Zprávy o postních plátních, která sloužila k zakrývání oltářů během předvelikonočního času, se poprvé objevují v západní Evropě kolem roku 1000. Během středověku se vyvinula ve zdobné pokrývky, na kterých byly různými technikami vyobrazeny biblické scény, zejména se vztahem ke Kristovu umučení. Jejich užívání začalo upadat s nastupující reformací v 16. století.
Velké postní plátno o rozměrech 8,2 x 6,8 m je největší dochovanou textilií tohoto druhu v Německu a třetí v Evropě (resp. na světě). Jeho zhotovení objednal roku 1472 žitavský obchodník s kořením a obilím Jacob Gürtler. Na ploše 56 čtverečních metrů je temperovými barvami na lněném plátně zobrazeno 90 scén v 10 řadách s výjevy ze Starého i Nového zákona.
Plátno se více než 200 let používalo v Jánském kostele (viz heslo) i přesto, že od poloviny 16. století sloužil luteránům. Jeho další osudy nejsou známé. Roku 1840 ho objevil zdejší radniční knihovník srolované v knižním regálu. Dva roky poté bylo převezeno do Drážďan, zpět se vrátilo roku 1876. Do roku 1933 bylo vystaveno jen sedmkrát. Na konci války bylo z obav před válečnými operacemi odvezeno do Ojvína. Tam ho nalezli sovětští vojáci, kterým sloužilo rozstříhané na čtyři kusy jako koupelnová záclona. Později bylo vyhozeno do lesa, kde ho nalezl místní občan při sběru dřeva.
Malé postní plátno má rozměry 4,3 x 3,5 m. Bylo stejnou technikou zhotoveno roku 1573 pro vedlejší oltář Jánského kostela. V jeho hlavním poli je zobrazeno Ukřižování, doprovázené dalšími scénami z Nového zákona. Spolu s velkým plátnem se užívalo do roku 1672, jeho další osudy byly zřejmě klidnější: od 19. Obě plátna restaurovala v letech 1994-95 švýcarská nadace manželů Abeggových, která se zabývá obnovou textilních artefaktů z celého světa.
Vítejte na stránce věnované Městským muzeím Žitava. Zveme vás na virtuální cestu za poznáním do nejstaršího městského muzea v Euroregionu Nisa a Saska. Pro více než 450 let se shromažďují v Žitavě bohaté sbírky pro veřejnost. Naše poklady představujeme v unikátních historických prostorách, ale moderními způsoby a za použití moderních technologií. Ponořme se do historie, umění a kultury ve fascinujícím Trojzemí Euroregionu Nisa.
Největším pokladem muzea jsou dvě rozměrná postní plátna - jedinečná v Německu, významná pro celou Evropu. Kulturněhistorické muzeum Františkánský klášter má bohatou historií, která se odráží i ve stavební podobě souboru budov kde sídlí. V hlavní budově jsou umístěny stálé expozice, nachází se zde také vstupní hala muzea s pokladnou, muzejním obchodem a informačním centrem.
Částí původní křížové chodby, která dříve obepínala celý vnitřní dvůr kláštera je hlavní budova spojena s Heffteovým domem. Tam jsou hlavní výstavní prostory, stálé sbírky a kabinet kuriozit. Historie občanských muzeí začíná v roce 1709, kdy Město Žitava otevřelo v bývalém františkánském klášteře kabinet kuriozit patřící ke knihovně Rady města Žitavy. První muzejní exponát dorazil do Žitavy z Vídně l roku 1564 a šlo o sloupkové sluneční hodiny. To řadí Žitavská muzea k nejstarším měšťanským muzeím ve střední Evropě. Žitavské muzeum pak vzniklo v roce 1854 jako nejstarší měšťanské muzeum v Sasku. Velké zásluhy o sbírkovou činnost měl zejména žitavský historik Kristián Adolf Pescheck.
V tomto muzeu je umístěno v největší muzejní vitrině na světě Velké žitavské postní plátno. Plátno původně sloužilo k zakrývání oltáře v postním čase. Jsou na rozdíl od trvalé expozice jsou periodicky obměňovány. Muzejní pedagogika se věnuje všem věkovým skupinám obyvatelstva. Nabídku obohacuje např. o dětské narozeninové oslavy, prohlídky sezónních výstav i stálých expozic i o workshopy pro děti i dospělé.
Muzeum přírody „Dr. Matkou žitavských muzeí je historická radniční knihovna, jejíž knižní fond se stal z velké části historickým fondem dnešní knihovny Kristiána Weise. Vznikl tak podobný typ hřbitova, jako v italském Campo Santo, který se vyznačuje podloubím a pohřebními síněmi. První hrobka byla postavena v roce 1675 (č. 21), poslední v roce 1723 (č. 1). Mluvíme -li o muzeu, nemůžeme opominout jednou z nejvýznamnějších památek Žitavy. Jsou jí Žitavská postní plátna.
Vzhledem k tomu, že Žitavská postní plátna jsou vzácná textilní díla, jsou vystavována jednou v nedalekém Muzeu Kostel sv. Jakuba. Žitavské postní plátno je 3,40 m široké a 4,15 m dlouhé. Lze jej přiřadit k postním plátnům typu Arma Christi, kterých je po celém světě pouze šest, a na celém území Německa je jediné. Malé postní plátno bylo používáno 99 let společně s tím velkým. Posledních dvanáct let bylo užíváno samostatně. Plátno bylo trvale vystaveno až do roku 1968. Poté byla silně znečištěná tkanina, která byla poškozena několika otvory. Tím pádem byla vystavována pouze při určitých příležitostech. V roce 1994 bylo plátno restaurováno v dílnách nadace Abegg. S Malým postním závojem ze Žitavy vystavuje muzeum poklad evropského významu.
Zvyk přikrývat oltáře, relikvie, obrazy a dokonce celé oltářní obrazy velkými látkami během postní doby byl poprvé zaznamenán kolem roku 1000. Tyto textilie se nazývaly postní plátna. Velké žitavské postní plátno (1472) a malé žitavské postní plátno (1573) jsou dvě vzácné připomínky tohoto období. Malé postní plátno je jediným příkladem tzv. typu Arma Christi v Německu. Na celém světě se dochovalo pouze šest těchto pláten. Historie žitavského sběratelství se začala psát jedním dárkem z Vídně - válcovými sloupkovými slunečními hodinami - dne 13. června 1564. Vědecké nástroje, umělecká díla, přírodovědné artefakty a kuriozity se spolu s rukopisy a knihami sloučily do jedné z prvních veřejných sbírek ve střední Evropě. Sbírky byly neustále rozšiřovány a dnes zahrnují více než 40 000 objektů. Návštěvníci nejstaršího městského muzea v Euroregionu Nisa obdrží po předložení aktuálně platné jízdenky EURO-NISA-Ticket+ slevu ze vstupného ve výši 20 %. Jízdní řády naleznete na těchto webových stránkách v sekci "Jízdní řády" nebo zde.
