Kaple Sv. Holašovická návesní kaple a okolní památky v Holasovicích

Památky, které stojí za to vidět. Kaple Sv. Holašovická návesní kaple, zasvěcená sv. Janu Nepomuckému, se nachází v severní části návsi. Jde o jednu z mála drobných sakrálních staveb, u kterých známe kromě doby i okolnosti jejího vzniku. Autentický nápis o založení kaple se zachoval dodnes - je na kamenné desce, zazděné v zadní stěně při podlaze vlevo do oltářní menzy. Zakladateli kaple byli bratři Bartoloměj a Josef Pimiskornové, kteří byli místními rodáky. V době založení byl mladší z nich, Josef, měšťanem v pražském Novém Městě, kde se živil jako obchodník s pivem. Starší Bartoloměj vstoupil roku 1709 do cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě a po vysvěcení na kněze sloužil jako farář v několika farnostech, včetně strýčické, ke které Holašovice patřily až do roku 1784. Kapli nechali oba bratři vystavět na své náklady, opatřili pro ni oltářní obraz zasvěcený Svaté Rodině a do věžičky pověsili malý zvonek. Podmínkou ale bylo, že se o ni bude starat holašovická obec, což bylo stvrzeno 31.

Kaple je svým architektonickým řešením velmi zajímavá. Době jejího vzniku, tedy po polovině 18. století, odpovídá pouze klenba - stlačená valená s dvojicí styčných trojbokých výsečí - jediná tohoto druhu v obci. Další datovatelné stavební prvky na objektu jsou sice barokní, ve vesnickém prostředí se však užívaly až výrazně později, v první polovině 19. století. Jde např. o odsazené zaoblení nároží, fabionovou římsu a zejména styl štítu, který se stal symbolem přestaveb holašovických usedlostí, ale až v době kolem poloviny 19. století. Nezvyklé je i hladké provedení štítu bez lemu a další výzdoby. Naopak, na propojení stavby s mladšími regionálními vesnickými stavebními zvyklostmi, poukazuje vstupní portál, obrácený svou nikou opačně než obvykle, tedy směrem ven. Takto obrácené vstupy se používaly ve vesnickém prostředí v situacích, kdy byla nutné ochrana jak dveří, tak odemykajícího člověka, před povětrnostními podmínkami. Uplatňovaly se tak jako vstupní branky do dvorů a zejména jako vstupy do sýpek.

Na návsi před kaplí stojí kříž s litinovým tělem Krista, vysvěcený roku 1935. Tento kříž je na tomto místě minimálně třetí, jak dokládá zápis z pamětní knihy čakovské fary - ta zmiňuje stavbu nového dřevěného kříže v roce 1879 jako náhradu kříže staršího. Další křížek pak nalezneme při rozcestí od návsi k Nové Vsi. Pamětní kniha čakovské fary uvádí jeho zřízení roku 1876 Jakubem Stropkem, sedlákem z usedlosti č. 5, který se zavázal, že držitelé této usedlosti budou o křížek navždy pečovat a udržovat jej v řádném stavu.

Kapličky v okolí obce

Jedna ze dvou kapliček v okolí obce se nachází směrem na obec Záboří, na severním okraji. Písemná zpráva o jejím vzniku je v pamětní knize čakovské fary. Dala ji vystavět vdova Marie Eiblová, majitelka blízké usedlosti čp. 22. Kaplička byla slavnostně vysvěcena 11. června 1876 ke cti Panny Marie Pomocné. V dnešní době zde stojí jíž jiná, vystavěná Františkem Eiblem, také z čp. 22, v roce 1897. Tato drobná zděná stavba se sedlovou střechou obsahuje vnitřní prostor, který je uzavřený valenou klenbou. Plocha štítu je zdobená iniciály a datováním. Nejvýraznějším prvkem výzdoby jsou motivy kanelovaných pilastrů po stranách vstupu.

Druhá, nevelká, ale tvarově výrazná kaplička, se nachází při severovýchodním okraji zástavby, u domu čp. 46. O její stavbě se nedochovala písemná zmínka, ale větší množství znaků ji spojuje s obdobím výrazné přestavby vesnice ve druhé polovině 19. století. Kvadratická hmota zděného objektu je zakončena pultovou střechou, stoupající ke štítu se zdejším barokizujícím obrysem, zvýrazněným fabionovým lemem a podtrženým profilovanou římsou. Čelní stěna je otevřena hlubší segmentově uzavřenou nikou, obdobné mělké niky vylehčují i boční stěny.

Severně od obce při staré cestě k Záboří stojí zděná a omítaná boží muka ve tvaru pilíře, členěná trojdílným způsobem na sokl, dřík a hlavici, nahoře ukončená plochou stanovou stříškou s keramickou krytinou. Sokl je oddělen jednoduchým římsovým motivem, dřík je ukončen výraznější římsou, vytvořenou zřejmě ze dvou předstupujících vrstev cihel. V horním dílu je na straně k cestě mělká obdélná vpadlina pro obrázek. Způsob provedení horní římsy odpovídá zvyklosti užívané na stavbách na přelomu 19. a 20. století. Při rozcestí jihozápadně od obce stojí ještě jeden litinový křížek na tesaném žulovém podstavci, který dnes vyčnívá jen z části z betonového soklu. Křížek pochází z konce 19. století a je možné, že se k němu vztahuje zpráva z pamětní knihy čakovské fary, podle níž ho nechal postavit na polích za vsí v roce 1893 Jan Mühlpek z usedlosti čp.

Zveme vás, abyste objevili i další památky v naší obci a užili si jejich atmosféru přímo na místě. Cookies na našem webu nám pomáhají zlepšit prohlížení a poskytovat relevantní obsah.

tags: #lodenice #kaple #holasovice #farnost