Varšava - V Polsku propustili šéfa kliniky, který kvůli svému svědomí odmítl provést potrat. Žena se pro něj rozhodla poté, co se dozvěděla, že by se její dítě narodilo s těžkým postižením. Porodník Bogdan Chazan trval na dalších vyšetřeních, která se ale natolik protáhla, že zákrok již nebylo možné legálně podstoupit. Osmatřicetiletá žena mezitím porodila, její dítě má velmi vážné poškození mozku. Případ byl v Polsku ostře sledován. Chazan totiž působil v nemocnici sv. Rodiny, která je placená z veřejných peněz a patří k jedné z největších porodnic v celé zemi.
Polský týdeník Wprost zdokumentoval případy, ve kterých profesor Chazan odmítl provést aborci matce, jejíž dítě se mělo narodit mrtvé. Odmítl ji také poslat na interrupci jinam. Chazan také jako konzervativní katolík podepsal takzvanou „Deklaraci víry“. Tzv. Deklaraci víry napsala Wanda Poltawská, katolická lékařka a bývalá blízká přítelkyně papeže Jana Pavla II. Podle ní je potrat nepřípustný za jakýchkoli okolností. Deklaraci veřejně podpořila i katolická církev - navzdory kritice polské vlády.
Chování ředitele kliniky kritizovali nejen zástupci organizací bojujících za lidská práva, ale také řada lékařů. Chazan se přitom odvolával na „doložku o svědomí“. Potraty jsou jednou z otázek, jež považují za důležité konzervativci i liberálové. Každý samozřejmě z jiných důvodů. Jedni zdůrazňují právo nenarozených dětí na život, druzí právo žen na rozhodnutí. Do hry vstupují ale i lékaři, kteří musí mít právo problematický zákrok odmítnout.
Zajímavé je, že v Itálii počet takových lékařů roste. Téměř 70 procent italských gynekologů odmítá vykonávat potraty. V Kampánii, tedy oblasti okolo Neapole, zákrok neuskuteční 83 procent lékařů. Gynekologové mají v zemi na Apeninském poloostrově ze zákona právo uplatnit takzvanou výhradu svědomí a zákrok odmítnout. Stanovuje to norma, kterou v Itálii každý zná pod jejím číselným označením: 194. Byla přijata v roce 1978 a potraty legalizuje za následujících okolností: pokud by pro ženu pokračování těhotenství, porod či následné mateřství znamenalo vážné fyzické, psychické, zdravotní nebo ekonomické a sociální problémy, je potrat možný během prvních 90 dnů těhotenství.
Zákon platí 30 let, ale nepřestává vyvolávat spory. Ve volbách kandidovala protipotratová strana, svůj odpor vůči legalizaci potratů samozřejmě nezmírnila katolická církev. Tento postoj se stal hlasitým zvláště v poslední době: papež Benedikt XVI. Může se tedy Itálie vrátit k zákazu potratů? Zatím tomu mnoho nenasvědčuje. Levice je rozhodným obhájcem současné legislativy. Pravicové strany tak skálopevně přesvědčené nejsou, chuť cokoliv měnit ale nemají.
Kdyby se o to pokusily, mohly by počítat s tvrdou reakcí početných radikálně levicových a laických kruhů. Vraťme se tedy k úvodnímu údaji o stoupajícím počtu gynekologů, kteří potraty odmítají vykonávat. Zřejmě za tím nebude rostoucí vliv církve - počet věřících v Itálii klesá a jejich podíl neroste ani v lékařské profesi. Důvody budou asi prostší: jak říká šéf jedné neapolské kliniky Gianni Di Minno, lékařům se nelíbí, že stále chybí centra postpotratové péče o ženy, kterým se také před zákrokem nedostává základního poučení a asistence. Zákon 194 to vše obsahuje.
Italské potratové zákony obsahují nebezpečnou mezeru, která umožňuje lékařům odmítnout provést tento zákrok. Potraty jsou tedy povoleny na papíře, ale v praxi jsou stěží proveditelné, a lékaři zastávající volbu jsou diskriminováni, říká Rada Evropy. V Itálii jsou ženská práva běžně porušována z důvodu nedostatečného přístupu k bezpečným potratům. Dobrovolné přerušení těhotenství je v zemi legální, ale drtivá většina lékařů se prohlašuje za jeho "odpůrce" a tudíž odmítají pomáhat a provést tento zákrok. Jinými slovy, potraty jsou povoleny na papíře, ale je téměř nemožné nějaký podstoupit.
Porušení práva na zdraví žen není jedinou starostí. Gynekologové a porodníci zastávající volbu v Itálii jsou aktivně diskriminováni, a dokonce vystaveni mobbingu, a někteří poznamenali, že "ne-odpůrci byli ghettoizovaní." Tento znepokojivý stav byl odsouzen Radou Evropy v nedávném rozhodnutí vyplývajícím ze stížnosti CGIL, největšího italského odborového svazu.
Nebezpečná 'úniková doložka'Ukončování těhotenství je v Itálii legální na základě zákona č. 194, který byl byl schválen v roce 1978, ale Itálie stále není zemí pro ženy, které hledají bezpečné provádění potratů. Teoreticky mohou ženy rozhodnout o přerušení těhotenství během prvních 12 týdnů těhotenství. Nicméně zákon č. 194 má nebezpečnou právní mezeru, která umožňuje lékaři odmítnout provést potrat z náboženských či morálních důvodů, když se prohlásí za "odpůrce." Až 70 procent italských lékařů jsou odpůrci, a v některých oblastech je opravdu téměř nemožné najít někoho, kdo není.
Proč lékaři odmítají potraty? Katolická církev rozhodně hraje důležitou roli. V Itálii je vliv Vatikánu skutečně velmi silný, a to zejména v oblasti zdravotnictví a školství; není tedy příliš překvapivé, že katolická církev povzbuzuje nemocnice, aby najímaly protipotratové gynekology a porodníky. Ilegální potraty Italky, které chtějí interrupci jsou často nuceny odejít do zahraničí, nebo se vyhnou úřadům a podstoupí ilegální potrat. Potraty prováděné v tajnosti jsou na vzestupu, a to je velmi znepokojující, protože taková situace představuje značné riziko pro zdraví a dobro ženy.
Oficiální údaje odhadují, že je každý rok prováděno v zemi zhruba 15.000 tajných potratů, ale mnozí říkají, že skutečný počet je ve skutečnosti mnohem větší. V současné situaci je právo žen na zdraví a sebeurčení v Itálii vážně ohroženo. Potrat je sice v Itálii už od roku 1978 legální, problémem pro mnohé ženy, které se rozhodly ho podstoupit, ale je, že stále více doktorů ho odmítá provádět. Odvolávají se na morální zásady. Informoval o tom web thelocal.it.
Některé ženy, pokud nechtějí platit vysoké částky za potrat v cizině, proto podstupují zákrok v utajení na různých klinikách a v soukromých zdravotnických zařízeních. Proti potratům nadále ostře vystupují církve i pravicové politické strany. Přitom podle statistických údajů byl potrat před přijetím zákona třetí nejčastější příčinou úmrtí u žen, protože se tehdy prováděl nelegálně, někdy i neodborně a často v nevyhovujících podmínkách. „Situace se ale v posledních letech opět zhoršila, mnoho lékařů, přes výslovné přání ženy, odmítá potrat provádět i v případech, kdy hrozí zdravotní rizika,“ říká gynekoložka Elisabetta Canitano.
Italský „potratový“ zákon, který nese číslo 194, přitom skutečně umožňuje lékaři odmítnout potrat z morálních důvodů. Doktorů, kteří toho využívají, přes všechny předpoklady naopak přibývá. Jedna jejich skupina například říká, že „vražda malého člověka není součástí kulturního dědictví lékařů“. Jejich oponenti tvrdí, že prvořadé musí být bezpečí ženy a její zdravotní stav, že morální zásady jsou až na druhém místě. Průzkumy ale ukazují, že až 70 procent italských lékařů považuje v případě potratů morální důvody za důležité a závažné, aby mohli podobný zákrok odmítnout.
Průběh a dopady polských a italských debat o potratech ukazují, že vyhlídky na širší změny jsou stále otevřené. Sedmatřicetiletá Agnieszka čekala dvojčata, ještě v prvním trimestru ale jedno z dětí zemřelo. Lékaři těhotenství neukončili, údajně čekali, zda druhé dítě přežije. To se nestalo a žena tak nosila mrtvé dítě v břiše několik dní, zemřela následně podle rodiny na sepsi. Agnieszku hospitalizovali 21. prosince v Čenstochové kvůli silným bolestem a nevolnostem v prvním trimestru těhotenství s dvojčaty.
Přestože měla podle webu The Guardian přijet do nemocnice v dobré kondici, během hospitalizace jedno z dětí zemřelo. Lékaři však odmítli umožnit ženě bezpečnou interrupci a odvolávali se na novou polskou legislativu. Mrtvé dítě tak měla Agnieszka v těle sedm dnů, dokud se nezastavil srdeční tep i u druhého dvojčete. Následně musela čekat další dva dny, než nemocnice těhotenství ukončila. Žena ale dostala podle příbuzných sepsi a 25. ledna zemřela.
Nemocnice však v oficiálním prohlášení příčinu smrti neurčila. „Je to další důkaz, že polská vláda má na rukou krev. Rodina: Lékaři odmítali sdělit výsledky testů. Podle příbuzných byl kontakt s nemocnicí špatný. „Mnoho věcí se před námi zatajovalo, lékaři například naznačovali, že za Agnieszčin špatný zdravotní stav může její nevhodná strava bohatá na syrové maso,“ popsala rodina komunikaci se zdravotníky. „Celou tu dobu v ní byla rozkládající se těla nenarozených synů. Zdravotníci ale nezapomněli včas zavolat kněze, aby přišel na oddělení a odsloužil pohřeb dětí,“ dodala.
„Jsme zdrceni a bolest, která nás provází, je nepopsatelná. Žádáme o pomoc. Máme nezvratné důkazy o tom, že byl spáchán trestný čin a že se lékaři pokusili utajit příčinu Agnieszčina stavu. Nemocniční personál podal nepravdivé informace o okolnostech smrti.“ Podle prohlášení lékařů měla Agnieszka před smrtí pozitivní test na COVID-19, ačkoli při prvním přijetí byla dvakrát negativní. „Zdůrazňujeme, že personál nemocnice učinil všechny nezbytné kroky k záchraně pacientky,“ vyjádřila se k situaci nemocnice. Dosud není jasné, zda byla nařízena pitva.
V Polsku už rok platí přísná omezení interrupcí. Těhotenství lze legálně ukončit jedině v případě, když je důsledkem znásilnění či incestu nebo když ohrožuje život matky. Loni v září v důsledku upřeného lékařského zákroku zemřela i třicetiletá Izabela, která praskla voda ve 22. týdnu těhotenství. Její rodina tvrdí, že byl kvůli zákonu ženě odmítnut potrat nebo císařský řez. Následné vyšetřování dokázalo, že k Izabelině smrti vedlo zanedbání lékařské péče, a nemocnici byla uložena pokuta.
Osud polské matky není lhostejný ani některým českým politikům. „Je to naprosto hrozné. Cítím se zdrceně. Na konci loňského roku jsem v reakci na úmrtí Izabely z Pszczyny psala polské vládě, aby nesmyslné protipotratové zákony změnila. Mnoho z vás se mnou tehdy taky bylo na pietním pochodu před polským konzulátem v Praze. Bohužel dodnes nám nikdo neodpověděl.“
Proč jsou Češi nejateističtější v Evropě
tags: #matka #potrat #blahoslavena #italie #lekarka