Malování velikonočních vajíček má u nás, zvláště na venkově, vážné tradice, zná to téměř každý. Tradici malování vajíček lze vysledovat do dávné minulosti. V Jižní Africe byla sice nalezena 60 000 let stará (!) pštrosí vejce zdobená vyřezávanými vzory, ale z hlediska evropské kultury je zajímavější, že vejce zdobili i Peršané, a to především kolem jarní rovnodennosti - to byla doba perského nového roku (norouz), v této době členové rodiny společně zdobili vajíčka. Pravděpodobně odtud může pocházet i křesťanská tradice spojená s Velikonocemi, která přetrvala především ve východní části Evropy. Křesťanství pravděpodobně převzalo Velikonoce, před ním půst a malování vajíček dohromady od Peršanů a vajíčko jako prastarý symbol života souviselo s oslavou zmrtvýchvstání. Velikonoční období a jeho duchovní význam vždy bývaly spojeny s časem očekávání jara.
Obraz P. Marie byl přivezen z Vídně v roce 1710. Obraz Matky Boží kojící (P. Marie Provodovské) je jedinečný svého druhu v celé střední Evropě. V Čechách se nachází pouze tři obrazy P. Marie kojící - Provodov, ve Vyšším Brodě a v kostele. P. V Pozlovicích a Malenisku se pak odehrávají zázračná uzdravení, která posilovala poutní kult k tomuto místu. V roce 1735 byla slavnostně posvěcena nová Mariánská svatyně na Malenisku, a poutníků přibývalo; kaplička byla rozšiřována až do roku 1752, kdy byl ustanoven první duchovní správce. Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, kdy se oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V dnešní době jsou však vnímány hlavně jako oslava jara a dodržování velikonočních tradic, mezi něž patří i zdobení vajíček.
Zvyk se šířil s prvními křesťany z Mezopotámie, kdy se vajíčka začala barvit na červeno. Pro křesťany je vajíčko symbolem vzkříšení Ježíše Krista a obecně znamená znovuzrození, život, plodnost či úrodu. Historie obarvených vajíček sahá k první historicky doložené obarvené vajíčko v roce 1290. Předpokládá se však, že se barvení objevovalo již dříve. V souvislosti s půstem, který začíná Popeleční středu a končí Velkým pátkem, vznikl nadbytek vajec, které se buď vařily natvrdo, nebo louhly. Uvařená vajíčka se obarvila na červeno, aby se odlišila od syrových a dochovaly se jako dárky koledníkům.
Postup při barvení častokrát vychází z přírodních surovin a tradičních technik. Mezi nejpoužívanější suroviny patří cibule, kurkuma, kopřivy, borůvky a červená řepa, či zelí. Přírodní odvar slouží k barvení vajíček a umožňuje získat červenohnědou až hnědou barvu. Proto bývá cibule základní surovinou při barvení vajec, která dodává bohaté odstíny a lesklý vzhled po pomazání tukem nebo slaninou. Pokud se na vajíčkách objeví potisky, dají se odstranit octem.
Kromě jednobarevných technik existují i ornamentální postupy. K dekoraci lze využít různé přírodní lístky a květy, které se na vajíčka přiloží, zabalené do punčochy a v odvaru zvarí nebo vylouhují. Obtisky květů a lístků umožňují vytvářet zajímavé vzory. Dále se používají laky na nehty, zejména pro vyfouklá kraslice, avšak s rizikem kontaminace vnitřku vajíčka chemickými látkami. Postup: vyfouknutá vajíčka se omyjí, připraví se miska s vodou a postupně se barvy kapou do vody a vytvářejí vzory, které se přiloží na vajíčko a odkládají na špendlíky k zaschnutí.
Dále se dá vyzkoušet ubrouskovou technika: vystřihneme vzory z ubrousků, naneseme lepidlo na vajíčko, vzor přiložíme a uhladíme, a poté pokračujeme s dalším polovinám vajíčka. Pro delší odolnost se může celé vajíčko ještě jednou potřít lepidlem. Hravé bavlnkové kraslice představují další zábavnou metodu: vyfouklá vajíčka odmastíme, naneseme lepidlo a obtočíme obvod bavlnkou v úzkém pruhu, jednotlivé pruhy těsně k sobě přiléhají a postup opakujeme s dalšími barvami. Po zaschnutí se vajíčka dozdobí mašličkou, perličkami či korálky. Bez ohledu na zvolenou metodu, výsledek má vždy své kouzlo. Velikonoce by měly přinášet radost a naději pro celou rodinu.
Součástí Velikonoc bývá i další rodinné a společenské vyžití: pomlázka a májkování, pečení jidášů a tradiční pokrmy. Na Moravě se některé zvyky liší regionálně, například májkování v Citově na Přerovsku nebo koledníci obcházející domy za rámusení trakařů a hrkaček. Holašovické pokrmy a koledníci s různými zvyky patří k tradičním slavnostem jihozápadních Čech. Důležité je připomenout, že Velikonoce jsou i doba vzpomínek na poslední dny Kristova života v tzv. době Svatého týdne, kdy Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a vigilie tvoří klíčové okamžiky liturgie.
Historie poutních míst a chrámů často spojuje architektura a zvyky. V Dobré Vodě na Českobudějovicku lze nalézt křížovou cestu a barokní kostel Panny Marie Bolestné od architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera, který doprovází poutní tradice. V Tismicích se nachází románský kostel Nanebevzetí Panny Marie, jehož výstavba a stavební detaily zůstávají předmětem studia a replikačních návodů. Tyto historické souvislosti upozorňují na vzájemné propojení víry, kultury a řemesel v kontextu velikonočních oslav.
Jak zvolit techniku podle příležitosti: Tradiční barvení odvar z cibulových slupek - jednoduché a domácí, vhodné pro klasickou rudohnědou barvu. Obtisky květů a lístků - přírodní vzhled s jemnými vzory, vhodné pro dekorativní kraslice. Rýžové barvení - rychlá a zábavná metoda pro barevné kombinace. Ubrousková technika - variabilní vzory s využitím různých motivů, vyžaduje vyfouklá vajíčka. Lakování laky na nehty - moderní způsob, vhodný pro vyfouklá kraslice, s rizikem kontaminace obsahu. Bavlnkové kraslice - hravá technika s postupným vrstvením bavlny a lepidla, často doplněná detaily.
Velikonoční martyrologia a zvyky přinášejí i poselství o radosti z jara a víře v nový život.
