. Konkrétní využití těchto předmětů není dosud uspokojivě vysvětleno, pokusíme se proto přispět do probíhající diskuse novými zjištěními. Pro ikonografickou interpretaci se kulturně antropologická studie dotkla také dalších předmětů spojených s lidovou zbožností a každodenností městského prostředí (jako jsou medailonky, svátostky, poutní odznaky, obrázky z poutí a další). Folk religiosity during High Middle Ages and Early Modern times as reflected in material culture (the example of small ceramic sculpture) This work focuses on study of religious practice and urban everyday life of urban folk groups in Prague Towns from High Middle Ages till Early Modern times. The most common archaeological artifacts reflecting religious practice are small clay figurines found both in urban and in rural environment. These figurines made of fired clay depict in most cases Madonna with Christ-child and various saints, nevertheless profane figurines and various zoomorphic artifacts can be found too. This work is focused mainly on findings of clay figurines obtained during the large archeological excavation on Republic Square in Prague, which offered a unique collection of artifacts dated from 1250 to 1600. Analogies from the Central Europe will be considered in the process of evaluation of the assemblage mentioned above. It is not known exactly what the purpose of these artifacts was and it is still a subject of discussion, into which we will try to bring some new light.
je oblíbená anglická koleda zpívaná při příležitosti svátku sv. Štěpána (26. prosinec). Koleda byla poprvé vydaná v roce 1853, hudba vychází z jarní koledy Tempus adest floridum ze 13. (24.1.1818 - 6.8.1866), anglikánský kněz a skladatel hymnů, který přeložil báseň Václava Aloise Svobody. Odkud vzal Neale podklady pro příběh své koledy, se po jistou dobu nevědělo, protože se nejedná o žádný z typických výjevů života českého světce. V Česku převládal názor, že se jedná o anglické originální uchopení svatováclavské látky, naopak v Anglii, kde kult tohoto světce nebyl tolik známý, se věřilo, že vychází z původních českých středověkých legend. (11. prosince 1791 Návarov - 8. ledna 1849 Praha) byl český básník a překladatel, píšící česky, latinsky a německy. Narodil se v majetné rodině sládka z Návarova u Vysokého nad Jizerou. Studoval na několika středních školách, studium ukončil v Mladé Boleslavi, nejvýznamnější pro jeho tvorbu je jeho pobyt v Boskovicích, kde se seznámil s dílem soudobých českých obrozenců. V Praze se spřátelil s mnoha obrozenci, především s Václavem Hankou, jehož názory sdílel a za kterého se v mnoha sporech stavěl. Toto období jeho tvorby bylo velmi ovlivněno svobodomyslnými názory německého preromantismu. Jeho dílo je velmi rozsáhlé, zahrnuje vlastní, především časopisecky publikovanou poezii v češtině, latině a němčině, především s liberálním nábojem (Óda na Švyc, Óda na mír Evropy 1815, óda k jmeninám Dom. Kynského, množství historických básní pro Hankovy Dějiny Čechů v obrazích, které pak vyšly i samostatně). Jedna z jeho básní, psaná paralelně v češtině, němčině a latině, je údajně předlohou anglické vánoční koledy Good King Wenceslaus. Napsal také velké množství částečně improvizované příležitnostné poezie. Dále je autorem několika vesměs nehraných vlasteneckých dramat. Spekuluje se také o jeho větším či menším podílu na falzech Rukopisu královédvorského a zelenohorského. Nejrozsáhlejší částí Svobodova díla jsou překlady, z nichž nejvýznamnější jsou překlady Rukopisu královédvorského a zelenohorského do němčiny. Do němčiny překládal i Hankovy vlastní básně, českou lidovou poezii, antické římské dramatiky, především Senece. Do češtiny překládal nepříliš úspěšně dílo Friedricha Schillera, který patřil k jeho básnickým vzorům, přeložil mimo politickou lyriku i části Loupežníků. Překládal také, především pro školské účely, z latiny, a to zejména části Vergilia a také některé církevní písně. Dále překládal italská operní libreta do češtiny i němčiny.
Tagy: lidová zbožnost, keramická plastika, Madona s Ježíškem, poutní místa, votivní předměty, svatý kout, středověk, raný novověk, Praha, Plzeňsko, liturgický rok
V textu se kloubí výstavní katalog s historicko-archeologickou analýzou drobných keramických plastik, které sloužily jako nosiče náboženské víry a každodenní spirituality ve městech i na venkově.