Právě Národní technické muzeum společně s Českou filharmonií dalo před pěti lety podnět k veřejné sbírce, jejímž prostřednictvím mohli i obyvatelé České republiky snadno přispívat na obnovu jednoho z klenotů světového kulturního dědictví. Výtěžek dosáhl 525 tisíc korun. „Tyto finance byly kapkou v moři ve srovnání s tím, co obnova katedrály skutečně stála,“ připouští Dobisíková. Obnova totiž prozatím stála zhruba 700 milionů eur - a ve východní části komplexu stále pokračuje. Dobisíková však zdůrazňuje, že tato sbírka ukázala, že pařížská tragédie není lhostejná ani naší veřejnosti.
Sbírka příspěvků na obnovu jedinečné památky gotického stavitelství, u jejíhož vzniku Národní technické muzeum stálo, se rozběhla v dubnu 2019 - krátce poté, co 15. dubna večer památku poničily plameny, jež se rozšířily z ohniska v krovu. Během pěti měsíců se podařilo shromáždit přes půl milionu korun. „Peníze byly předány 26. září 2019 tehdejšímu velvyslanci Francouzské republiky v Praze Rolandu Galharaguemu,“ uvedla Dobisíková.
Pražské souvislosti obnovy Generální ředitel technického muzea Karel Ksandr připomněl, že snahu přispět alespoň malým dílem k záchraně jedinečné památky považovali muzejníci za morální povinnost. „Rekce české veřejnosti na sbírku byla překvapující,“ chválí s tím, že katedrála se nyní opět otevírá veřejnosti i díky příspěvkům z celého světa. „Jsou krásným důkazem lidské solidarity v oblasti kultury,“ ocenil ředitel NTM. Zavzpomínal v té souvislosti na vlastní zkušenost podobného druhu z roku 2002. Tehdy ničivá povodeň zasáhla i sbírky muzea uložené v karlínské Invalidovně. „I díky zahraniční finanční podpoře byly předmětné archiválie zachráněny,“ upozornil na význam peněz, které dorazí v pravý čas.
Ksandr také připomíná vazby Notre-Dame na naše dějiny i přímo na Prahu: „Z hořící katedrály byla zachráněna domnělá trnová koruna Krista, z níž získal Karel IV. od francouzského krále Karla IV. Sličného dva trny. Jeden vložil do křížku umístěného na vrcholu svatováclavské koruny - a druhý do velkého ostatkového kříže dnes uloženého ve Svatováclavském pokladu.“
Česko zastoupí bývalý arcibiskup Jiné příspěvky, které na obnovu katedrály směřovaly do Paříže z naší země, připomíná Arcibiskupství pražské. Mluvčí Jiří Prinz v souvislosti s informací, že slavnostního otevření zrekonstruované katedrály se česká delegace nezúčastní a jediným naším zástupcem bude emeritní pražský arcibiskup Dominik kardinál Duka (v doprovodu dominikánského kněze) zmínil, že zdejší katolická církev přispěla na rekonstrukci částkou 1,8 milionu korun: milion darovala litoměřická diecéze a zbytek doplnily sbírky dalších diecézí a dary jednotlivců.
Kardinál Duka v Paříži zastoupí svého nástupce na postu pražského arcibiskupa a primase českého Jana Graubnera, který obdržel pozvání jako předseda České biskupské konference; zúčastnit se ale nemůže. Duka nezastírá, že pro něj tahle návštěva představuje hluboký zážitek - a vlastně i splněný sen: spatřit obnovenou katedrálu si přál hned po jejím požáru. Sám katedrálu opakovaně navštívil, účastnil se různých akcí - a nejenom to: sloužil tam i mše. „Měl jsem možnost zde několikrát koncelebrovat - a jednou jsem byl i hlavním celebrantem,“ svěřil se Duka.
Notre-Dame vnímá jako symbolické místo symbolizující víru a pokoru, ale i naději; jako místo spjaté s modlitbami, pokáním a smířením. Přičemž ji současně oceňuje jako místo setkávání lidí různých národností a vyznání. Jako památku, kam lidé přicházejí nejen obdivovat krásu architektury, ale také hledat duchovní útěchu a sílu…
Sobotní večer jen pro zvané Slavit znovu otevření pařížské katedrály ozdobí přítomnost řady státníků. Zřejmě nejčastěji bývá zmiňován účast staronového prezidenta Spojených států Donalda Trumpa či přesluhujícího prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského. Kvůli nevlídnému počasí s deštěm a silnými nárazy vichru se dovnitř přesnou i části zahajovacího programu původně plánované venku. Sobotní akce je ale přístupná pouze pro pozvané hosty. Veřejnost může Notre-Dame navštívit od neděle 8.
Veřejná finanční sbírka je zásadní pro uskutečnění této rozsáhlé opravy. Nikdo nezná celkovou částku prací a potřebujeme ještě čas, abychom ji správně odhadli. Dárcovská iniciativa zároveň stále probíhá a většina obnosů představuje sliby, které nebyly konkretizovány. Je tedy stále nezbytné, aby se všichni mobilizovali. Chci Vám velmi poděkovat za sbírku zorganizovanou Českou biskupskou konferencí,“ napsal dříve Michel Aupetit, arcibiskup pařížský, v dopise předsedovi ČBK kardinálu Dominiku Dukovi.
Peníze ze sbírky jsou určené do programu Katedrála pařížského arcibiskupství. Zaplatí se z nich např. umístění přizpůsobitelných staveb na prostranství před katedrálou, podpora vysoké školy sakrální hudby, zajištění liturgického mobiliáře, zařízení na přenosy z bohoslužeb, studio televizní stanice KTO a další aktivity, které přispějí k obnově života katedrály.
„Arcidiecéze pařížská přišla ve Svatém týdnu o svůj biskupský kostel, kde se měl arcibiskup Michel Aupetit setkat na Zelený čtvrtek se svými kněžími… Církev v České republice soucítí s pařížskou arcidiecézí a chce vyjádřit svoji podporu nejen modlitbou, ale i finanční pomocí,“ uvedl P. Stanislav Přibyl, generální sekretář ČBK.
Katedrála Notre Dame je po staletí viditelným symbolem křesťanské víry. Před požárem se díky Bohu podařilo zachránit vzácnou relikvii Kristovy trnové koruny, která byla v chrámu Matky Boží uchovávána. Stejně tak se zachovala socha Panny Marie na sloupu u oltáře, před kterou uvěřil v Boha básník Paul Claudel. Zkázu ohně překonal i kříž nad oltářem, který je symbolem Boží lásky, kterou nic nezlomí.
„Paříž má ve svém znaku loď a heslo Fluctulat nec mergitur (Zmítá se, ale nepotopí se). Symbolicky může nyní znak města odkazovat na loď katedrály Notre-Dame…“

Infografika níže ukazuje současný stav sbírky: zaslané dary, schválené projekty a plánované opravy a aktivity pro obnovení života katedrály. Jak sbírka pokračuje a co se financuje Peníze z sbírky budou použity na zajištění liturgického mobiliáře, přenosy z bohoslužeb a podporu studií sakrální hudby. Dále na úpravy prostranství před katedrálou a technické zázemí pro komunikaci a média, včetně studia televizní stanice KTO. Tato podpora má zajistit dlouhodobé fungování katedrály během opravných prací a obnovu jejího aktivního života.
V rámci pokračujícího fundraisingu nadále platí, že většina obnosů představuje sliby, které nebyly dosud konkretizovány. Proto je stále nezbytné, aby veřejnost i institucionální dárci pokračovali v podpoře a sledovali transparentnost využití prostředků.
Klíčové momenty v historii katedrály Notre Dame | AFP
ČBK vyjádřila solidaritu s pařížskou arcidiecézí a vyjádření podpory nejen modlitbou, ale i materiální či finanční pomocí. Tato iniciativa ukazuje, jak mohou náboženské organizace spolupracovat na společném cíli a posilovat mezinárodní dialog o ochraně kulturního dědictví. Notre-Dame je po staletí viditelným symbolem křesťanské víry a evropské kultury.
tags: #mezinarodni #sbirka #na #notre #damme